Mladí si uvědomují manipulativnost sociálních sítí. I tak jsou pro ně ale zdrojem informací, říká Strachota
Projekt Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni dlouhodobě pomáhá vyučujícím, žákům a studentům ve výuce mediální gramotnosti. Studentské prezidentské volby v nedávné době ale ukázaly, že mezi názory středoškoláků na politiku jsou velké rozdíly: Andreje Babiše by zvolilo necelých tři a půl procenta pražských gymnazistů, ale zhruba polovina učňů v Ústeckém kraji.
Podle Karla Strachoty, který je ředitelem Jednoho světa na školách, je mediální gramotnost žáků a studentů stále nedostatečná. Nedávný výzkum mediální gramotnosti středoškoláků a žáků nejvyšších ročníků základních škol, který si Člověk v tísni nechal udělat, však ukazuje především to, že náctiletí kriticky vnímají svoje nedostatky v úrovni mediální gramotnosti.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské. Hostem je Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni
„Asi tři čtvrtiny dotazovaných řekly, že si uvědomují, že sociální sítě jsou prostředím, které má v sobě zakódovanou manipulativnost nebo filtraci určitých zpráv a informací. Zároveň pro ně ale sociální sítě zůstávají hlavním zdrojem informací, v čemž cítíme nějaký rozpor,“ říká Strachota.
Jak by rozhodli středoškoláci
Jedním z trendů, který se od prvních studentských voleb ukazuje, je vzrůstající popularita Pirátské strany. Ta u středoškoláků dosahovala solidních výsledků ještě v době, kdy dospělí voliči o Pirátech ještě příliš nevěděli.
„Opačná je trajektorie ČSSD, která v době, kdy byly studentské volby poprvé, byla dominantní politickou stranou. Celou dobu byl pak její výsledek horší a horší a víme, jak je na tom ČSSD v současnosti,“ vysvětluje Strachota.
Na sociálních sítích jsme v bublinách. Politika na nich nebývá úspěšná, míní politolog
Číst článek
Mezi jednotlivými typy škol a regiony, ve kterých se nachází, jsou však dlouhodobě velké rozdíly. V posledních prezidentských volbách dostal například Andrej Babiš na gymnáziích pouze pět procent, v Praze dokonce ještě o procento a půl méně. Na učilištích ale Babiš získal 30 procent hlasů a na Ústecku dokonce 50 procent.
„Mluvíme o regionech, kde občanské vzdělávání, kvalita výuky a mediální vzdělávání není v dobré kvalitě a to se propisuje i do toho, že jsou náctiletí náchylnější k tomu podléhat určitým manipulacím. Zároveň populistické strany v řádných volbách v těchto regionech bodují daleko více než jinde a to se propisuje i do pohledů a nálad mladých lidí,“ myslí si Strachota.
Jak učit mediální gramotnost?
Podle Strachoty je pro Jeden svět na školách práce s učni výzvou a zároveň dlouhodobější misí. Úspěchem ale podle něj je to, že už tři čtvrtiny českých základních a středních škol mají registraci na našem portále, který jim umožňuje využívat materiály týkající se mimo jiné moderních československých dějin, občanského nebo mediálního vzdělávání.
24:28
‚Facebookizace twitteru.‘ Algoritmy umožňují lépe cílit reklamu, o to vedení Twitteru jde, míní Koubský
Číst článek
„Ale právě zbývající čtvrtina jsou ti nejpotřebnější a na ně chceme dlouhodobě zaměřit naši pozornost. Klíčem je přitom nacházet na konkrétních školách vyučující, kteří vnímají, že témata, která jim můžeme zprostředkovat, jsou důležitá,“ říká Strachota.
Počet registrovaných uživatelů na portálu Jeden svět na školách přitom stále roste a během loňského roku vzrostl o třetinu. Podle Strachoty je za tím částečně válka na Ukrajině, ale především pandemie.
„Bezprostředně poté, co byly školy zavřené, jsme začali nabízet materiály, které by mohli vyučující využít pro distanční výuku. A oni něco takového potřebovali. Stejně jsme zareagovali na válku na Ukrajině. Opět jsme se s pomocí vyučujících snažili dát dohromady materiály, které by na to velmi rychle zareagovaly, a bylo vidět, že to je nabídka, kterou všichni oceňují a využívají,“ vysvětluje Strachota.
Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu vlevo výše. Moderuje Lucie Vopálenská.
