Kysela: Návrh ANO nebyl silný. Překvapilo by mne, kdyby Ústavní soud o důchodech rozhodl jinak
Ústavní soud ve středu konstatoval, že zvýšení důchodového věku na základě vládní reformy není extrémní a podstata práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří je zachována. Zamítl tak návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, kterou schválila Sněmovna loni. V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal Jan Kysela, vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy a poradce prezidenta pro ústavu a právní otázky.
Jak rozumíte argumentům, o které Ústavní soud opírá zveřejněný nález?
Připadají mi srozumitelné a přesvědčivé. Mají dvě části – jedna se týká procedury, druhá se týká obsahu toho napadaného zákona.
Poslechněte si celý rozhovor s Janem Kyselou, vedoucím Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy a poradcem prezidenta pro ústavu a právní otázky
Pokud jde o proceduru, tak je to už x-tý nález Ústavního soudu za posledních asi 8 až 9 let, který se vyjadřuje k tématu toho, v jaké míře může porušení jednacího řádu – tím, že ukončíte rozpravu ve chvíli, kdy se do ní ještě hlásí další poslanci – současně znamenat zásah do ústavních pravidel nebo do ústavních principů, což vede Ústavní soud k tomu, že zkoumá, jak ta rozprava probíhala, kdo v ní vystupoval či jak byla dlouhá.
V tomhle případě dospěl k závěru, že to byly desítky hodin, že v nich, myslím, 600krát vystupovali opoziční poslanci. Současně zkoumá, co kdo říkal. Uvádí příklad Andreje Babiše s jeho dlouhými promluvami, které se v zásadě netýkají předmětu té věci.
A na základě tohohle zhodnocení se zřetelem k tomu, o čem rozhodoval v minulosti, říká: „My nejsme soud, který by zkoumal primárně porušování zákona. My jsme tady pro ochranu ústavnosti a nemáme pocit, že k zásahu do ústavnosti došlo“.
Důchodová reforma platí, potvrdil Ústavní soud. ANO kritizovalo obsah novely i způsob schvalování
Číst článek
A pak je tu druhá část, která zkoumá, jestli v obsahu toho zákona – to znamená oddálení důchodového věku, respektive změna podmínek pro přiznávání ochrany ve třetí nebo čtvrté skupině z hlediska toho, jak je kdo odsouzený k dodržování nebo porušování hygienických standardů – existuje nějaká referenční norma, a to buď v ústavním pořádku, nebo v mezinárodních smlouvách.
Soud rozpory nenašel
Na základě toho byste mohl dojít k závěru, že je tady nějaký rozpor mezi zákonem a vyšší referenční normou. On má pocit, že žádný takový rozpor nenašel, protože v zásadě nenašel tu referenční normu, ze které by mělo vyplynout, že nesmíte zvyšovat věk odchodu do důchodu nad 65, respektive že smíte nebo nesmíte tu ochranu poskytovat jenom té čtvrté, třetí nebo nevím jaké skupině.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky bylo nepravděpodobné, že by Ústavní soud po dřívějších nálezech rozhodl o reformě penzí jinak. Dal se i podle Vás předpokládat podobný výrok Ústavního soudu po těch třech zamítnutých ústavní stížnostech hnutí ANO k důchodové reformě?
Rozhodně by mě překvapilo, kdyby ten nález dopadl odlišně, protože mi připadalo, že byl argumentačně ještě slabší.
ANO napadlo u Ústavního soudu vládní důchodovou reformu. Vadí mu části zákona a procedura schválení
Číst článek
Pokud si budete po stopadesáté stěžovat na to, že se v Poslanecké sněmovně nejedná úplně racionálně, přičemž to, jak se nejedná úplně racionálně, není do značné míry vina navrhovatelů a pokud se nám to nelíbí, což je vcelku logické, že se nám nelíbí to, jak jedná Poslanecká sněmovna a jak porušuje jednací řád, tak Ústavní soud opakovaně říká: „Změňte jednací řád“.
Pokud jde o tu druhou část, tak tam vám zkrátka chybí jasné pravidlo. V důsledku porušení tohoto pravidla byste mohl říct, že je ten zákon po obsahové stránce protiústavní.
Tady tedy nebylo moc co jiného řešit, než že tím dává hnutí ANO najevo, že za naše lidi bojuje – tedy nejen v parlamentu, ale i před Ústavním soudem. Pokud se nám tedy výsledek tohoto hlasování nelíbí, tak ho rozporujeme dál.
Změna jednacího řádu
Podle poměrně krátké doby, v níž tato soudní instance dospěla k rozhodnutí, napovídá, že se na této půdě o stížnosti nevedly větší spory.
Jestli jsem to správně pochopil, nejsou tam ani žádná separátní vóta, takže Ústavní soud zřejmě rozhodoval jednomyslně. Se zřetelem k tomu, o čem jsem mluvil, mě to nijak nepřekvapuje, protože ten návrh nebyl argumentačně silný.
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové rozhodnutí Ústavního soudu „ukazuje na slabou ústavní ochranu opozice“. Dá se to takto vyložit?
Nejsem si úplně jistý, co tím přesně paní předsedkyně myslí. Já mám pocit, že určitý problém bude v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který je koncepčně založený na vysoké míře individualismu.
51:29
Kdyby jednací řád nebyl, to byste teprve koukali, říká o parlamentních obstrukcích exministryně Buzková
Číst článek
To v té první půlce devadesátých let, kdy vznikal, bylo dosti pochopitelné, protože se vymezujete vůči tomu předlistopadovému období.
Dnes by asi ale bylo účelnější posunout se nějakým směrem, který v zásadě obsahuje německý nebo rakouský jednací řád. To znamená směrem, ve kterém je větší důraz kladený na Poslanecké kluby. A ve chvíli, kdy to děláte, tak se můžete lépe zamyslet nad vztahem mezi většinou a menšinou, respektive mezi tou vládní opozicí a opozicí.
Kdo je padouch a kdo hrdina?
My máme velmi často pocit, že opozice dělá problémy, ale on ten jednací řád je postavený tak, že dělá problémy jak té většině, tak té opozici. Nejsem si proto úplně jistý, jestli je někdo padouch a někdo druhý hrdina.
Ten jednací řád by podle mého soudu měl být reformovaný tak, aby většině umožnil relativně efektivně prosazovat svoji vůli, s níž koneckonců vyhrála volby. Ale současně by měl chránit menšinu v tom směru, že umožní opozici zařadit svoje body na agendy, aby to nebylo tak, že navrhnete pořad mimořádné schůze a většina vám to neschválí.
Spolek Šalamoun uspěl u Ústavního soudu. Dostane informace z trestního řízení, a to i protokol o výslechu
Číst článek
Měla by tam být zkrátka větší rovnováha. Takže nemyslím si, že je to věc ústavní úpravy, ale je to věc úpravy jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
A vyplývají z nálezu Ústavního soudu k důchodové reformě obecnější vodítka pro další možné stížnosti na legislativní kroky té či oné vlády?
Zdá se mi, že se nijak zvlášť neliší oproti té minulosti. To znamená, že Ústavní soud bude v budoucnosti znovu zkoumat to, jak ta schůze probíhá. Ve chvíli, kdyby dospěl k závěru, že většina tu rozpravu uťala velmi záhy, že se opoziční poslanci téměř nedostali ke slovu, tak to je potom nějaký problém. Nezdá se mi ale, že se ten algoritmus úplně mění.
Otázka je, jak dlouho Ústavní soud vydrží upozorňovat Poslaneckou sněmovnu na to, že opět porušila jednací řád a že by si ho měla změnit. Jestli je v budoucnu nějaká otevřená příležitost, kdy Ústavní soud řekne: ‚už jsem vám to čtrnáctkrát vytknul, tak teď ten napadený zákon zruším,‘ to nevím. Zatím se to z toho úplně nedá odhadovat.
