Zkoumají zprávy a příběhy, sledují školní účty. Finské děti se učí rozpoznat dezinformace už od druhé třídy
Rusko je podle místopředsedy Evropské komise Andruse Ansipa největším šiřitelem dezinformací v Evropě a ročně na šíření falešných informací vynakládá skoro 30 miliard korun. Jednou z nejzkušenějších zemí v boji proti ruské propagandě je Finsko. Prezident Sauli Niinistö už v roce 2015 vyzval občany k tomu, aby se při čtení zpráv na internetu chovali odpovědně, protože informační válka se vede v jejich hlavách.
První díl seriálu Českého rozhlasu k eurovolbám o důležitých evropských tématech se zaměřil na finské vzdělávání. Reportér Jakub Lucký se vydal do Jätkäsaarské základní školy v Helsinkách.
Je ráno, děti všechny čekají v jedné místnosti, budou sledovat dětské televizní zprávy.
„Dětské zprávičky sledujeme každý týden. Chceme, aby si děti zvykly sledovat i zpravodajství, ne jen dětské pořady, jako třeba animované seriály. Zprávičky jsou sice připravované pro děti, ale témata jsou stejná, jako ve zprávách pro dospělé. Děti díky tomu mají možnost trochu pochopit svět okolo nich a to je něco, na co se soustředíme,“ řekla jedna z učitelek Maria Hokkanen.
Novinářka popsala, jak funguje ruská továrna na fake news. ‚Smrtí mi pak vyhrožovali i přátelé,‘ vzpomíná
Číst článek
Ještě než se ale děti rozejdou po promítání do tříd, čeká je vysvětlení, co která třída bude dělat, a také představení hosta. Návštěva novináře je totiž ve škole vždy vítaná a děti mají otázky. Jedním z důvodů, proč se tolik ptají, je to, že i když jsou ve druhé a třetí třídě, tak už mají vlastní malé novinářské zkušenosti.
Děti dělají noviny
„V rámci projektové výuky jsme teď v tomto období zkoumali různé zprávy a příběhy z různých zdrojů, televize, knížek, filmů. A teď děti tvoří vlastní projekt okolo těchto příběhů nebo zpráv a aspoň tři čtvrtiny z nich se rozhodli dělat zpravodajství. Někteří udělali animace a někteří skutečně natáčeli zpravodajskou relaci, další noviny,“ dodala Hokkanen.
„A někteří žáci se dokonce rozhodli v rámci projektu zkoumat fake news a tvořili vlastní. Ve škole, která zatím má děti jen do třetí třídy, ale žáci netvoří mediální výstupy jen v projektech, ale taky na školní účty na sociálních sítích. Když k nám třeba přijede zahraničí host, tak ho vyzpovídají, nafotí fotky a dají to na školní Instagram. A taky samozřejmě sledují naše školní účty, což podporuje jejich kritické myšlení,“ vysvětluje ředitelka školy, Kirsi Myllymäki.
40 lidí, 24 jazyků. Facebook sestavil tým, který v Dublinu blokuje fake news o eurovolbách
Číst článek
Podle Miny Harmanen z finské Národní agentury pro vzdělávání nejde ale jen o sledování zpráv a projektovou výuku, ale o systematické zapojení médií do předmětů.
Finsko má ale podle Mika Aaltoly z think-tanku FIIA oproti jiným zemím při boji proti ruským dezinformacím výhodu. „Mluvíme velmi neobvyklým jazykem a je to pro nás snadné odhalit, když se někdo ze zahraničí snaží protlačit falešné informace. Máme také s Ruskem historické zkušenosti, vždycky se nás snažili ovlivňovat, takže je v naší DNA rozumět těmto vlivům,“ vysvětluje Aaltoly.
Stále ale existují oblasti, ve kterých by se podle něj Finsko i další evropské státy měly zlepšit. Ke vzdělávání úředníků a občanů nebo průběžné kontrole témat na sociálních sítích by podle Aaltoly měla přibýt také lepší kontrola bankovnictví. Díky praní špinavých peněz totiž Rusko a další země mohou zkoušet financovat kandidáty, kteří vyhovují jejich zájmům.
