Bělorusko na rozcestí. Bouřlivé dění napjatě sledují i české firmy, které v zemi působí. Co je v sázce?
Odpor Bělorusů namířený proti Alexandru Lukašenkovi je nejsilnější za 26 let jeho vládnutí, demonstrace sílí a výsledek srpnových voleb v zemi neuznala ani Evropská unie. Podle mnohých odborníků je osud „posledního diktátora Evropy“ zpečetěn, jakou cestou se země vydá, ale zatím není jasné. Dění v Bělorusku přitom bedlivě sleduje i víc než stovka českých firem, které tam působí. Situaci vnímají jako riziko, ale i možnou příležitost.
Třicet let po rozpadu Sovětského svazu je Bělorusko, které se poslední dva týdny zmítá v masových demonstracích namířených proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi, stále ekonomicky závislé na Rusku.
‚Nejvíc zbili ty, kteří nejvíc křičeli.‘ Bělorusové popisují ‚peklo na zemi‘ v minských věznicích
Číst článek
Ze země ovládané Vladimirem Putinem do Běloruska proudí ropa a zemní plyn, které pak Bělorusko zpracovává a exportuje do Evropy. Díky tomu vydělávají běloruské rafinerie, Rusko je ale klíčové i pro běloruský dovoz a vývoz.
Jak upozorňuje odborník think-tanku Atlantic Council Anders Åslund, nekvalitní průmyslové i jiné běloruské výrobky jsou pro západní trh nekonkurenceschopné, většinově proto míří právě na ruský trh.
Poměrně čilé obchodní vztahy má Bělorusko nicméně navázané také s některými evropskými státy včetně České republiky. Jak pro iROZHLAS.cz upřesnil obchodní rada českého velvyslanectví v Minsku Ivan Galat, v současné době je v bývalé sovětské republice zaregistrováno celkem 162 podniků s účastí českého kapitálu. I tyto společnosti tak dění v Bělorusku bedlivě sledují.
„Obchodovat a podnikat se dá nejlépe tehdy, když je v zemi stabilita. Čekáme tedy, jak se situace v zemi vyvine a hlavně věříme, že se dostaví stabilní prostředí, kdy můžeme pokračovat v aktivitách, které jsme rozjeli. Protože aktivity českých firem v Bělorusku jsou poměrně velké,“ řekl redakci výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států (SNS) František Masopust.
Jakým směrem se situace může vyvinout a jak to dopadne na vztahy Evropy s Běloruskem i české podniky, zůstává otazníkem.
Výhody běloruského trhu
Podle Masopusta není Bělorusko se svými deseti miliony obyvatel „extrémně velký“ trh, kromě jiného je ale pro Česko důležitý tím, je „nástupištěm“ pro euroasijský prostor.
„V okamžiku, kdy se dostáváme do Běloruska, se s naším zbožím a výrobky dostáváme také do Euroasijské unie. Z Běloruska tak můžeme pokračovat do Ruska, Kazachstánu a dalších zemí,“ vysvětluje Masopust.
Měřeno objemem výměny zboží, Bělorusko aktuálně představuje 44. největší trh, na který směřuje český vývoz. Naopak Česko je pro Bělorusko 15. největším dovozcem, podotýká Galat s tím, že v posledních dvaceti letech byla Česká republika vždy v TOP 20.
Babiš na sítích volal po opakování voleb v Bělorusku, poslanci ANO ale návrh ve sněmovně nepodpořili
Číst článek
Vzájemná obchodní spolupráce je tak podle obchodního rady českého velvyslanectví v Minsku v relativně dobré kondici. V poslední době se přitom zájem českých podnikatelů o běloruský trh zvyšuje - jedná se zejména o oblast strojírenství, energetiky nebo zemědělství.
Masopust nicméně upozorňuje, že v rámci Evropy sice Česko patří mezi významné ekonomické partnery Běloruska, ale ne tak významné, jako například Německo nebo Itálie.
„Zdaleka se nemůžeme rovnat významu a rozměru německých nebo italských aktivit. Pokud jde o Evropskou unii, tyto dvě země jsou v Bělorusku jednoznačně těmi hlavními partnery,“ říká předseda komory pro SNS a dodává, že s Německem si Česko konkuruje na velké většině trhů zemí postsovětského prostoru.
Pro srovnání: počet firem s italským kapitálem působících v Bělorusku šplhá přes 240, v případě Německa to je dokonce přes 300. Po Rusku, Ukrajině a Číně je Německo čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem Běloruska.
„Na postsovětské poměry je běloruský trh pro evropské země zajímavý a poměrně atraktivní v tom, že je stabilní, což v současnosti tak úplně neplatí. Je tam ale poměrně vysoká životní úroveň, Bělorusko zároveň představuje možnost, jak vyvážet do Ruska, i když s některými administrativními překážkami. Čili je celkem výhodné tam podnikat,“ vysvětluje výhody obchodních vztahů s Běloruskem odborník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Karel Svoboda.
Evropská unie jako celek je po Rusku druhým nejvýznamnějším partnerem Běloruska s téměř čtvrtinovým podílem na celkovém zahraničním obchodu. Navzdory poměrně silným ekonomickým vztahům s některými evropskými zeměmi ale Svoboda upozorňuje, že z Ruské federace „Bělorusko žije“.
České firmy v Bělorusku
Mezi 162 podniky s českým kapitálem, které v Bělorusku působí, v současné době patří k těm nejvýznamnějším například výrobce a dodavatel řídicí a zabezpečovací techniky AŽD Praha s. r. o., stavební společnost Metrostav a.s., inženýringový podnik UNIS a.s. nebo firma CYLINDERS HOLDING a.s., která v běloruském městě Orša vyrábí ocelové lahve.
Trest smrti, odposlechy, policejní násilí, cenzura. Jak se žilo a žije v Lukašenkově Bělorusku?
Číst článek
Jak pro iROZHLAS.cz uvedl Jiří Dlabaja ze společnosti AŽD Praha, která v Bělorusku momentálně instaluje například zabezpečovací zařízení v železničních uzlech Gomel a Kalinkoviči, bouřlivé dění v zemi na aktivity společnosti zatím nijak nedopadá.
„Od roku 2004 je pro nás Bělorusko klíčovým zahraničním trhem se stabilním odbytem a oboustranně s velmi korektními obchodními vztahy, kdy jsou smlouvy už 15 let bezezbytku plněny oběma stranami. V dnešní době věc nevídaná,“ popisuje Dlabaja a dodává, že společnost dál pokračuje v realizacích aktuálních projektů, situaci ale „s napětím sleduje“.
Dopady aktuálního dění v Bělorusku zatím nepociťuje ani Metrostav. Firma, která se během svého osmiletého působení v Bělorusku podílela například na výstavbě několika logistických terminálů a v současnosti staví čistírnu odpadních vod v Brestu, v zemi dál podniká a hodlá se v budoucnu ucházet o další projekty, jak redakci řekl Vojtěch Kostiha z Metrostavu.
„Samozřejmě, že aktuální situaci v Bělorusku vnímáme pro svoje podnikání jako riziko. Jakákoliv nestabilita, ať už vnitřní, či vnější, je pro nás nepříznivá. Nicméně situaci vnímáme i jako příležitost. Pokud země změní režim od autoritářského k demokratickému, lze předpokládat, že situace pro podnikání se tam zlepší.“
Dodává, že běloruský trh je pro Metrostav zajímavý, ale ne klíčový, s případným výpadkem by si tak společnost dovedla poradit.
Sankce exportéry nepoškodí
Dlabaja zároveň varuje před obchodními sankcemi a dalšími restriktivními kroky, které by spojovaly politiku s byznysem. „Mohlo by to způsobit další nárůst propouštění vedle problémů s koronavirem,“ dodává pro iROZHLAS.cz.
Sankce Evropské unie, pro které se minulý týden vyslovili unijní ministři zahraničí a o nichž se v současnosti jedná, nicméně mají cílit výhradně na elity běloruského režimu. Postiženy tak budou konkrétní osoby, které se podílely na falsifikaci výsledků voleb a použití síly v ulicích. „Na české exportéry tedy sankce přímo nedopadnou,“ podotýká Galat z velvyslanectví v Minsku.
Unijní lídři se na summitu shodli, že běloruské volby nebyly svobodné. Sedmadvacítka výsledky neuzná
Číst článek
Na pohlaváry Lukašenkova režimu mířily i evropské sankce zavedené v minulosti. Kromě embarga na dodávky zbraní unie v roce 2004 uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na zmizení odpůrců Alexandra Lukašenka. Zatímco zbrojní embargo nadále platí, většinu sankcí unie zrušila v roce 2016 poté, co Lukašenko propustil na svobodu skupinu politických vězňů.
Ani v minulosti tak nešlo o širší, obchodní sankce, ale o cílená opatření namířená na konkrétní osoby režimu. Při rozhodování a jisté opatrnosti unie při zavádění běloruských sankcí přitom hrály roli obavy z případného „potopení opozice“, spíš než ekonomické zájmy evropských zemí v Bělorusku, míní odborník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Když jsem se bavil s několika diplomaty nejen tady v Česku, říkali mi, že širší sankce mohou potopit opozici. Jestli se s Lukašenkem nebudeme bavit, obrátí se na Rusko a ztratí veškeré důvody s námi spolupracovat, vrhne se na opozici, pozavírá je a tím přijdeme o možnost mít na něj jakýkoliv vliv. Lukašenko navíc sám věděl, že západní firmy potřebuje, i kvůli zaměstnanosti,“ vysvětluje Svoboda.
Podle oficiálních dat činila míra nezaměstnanosti v Bělorusku v loňském roce 4,9 procenta, neoficiální odhady se nicméně pohybují od 10 procent výše. Tamní průmysl je přitom ze 70 procent stále kontrolován státem. Na tvorbě HDP se státní podniky, v nichž jsou zaměstnány dvě třetiny pracujících, podílejí zhruba z poloviny. Jejich neefektivnost je nicméně jedním z hlavních důvodů, proč je běloruská ekonomika slabá.
Kam kráčí Bělorusko?
Nejen české nebo německé firmy si s ohledem na aktuální situaci v zemi kladou otázku, kam bude dění v Bělorusku dál směřovat a jestli další vývoj ovlivní tamní podnikatelské prostředí. Doufají přitom ve stabilitu, některé vidí v možném odchodu Lukašenka dokonce příležitost.
Optimistický je i Anders Åslund. „Běloruské hospodářství volá po liberalizaci a privatizaci, pro zahájení takového procesu má základní předpoklady. Země má řadu výhod a udržuje to nejlepší ze sovětského vzdělávacího systému, který nabízí vynikající schopnosti v matematice a přírodních vědách,“ píše v analýze odborník think-tanku Atlantic Council a dodává, že v případě pádu režimu by Západ měl zůstat v Bělorusku angažovaný.
Výpověď mučeného Bělorusa: Bili mě tyčemi, seděl jsem 15 hodin s hlavou dolů a nesměl mluvit
Číst článek
Kromě Světové banky či Mezinárodního měnového fondu by podle něj měla sehrát svou roli Evropská unie. „Měla by přivítat novou vládu aktivací svého programu Východního partnerství a vyzvat běloruské studenty k účasti v programu výměny studentů Erasmus. Důležitost takového angažmá nesmí být při odrazování či neutralizaci ruského zasahování podceněna,“ tvrdí Åslund.
Šance, že by se Bělorusko výrazněji přiblížilo Evropě a omezilo své propojení a hlubokou ekonomickou provázanost s Moskvou, jsou ale podle Svobody minimální.
„Zatím není jasné, jak by případná změna režimu v Bělorusku proběhla. Lukašenko zatím není svržený a taky nemusí být. Druhá věc je, kdo by nastoupil místo něj. Abychom se pak nedivili, že to bude člověk mnohem proruštější než Lukašenko. Bělorusové si uvědomují, za čí peníze žijí, a je mezi nimi i velký proruský sentiment,“ upozorňuje s tím, že v Bělorusku funguje dobře ruská propaganda, která „líčí Rusko jako ráj na zemi“.
Spojenectví s Ruskem přináší Minsku řadu výhod, závislost na Moskvě ale znamená i jisté limity, vztahy obou zemí navíc nejsou bez problémů. Například začátkem letošního roku vedly země spor o cenu, kterou Minsk platí za ruskou ropu. Neshody byly mezitím vyřešeny, Bělorusko se ale rozhodlo diverzifikovat svůj dovoz ropy, ve kterém dlouho spoléhalo jen na Rusko. Letos tak do Běloruska poprvé v dějinách dorazila ropa americká.
„Čistě hypoteticky, pokud by se Bělorusko snažilo odstřihnout od Ruska, bude čelit obrovským ekonomickým problémům,“ podotýká Svoboda s tím, že v takovém případě by se dala očekávat změna přístupu Ruska, které by mimo jiné začalo prodávat Bělorusku plyn za standardní evropské ceny. Výhody pro něj tedy skončily.
„Pokud nástupce po Lukašenkovi sám neřekne, že se odstřihává od Ruska, Evropa by neměla tlačit na pilu. Neumím si ale představit, že by něco takového tento člověk udělal a ustál. Problém je i ten, že Bělorusko je ve fázi, která se už těžko překračuje, a to je členství v Euroasijské ekonomické unii. Případné vyvazování z unie by pro Bělorusko bylo extrémně složité, proto pochybuji, že by do něčeho takového případný nástupce vůbec šel,“ uzavírá Svoboda.
