„O tom, kdo bude, nebo nebude ministerským předsedou, se musí rozhodovat ve volební místnosti, a ne na Letenské pláni. To ale předpokládá nezávislé soudy a fungující státní aparát,“ tvrdí Lukeš.
Komunistická strana vládla v zemi od únorového puče v roce 1948. Vedoucí úlohu ve společnosti si pojistila i v Ústavě. K pádu totalitního režimu vedla neudržitelná hospodářská situace a změny v SSSR.
Po 29 letech od 17. listopadu 1989 už může zlomové okamžiky našich dějin hodnotit i historik, myslí si Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, který byl hostem pořadu Interview Plus.
Listopad 1989 byl pro mnoho lidí jeden z největších okamžiků v životě. V čem byla hlavní role disidentů? A jak se na listopad 1989 dívají dnešní třicátníci?
Takzvanou sametovou revoluci v roce 1989, která vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu, považují Češi i Slováci za nejvýznamnější historickou událost své země.
Ve věku 77 let zemřel ekonom, někdejší poslanec a ministr české vlády Tomáš Ježek. Ježek je společně s Václavem Klausem a Dušanem Třískou považován za otce kuponové privatizace.
Listopadové události v roce 1989 prožívali i čeští fotbalisté. Hráči Slavie a Chebu se dokonce dohodli, že na protest neodehrají vzájemný zápas, a připojí se tím k demonstrujícím studentům.
Zákrok příslušníků SNB na Národní třídě v roce 1989 nebyl nestandardní masakr. A demonstrace studentů byla jen jednou z mnoha. To jsou slova prezidenta Miloše Zemana. Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů ale tento názor nesdílí.
Český rozhlas získal unikátní zvukové záznamy, které zachycují zákulisní atmosféru z klíčových událostí Listopadu 1989. Pořídil je Jaroslav Zelinger, který v té době zvučil první demonstrace a vystoupení hlavních hybatelů revolučních dní. Přes šest hodin záznamů, které nahrál na magnetofonové pásky, zůstalo ale celé čtvrtstoletí před veřejností skryté. Až v rámci letošního výročí Zelinger ucelený materiál věnoval Českému rozhlasu.
Studenti i učitelé pražského Gymnázia Na Vítězné pláni dnes stávkovali. Symbolicky tak vzpomínali na listopad 1989. Tehdy se škola na týden připojila k protestu proti brutálnímu policejnímu zásahu na Národní třídě.
Festival Svobody, tak se jmenuje série akcí k výročí čtvrtstoletí, které uplynulo od listopadových událostí roku 1989. Festival, jehož součástí jsou diskuse, přednášky, koncerty či promítání filmů, potrvá až do konce roku. Pořádá ho několik sdružení a organizací, každá s trošku jiným zaměřením a s trochu jiným zacílením. Třeba společnost Člověk v tísni přichystala setkání s občanskými aktivisty.
Ještě ve druhé polovině 80. let byly osobní počítače v socialistickém Československu úkazem spíše exotickým: podle statistického úřadu neměly počítač ani dvě domácnosti ze sta. Ne, že by po nich nebyla poptávka – osmibity už tou dobou poutaly pozornost ve školách, v televizním vysílání či v programátorských kroužcích – jenomže většina zájemců o vlastní počítač měla smůlu. Dodávky ze zahraničí byly silně omezené vysokými cly a nevýhodným kurzem. Domácí produkce nestačila rostoucímu zájmu o vlastní počítač množstvím ani kvalitou.
V té době ještě nebyli na světě, rok 1989 je pro ně 'pravěk'. I proto si ne všichni středoškoláci dnes vybaví, co vlastně byla takzvaná sametová revoluce. Letos v listopadu od ní uplyne 25 let. Mnohé školy se na významné výročí moderních dějin pečlivě připravují. Plánují besedy s pamětníky, přímými účastníky demonstrací nebo filmové projekce.
Dvacítka studentů Gymnázia Jihlava hostí stejně staré žáky z Německa. Společně pátrají po událostech konce komunistické totality v roce 1989. Svědectví nachází u pamětníků, ve vlastních rodinách i v archívech. Srovnávají přitom kulturu, možnosti rodin i zvyky jednotlivých zemí z té doby.
Český rozhlas spouští unikátní projekt Znovu 89. A to symbolicky v den, kdy přesně před 25 lety začal Palachův týden. Lidem na sociálních sítích Twitter a Facebook umožní sledovat události z roku 1989 takřka v přímém přenosu.
Dnes ráno zemřel bývalý prezident Československé a později České republiky Václav Havel. Ve vysílání Radiožurnálu na něj v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným zavzpomínal také hudební publicista Jiří Černý.
Řada českých osobností se dnes zúčastní připomínky výročí událostí 17. listopadu 1939 a 1989. Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu pořádají vzpomínkovou akci v okolí pražské Hlávkovy koleje.
Také na Slovensku si dnes lidé připomenou výročí událostí 17. listopadu 1989. V Bratislavě se chystají koncerty, výstavy, pouliční program. A přijet má i bývalý polský prezident Lech Walesa.
Nové vzdělávací DVD, které připravili historici Ústavu pro studium totalitních režimů, mapuje Dvacetiletou etapu ze života někdejšího Československa. Jmenuje se „1989 - Listopad a cesta k němu" a má středoškolským učitelům pomoci s výukou nedávných dějin naší republiky. Právě ty učitelé při výuce často přeskakují. Na téma je málo času, chybí metodika a podklady.
Před dvaceti lety ve středu 2. června 1990 vybuchla na Staroměstském náměstí trhavina. Dosud největší teroristický útok v Česku, při němž bylo zraněno celkem 18 lidí, se policistům nikdy nepodařilo objasnit. Výbuch byl vysvětlován jako teroristický akt stoupenců starého režimu, který měl zastrašit občany před nadcházejícími volbami.
Převratné události roku 89 mají dominový charakter. Jedna událost dala do pohybu druhou. Nebyl to ale - tak jako u toho domina - automatický pád. Do některých kamenů bylo potřeba pořádně strčit, aby padly. O jedno takové postrčení událostí vpřed se postaral tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.
Na pět tisíc lidí šlo z pražského Albertova na Národní třídu po stopách průvodu studentů ze 17. listopadu 1989. Manifestující nad sebou při chůzi mávali českými vlajkami a transparenty s hesly proti komunistům, proti současnému českému prezidentovi Václavu Klausovi nebo naopak na podporu bývalého prezidenta Václava Havla.
