Návrh setkání Putin – Zelenskyj je gesto, ale potřebné. Kreml k němu však nemá důvod, míní analytik
V Istanbulu ve středu večer skončilo třetí vyjednávací kolo mezi ruskou a ukrajinskou delegací, podle očekávání žádný výrazný průlom nepřineslo. Kyjev nicméně navrhl společnou schůzku Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského a strany se opět dohodly na další výměně válečných zajatců. „I pro Rusko je primárně výhodné vojáky dostat zpět, neboť je obratem může nasadit zpátky na frontu,“ popisuje pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
Ze třetího kola istanbulských jednání žádný zásadní průlom nevyplynul, což se čekalo. Ukrajina nicméně navrhla, že by se do konce srpna mohla konat schůzka Putin – Zelenskyj. Jde ale o něco opravdu reálného, nebo je to spíše gesto, jímž chce Kyjev opět ukázat, že o jednání na nejvyšší úrovni a konec války stojí?
Gesto to je, avšak potřebné. Momentálně je ale takové setkání určitě nereálné. Putin má pocit, že se mu jeho válečné plány na Ukrajině daří naplňovat, a do doby, než se tak stane nebo dokud nebude zastaven postup jeho vojsk, byť pomalý, na ztráty náročný, ale stále pokračující, nemá důvod, proč by se s ukrajinskou reprezentací scházel.
Ukrajina navrhla v Istanbulu schůzku Zelenského s Putinem. Chce ji uspořádat do konce srpna
Číst článek
Navíc jsme již v minulosti ze strany jeho i spolupracovníků slyšeli výroky, že z ruského pohledu by schůzka se Zelenským ukrajinskému prezidentovi dodávala legitimitu, což Rusko zcela určitě nechce. Danou výzvu tak nyní musíme primárně vnímat jako určitý ukrajinský posun a zvýšený tlak na světové společenství, aby vidělo, že Kyjev o jednání skutečně stojí.
Výsledkem tedy opět není žádný zásadní přelom, jak jsme zmiňovali. Lišila se schůzka ale přece jen v něčem od předchozích dvou, ať už v pozitivním, nebo negativním ohledu?
Ruská strana má stále své naprosto nerealistické požadavky, na které Ukrajina nikdy nemůže přistoupit. Jediný pozitivní význam daných schůzek je, že se Ukrajinci, kteří padli do často velmi brutálního ruského zajetí nebo je tam odvlekli, dostanou zpět na svobodu. To je jediné, co při daných jednáních můžeme vnímat jako něco, co má smysl.
Z každého z kol zatím právě vzešlo, že se strany byly schopné dohodnout v podstatě pouze na výměnách zajatců. Proč je každopádně právě v tomto Kreml vždy ochoten ustoupit? Vysílá tím nějaký vzkaz například Spojeným státům?
I pro Rusko je primárně výhodné vojáky dostat zpět, protože je obratem může nasadit zpátky na frontu. Druhá věc je, že toho pak samozřejmě ruská propaganda ráda využívá, řekl bych až zneužívá, v komunikaci vůči zemím, jež jsou pro Rusko důležité.
Vliv Medinského
Zůstaneme-li ještě u Ruska, vedoucí jeho delegace Vladimir Medinskij měl prohlásit, že jsou nynější ruská a ukrajinská stanoviska ohledně konce války hodně vzdálená. Jsou tedy ve hře další kola vyjednávání, opět hlavně o zajatcích či návratu ukrajinských dětí, nebo i to je zatím další vzdálená věc?
Věřím, že další kolo jednání určitě přijde, ale ani od nich neočekávám nějaký přelom. Pokud ale vždy povedou k tomu, že se někteří nešťastlivci z ruského zajetí dostanou na svobodu, smysl mají, i kdyby k ničemu dalšímu nedošlo.
Hodiny po společném jednání se Ukrajina s Ruskem opět ostřelují. Rusko hlásí oběť, Oděsa požáry
Číst článek
Jinak jste zmínila Medinského – on není vyjednavač. Podíváte-li se do jeho historie, kromě toho, že osm let působil jako ministr kultury, jde o člověka, jenž vyprodukoval celou řadu knih o ruské historii nijak se nelišících od sovětské propagandy. Mimo jiné také prosadil zákaz promítání satirického filmu Ztratili jsme Stalina.
Kromě toho všeho ale měl velký vliv v tom, aby Putin zaútočil na Ukrajinu. Dlouhodobě říká, že Ukrajina jako celek, nikoli jen a pouze ony oblasti, jež by Rusko rádo připojilo, nemá právo na existenci. I fakt, že Putin na jednání vysílá právě jeho, je důkazem, že o žádná jednání a mírová řešení v souladu s mezinárodním právem, to znamená ukončení okupace ukrajinského území a podobně, nestojí, nemá zájem a nikdy jej neměl.
Istanbul jednání hostil potřetí, Turecko udržuje vztahy s oběma zeměmi. Co si od dané mediátorské role slibuje, co za ní vidí?
Jednak to zvyšuje jeho geopolitický vliv ve světě a ukazuje, že je schopno takový summit hostit, a stává se tak, alespoň ze svého pohledu, jednou z významných zemí v regionu. Dále to udržuje jeho schopnost komunikovat jak s Ruskem, tak s Ukrajinou a pokračovat s oběma zeměmi v obchodních projektech.
Turecko například pro ukrajinské námořnictvo staví vojenské lodě, současně přes něj ale i do Ruska proudí sankcionovaný materiál. Dalším důvodem je i jeho geografická blízkost, neboť kamkoli jinam by vzhledem k sankcím a restrikcím pro přelety ruských vládních letadel musela ruská delegace vždy obletět minimálně půlku zeměkoule, zatímco do Turecka je to blízko jak z Ukrajiny, tak i z Ruska.
