24. června 1942 přijelo gestapo a odvezlo všechny muže a ženy do Pardubic, kde je ještě tentýž večer popravili. Jedenáct dětí pak našlo smrt ve vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu.
„Na počátku roku 1942 se podařilo nakontaktovat tuto skupinu se zahraničním odbojem, který sebou přivezl z Londýna do protektorátu vysílací stanici s krytým označením Libuše,“ popisuje historik Kyncl.
Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 v neděli položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.
Stromořadí naváže na původní ovocnou alej z poválečné doby 20. století. Vyhlazení Ležáků přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, které byly poslány do Německa na převýchovu,
„Bylo mně dva a půl roku. Stěhovali mě z místa na místo. Pamatuju si jednu chvíli, kdy jsme byli v nějaké umývárně a s větší dívkou jsme hledaly něco k jídlu. To je moje první vzpomínka,“ říká.
Úkolem výsadkářů bylo navázat kontakt s domácím odbojem, a zejména zajistit spojení s Londýnem. Prostředkem byla přenosná radiostanice Libuše, která vysílala ze strojovny lomu Hluboká poblíž Ležáků.
Jarmila Doležalová žádá ruského prezidenta, aby zastavil válku na Ukrajině, je srdcem se všemi, kteří mají podobný osud nebo by ho mohli mít právě kvůli ozbrojeným, válečným konfliktům.
Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Měl na svědomí životy tisíců Čechů. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha organizoval odvetné akce včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.
Ležáky na Chrudimsku vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrh iniciovala předsedkyně sociálního výboru Horská.
V Památníku Ležáky se uskutečnil pietní akt k 78. výročí vyhlazení osady nacisty. Projev pronesl Eduard Stehlík, ředitel Památníku Lidice, pod nějž Památník Ležáky spadá.
Shromáždění začalo bohoslužbou, pokračovalo položením věnců, čtením jmen zavražděných obyvatel obce a projevy hostů. Vzpomínkový akt zakončilo zapálení ohně a seskok parašutistů.
V Lidicích si lidé připomněli 77 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Závěrečné slovo měla pamětnice, která tragédii přežila a starostka Lidic, která je vnučkou jedné z obětí.
V neděli zemřela ve věku 76 let Marie Jeřábková, jedna ze dvou sester Šťulíkových, které jako jediné přežily vyhlazení osady Ležáky nacisty v roce 1942.
Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později - 24. června - potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku.
Dnes je to 74 let od vyhlazení obce Ležáky. Malou osadu na Chrudimsku vypálili nacisté v roce 1942. Jejich řádění bylo odplatou za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Na místě vypálené vesnice stojí památník a muzeum.
Dlouholetý spor o pozemky v Ležákách se zřejmě blíží ke konci. Soukromé majitelce patří klíčová část pietního území, včetně příjezdových cest nebo místa, kde se koná pietní akt. Odkoupení pozemků státem zatím blokovala požadovaná cena.
Před 72 lety Němci jako pomstu za smrt říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili Ležáky. Muže a ženy povraždili, děti odvlekli a některé poněmčili. Na osudné dny vzpomíná i Jiřina Malimánková, které tehdy bylo 11 let a žila s rodiči na samotě, necelý kilometr od místa tragédie. Dnes žije v Habrech na Vysočině.
Dvaasedmdesáté výročí vypálení Ležáků a vyvraždění tamních obyvatel nacisty si připomněli účastníci pietního shromáždění na místě, kde vesnice stála. Věnec k pomníku obětem nacistické pomsty za atentát na Heydricha položil i prezident Miloš Zeman.
Spor o pozemky v Ležákách na Chrudimsku znovu nabírá na síle. Pokud se ležácký památník s majitelkou klíčových parcel nedohodne, je připravený i na radikální možnost - vyvlastnění části pietního území. Majitelka si parcely cení na deset milionů korun. K vyvlastnění národní kulturní památky ale v naší historii ještě nikdy nedošlo.
Před 71 lety, 24. června 1942, vypálili nacističtí okupanti osadu Ležáky. Měl to být další z trestů za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na rozdíl od Lidic, jejichž obyvatelé neměli s atentátem nic společného, v Ležákách ukryli výsadkáři se skupiny Silver A svou vysílačku.
Přesně před 71 lety se naplnil osud obce Ležáky, kterou nacisté srovnali se zemí. Odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha tehdy až na dvě malé děti nikdo nepřežil. Obyvatelé byli popraveni a ostatní děti zahynuly v koncentračních táborech. Tragickou událost si dnes na místě bývalé osady připomenou lidé z celé republiky, včetně představitelů obou komor parlamentu.
V Nasavrkách je na programu už 39. ročník místního běhu. Začínal na trase 15 kilometrů, nyní už se běhá jako půlmaraton. Trasa pondělního běhu vede i přes pietní území Ležáky.
Místo plné emocí a nepříjemných vzpomínek. Východočeské Ležáky srovnané před 70 lety se zemí ale ani jiné být nemohou. Přesto se tady o rozruch a emoce v pozitivním slova smyslu postarali sportovci – se štafetovým kolíkem plným mírových stuh z českých a německých měst.
Přesně před sedmdesáti lety se naplnil osud obce Ležáky, kterou nacisté srovnali se zemí. Odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha tehdy až na dvě malé děti nikdo nepřežil. Obyvatele nacisté popravili a většinu dětí zplynovali v koncentračním táboře. Tragické události si dnes na místě, kde osada stála, připomínají stovky lidí.