Navrhované zvýšení rozhlasového a televizního poplatku podle důvodové zprávy ministerstva pouze dorovná příjem ČT a ČRo tak, aby mohly plnit veřejnou službu ve stávající kvalitě.
„Peníze z roku 2005, respektive 2008, kdy došlo k poslední změně, jsou dnes zhruba na 50 procentech tehdejší hodnoty. Takže to navýšení vlastně nedorovnává propad, který nastal,“ přiznává Lacina
Poplatky jsou hlavním zdrojem financování médií veřejné služby. Výše 135 korun měsíčně u České televize se nezměnila od roku 2008, měsíční platba 45 korun u Českého rozhlasu je stejná od roku 2005.
„Můj nástupce se bude muset umět obrnit proti různým požadavkům, ať už ze strany vlivových organizací, politiků nebo radních,“ říká odcházející ředitel Dvořák.
„Není to dávno, co předseda Smeru Robert Fico prohlásil, že půjde řediteli RTVS Ľuboši Machajovi po krku,“ popisuje Jaromír Volek z Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS Masarykovy univerzity.
Většina plánů, které budoucí ředitel doposud předkládal, ale jistým náznakem revoluce je. Vybírat koncesionářské poplatky za každou přípojku elektřiny, co jiného to v Česku je než revoluce?
Zvolený ředitel České televize Jan Souček by sice rád umenšil natáčení kriminálek, přesto chce oživit nápad na seriál Četníci ze Znojma. Připomínal by německou revoltu proti vzniku Československa.
Televizní poplatek by se zvýšil na 150 Kč a rozhlasový na 60 Kč. Poplatek by podle generálního ředitele ČT Dvořáka měl platit ten, kdo veřejnou službu využívá.
„Jsou to pro mě úžasné vzpomínky. Doufám, že něco jsem dal i jemu, ale rozhlas dal určitě více mně. Můj profesní život je po 45 let spojený s rozhlasem,“ říká ředitel Rozhlasu a televize Slovenska.
Co všechno mohou veřejnoprávní média v dnešní době nabídnout? Petr Dudek se u příležitosti konference Radiodays Europe ptal generálního ředitele Evropské vysílací unie Noela Currana.
Sílící tlak na média si podle místopředsedkyně Evropské komise žádá reakci. Jak vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz, chtěla by se vyhnout ovlivňování mediálního prostoru zájmy politiků.
Před měsícem se stal generálním ředitelem Rozhlasu a televize Slovenska. Ľuboš Machaj upozorňuje, že koncesionářské poplatky na Slovensku se dlouho nezvyšovaly a senioři je platit nemusí vůbec.
„Nadešel čas začít si klást opravdu vážné otázky týkající se dlouhodobého modelu financování BBC,“ řekla v pondělí ministryně kultury Nadine Dorriesová poslancům.
Podle více než 60 procent lidí by financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu znamenalo omezení jejich nezávislosti. Průzkum provedly agentury Median a STEM/MARK.
Veřejnoprávní BBC čelí kritice ze strany vlády Borise Johnsona. Ta chce předložit návrh, kterým hodlá zrušit poplatek určený k financování BBC a výrazně ořezat rozhlasové a televizní stanice.
Letos v září slovenský parlament zrušil povinné poplatky pro důchodce a příjemce dávek v hmotné nouzi. Výše poplatků ale nepokryje rozpočet RTVS a zbytek tak musí doplácet stát.
Poslanci budou příští rok rozhodovat o novele zákona, ve které SPD navrhuje, aby senioři a samoživitelé neplatili koncesionářské poplatky. Nahradit by je chtěli i penězi ze státního rozpočtu.
Mít ve 20. letech minulého století doma radiopřijímač? To bylo teprve něco. Jedna ze vzácných koncesí doputovala od posluchače až do Českého rozhlasu. Je z roku 1926 a má pořadové číslo 796.
Švýcaři v nedělním referendu jasně odmítli zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní rozhlas a televizi. Proti jejich zrušení hlasovalo 71,6 procenta oprávněných voličů.
Polská vláda chystá reformu výběru koncesionářských poplatků. Většina Poláků je ignoruje. Novému systému by už zřejmě nikdo neunikl. Poplatky by totiž Poláci odváděli společně s daňovým přiznáním.
Britská BBC se může na dalších 11 let spolehnout na garantované příjmy z koncesionářských poplatků. Tento závazek obsahuje takzvaná Charta BBC, kterou dnes zveřejní vláda. Mediální korporace ale bude zároveň pod přísnějším finančním dohledem.