Za nejvíce alarmující zjištění považuje Strachota klesající počet mladých, kteří věří tomu, že mohou ovlivnit řešení problémů v obci, kde žijí, i v rámci republiky.
2:58
Nové Město nad Metují||Natálie Poláková, baj|Společnost|Reportáž
Po internetu začaly kolovat fotky, kde Donalda Trumpa zatýkají policisté. Ty vygenerovala AI, umělá inteligence. Bez bližšího zkoumání jsou falešné snímky snadno uvěřitelné.
Nedávný výzkum mediální gramotnosti středoškoláků a žáků nejvyšších ročníků základních škol ukazuje především to, že náctiletí kriticky vnímají svoje nedostatky v úrovni mediální gramotnosti.
Česko.digital a Nadační fond nezávislé žurnalistiky se domnívají, že část lidí zpravodajství nesleduje, protože média nemluví jejich jazykem a nenabízejí zpravodajství prostřednictvím
„Země má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou a vzdělávají se, na tom se odolnost dobře staví. Finská společnost je taky hodně založená na konsensu,“ říká Markus Kokko z centra HybridCoE.
Mínění a názor není dobré zaměňovat. Názory produkují fakta nebo data, záleží na jejich výběru a výkladu. V tom jsme odkázáni na média. Je tedy na místě otázka, jak hledat věrohodné zdroje informací.
Vyznat se v informačním nepořádku, nevěřit všemu, co přijde na e-mail a umět si informace ověřit. To se učí senioři v rámci kurzu s názvem ‚Fakt, jo?‘.
Společnosti pozdní moderní doby stojí více než ty předchozí na důvěře. A to je, jak se potvrzuje v prvních dvou desetiletích 21. století, velmi křehká jistota.
Dezinformace nejvíce míří na starší lidi, jejich nejhorším efektem je rozeštvávání rodin. Právě v nich by se přitom problém měl řešit, míní mediální expert Jaroslav Valůch.
Jednou z nejzkušenějších zemí v boji proti ruské propagandě a dezinformacím je Finsko. Prezident Niinistö už v roce 2015 vyzval občany k tomu, aby se při čtení zpráv na internetu chovali odpovědně.
„Je to o soužití, komunikaci a empatii. Není to o propagaci nějakého názoru. Nejde o dogma, ale o pochopení,“ vysvětluje Markéta Zezulková z Fakulty sociálních věd mediální výchovu.
Je Země kulatá, či placatá? Ačkoliv tuto otázku vyřešili už v antickém Řecku, stále více lidí tvrdí, že Země je plochý disk. Skupina vědců z amerického Texasu nyní zjistila, čím to je.
„Lidé rádi věří nejen pohádkám, ale i fascinujícím věcem, což znám, protože jsem také věřil spoustě věcí, které se teď snažím rozbíjet,“ říká „tak trochu jiný“ youtuber.
Podle nedávné studie Eurobarometeru lidé, a to zejména ve střední a východní Evropě, čerpají informace jenom z internetu a méně čtou nezávislá tradiční média.
Průzkumu se zúčastnilo 1002 žáků gymnázií, středních odborných škol a učilišť. Jeho autoři zjistili, že většina mladých neví moc o tom, jak fungují internetové vyhledávače a sociální sítě.