Ženíška vedení strany v komunikaci chválí. Spokojenost s ním panuje zatím i v akademických a vědeckých kruzích. Ty přesto poukazují na to, že by ministr mohl být ambicióznější v jednáních o rozpočtu.
„Marek Ženíšek ještě není ani ve funkci a už se na něj ze strany vedení kladou vysoké nároky. Bude se od něj očekávat, že začne fungovat od první minuty,“ tvrdí politolog Petr Just.
Širší vedení TOP 09 navrhlo podle informací ČTK poslance Ženíška do funkce ministra pro vědu a výzkum. Jeho předchůdkyni Helenu Langšádlovou by mohl nahradit příští týden.
Na post uvolněný po demisi Heleny Langšádlové měl nastoupit ekonom Pavel Tuleja (oba TOP 09). V pátek se kandidatury vzdal kvůli informacím o tom, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech.
Blížící se volby do Evropského parlamentu, jakož i nepříznivý vývoj stranických preferencí, vyvolávají neklid v koalici SPOLU, píše v komentáři Jiří Pehe.
Předsednictvo a výkonný výbor TOP 09 podle předsedkyně strany Markéty Pekarové Adamové rouhodne o novém ministrovi pro vědu a výzkum v nejbližších dnech.
„Existují pochybnosti o míře Tulejovi odbornosti a s takovým profilem se bude obtížně popasovávat s vedením ministerstva,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus sociolog Václav Štětka.
Málokterý otec dokáže vypustit své politické dítě do světa a stoicky snášet jeho dospívání a zralý věk. Vidí všechny omyly, slepé uličky, nevhodné partnery a osekávání základních ideových kamenů.
Pavel Tuleja, který má nahradit Helenu Langšádlovou na pozici ministra pro vědu výzkum a inovace, čelí nařčení, že publikoval v tzv. predátorském časopise. O co jde, popsal pedagog Daniel Münich.
Jak důležité je pro politika umět se mediálně prodat? Politický marketér Petros Michopulos a editor Seznam Zpráv Jan Stránský o tom diskutují v pořadu Plusu Pro a proti.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) předpokládá, že Tuleja bude posilou koaliční vlády. Novinářům po jednání kabinetu řekl, že ekonoma a bývalého rektora Slezské univerzity zná z akademického působení.
Definitivní výběr podle Válka strana oznámí příští týden po jednání předsednictva. Počítá se podle něj s tím, že Langšádlová bude svému nástupci pomáhat a dotáhnout rozdělané věci.
„Hlavní je dotáhnout zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu technologií. To je hlavní projekt. Pak je to aktualizace metody hodnocení výzkumných organizací,“ vyjmenovává Tomáš Polívka.
O konci ministryně Langšádlové se ve vládě mluvilo už delší dobu. A ve straně rostla nespokojenost s její dosavadní prací. Premiér Petr Fiala (ODS) byl o změně informován.
Vážení čtenáři, vážené čtenářky, posluchači a posluchačky, přinášíme vám týdenní souhrn nejdůležitějších událostí prvního únorového týdne na webu iROZHLAS.cz.
Nedostatečný boj proti dezinformacím vytkl vládě i prezident Petr Pavel. Mezitím se iniciativy chopila ministryně Helena Langšádlová (TOP 09), která připravila sadu opatření proti dezinformacím.
„Ve srovnání se zahraničním velká část vědců nemá tak velkou zkušenost se spoluprací s firmami. Je to možná i otázka podpory podnikavosti v České republice,“ říká ministryně Langšádlová.
Markéta Pekarová Adamová se musí vypořádávat se svými předchůdci v předsednické funkci, pod jejím vedením se TOP 09 posouvá liberálnějším směrem. Konzervativci však ve straně dál zůstávají.
„V našem důchodovém systému je řada velkých nespravedlností v tom, že se někdo stihl o něco zažádat o týden dříve či později,“ popisuje Štěpán Jurajda.
Odbory dokonce zorganizovaly internetovou petici, kterou za několik dní podepsalo na tisíc vědců a vědeckých pracovníků. Obávají se politizace vědy a rušení ústavů, kvůli úsporám a majetku.
Vládní rada navrhla navýšení rozpočtu na vědu na 0,6 % HDP, což vzala vláda na vědomí. Pracovní návrh ministerstva financí ale počítá se snížením na 0,45 % HDP, tedy asi o 12 miliard.
Navrhované zvýšení horní hranice poplatku za odpad předkladatelé zdůvodňovali inflací, růstem cen energií nebo plateb za skládkování. Horní limit u ročního poplatku měl vzrůst o 600 na 1800 korun.
„Jedním z problémů je, že zatímco máme více absolventek vysokých škol než absolventů, následně v oblasti vědy máme výrazně méně žen,“ říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
„Navýšení prostředků pro vysoké školy vnímám jako nezbytné i z hlediska toho, že jsme se rozhodli posílit financování základních a středních škol a jejich pedagogů,“ říká Langšádlová.