Čechům nejsou lhostejné osudy druhých. Počty dárců orgánů i kostní dřeně jsou rekordní
Darovat kostní dřeň chce stále více Čechů. Do Českého registru dárců krvetvorných buněk letos přibyly téměř čtyři tisícovky nových jmen. Je to nejvíc za posledních 18 let. Roste ale i počet dárců orgánů.
Zatímco loni bylo dárci orgánů za celý rok 269 lidí, letos stejný počet lékaři evidovali už v polovině prosince. A Koordinační středisko transplantací nyní eviduje přes 270 dárců, zatím nejvíc v historii českého transplantačního programu.
„Způsobeno je to tím, že u nás je společnost dárcovství otevřená. Čekací doba na transplantaci je u nás extrémně krátká,“ přibližuje pro Radiožurnál ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec.
Mapa dárcovství. V Česku působí přes 2000 nadací a fondů, lidé na prospěšné účely poslali osm miliard
Číst článek
„Řekněme, že všichni pacienti se do roka orgánu dočkají. Když to srovnáte se sousedním Německem, kde se čeká v průměru tři roky, tak jsou to velice pozitivní zprávy,“ doplňuje.
860 transplantací
S počtem dárců orgánů roste i počet transplantací. Letos jich lékaři provedli zhruba 860. To je o téměř dvacet víc než loni.
„Nejvíc máme transplantací ledvin - těch bylo v letošním roce už 487. Velice pěkné číslo je také u transplantací jater, které už překonalo 200. Nejvíce transplantuje pražský IKEM, který pokrývá skoro polovinu,“ upřesňuje Adamec.
Lidé také stále častěji chtějí darovat kostní dřeň. I tak je ale dárců stále málo. „Vzhledem k tomu, že dárci v registru stárnou a musíme je vyřazovat, tak opravdu pořád musíme nabírat nové dárce, abychom měli z čeho vybírat,“ popisuje vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk Marie Kuříková.
Vyřazených dárců je podle ní zhruba kolem tisícovky ročně. V českých registrech dárců kostní dřeně je celkem téměř 120 tisíc lidí.