Nová pravidla jsou možná cesta k oddlužení a mají uskutečnit strukturální reformy, podpořit investice, růst a tvorbu pracovních míst v EU. Podle Heleny Horské je důležité, jak budou pravidla nastavena. „Jde o to, aby byla použitelná a také vymahatelná, což bylo největší úskalí těch předchozích,“ vysvětluje, že některé přísné požadavky odradily země od jejich plnění.

„Nová pravidla určitě Evropu neoddluží,“ míní Mojmír Hampl. Jako důvod uvádí fakt, že v základních smluvních dokumentech EU se pravidla už teď porušují poměrně silně. „Dodržujeme je zhruba v polovině případů. Jako kdybyste byli na křižovatce a každé druhé auto by projelo na červenou. Ale přiznání si, že ta pravidla moc neumíme vymáhat a že jsou o něco měkčí, snad pomůže k jejím naplněním.“

Problém vymahatelnosti pravidel se odvíjí i od toho, že je Evropská unie sázka na dobrou vůli. „Jsme kmenové, národní společenství a ty kmeny spolu spolupracují, takže si volí své náčelníky. A ti kmenoví náčelníci spolu spolupracují, spíš než by bojovali. To je úplně jiný koncept než evropská federace, ke které často směřujeme,“ vidí smysl EU Hampl a dodává, že pořád jsou pro občany důležitější národní než evropské volby.

Přijetí eura

Brzy to bude dvacet let od vstupu Česka do EU a v souvislosti s tím se začíná otvírat debata o možnosti přijetí eura. „Krok od vstupu do Evropské unie k euru je velmi široký a dlouhý a ani skalní příznivci unie nejsou rozhodnuti přijmout euro,“ říká k evropské měně Horská. Zároveň vyzývá k diskusi o přijetí a projednání ekonomických dopadů, které nejsou jednoznačné.

Euro je jak politická, tak ekonomická záležitost. Česko se ho zavázalo právně přijmout, ale dosud se k tomu staví velmi vlažně. „Jako ekonomové se nejspíš shodneme na tom, že přijetí eura není otázka života a smrti. Stav ekonomiky je o tom, jestli se státu daří dělat dobrou hospodářskou politiku. Přijetí, nebo nepřijetí jedné měny nebude znamenat, že bude tráva zelenější,“ domnívá se Hamlp.

Zároveň ale připouští, že to může být prostředek, abychom se měli lépe. „Euro není lék, ale je to cíl našich změn hospodářské politiky. Nám se bude dařit, pokud tady budeme mít důraz i na potřebnou strukturální změnu rozpočtové politiky.“ tvrdí Hampl.

Společná měna a její změna je vícerozměrná problematika. Nejde jen o náhradu jedné měny druhou, ale také v procesu hrají roli historické, politické, bezpečnostní, geopolitické a další argumenty. 

Cestovat nebo ‚mít se lépe‘

K výhodám členství v sedmadvacítce patří například možnost volného cestování v Schengenu, bez pasu a s občankou, nebo možnost mladých lidí jezdit do zahraničí za vzděláním. „Pozitivním dopadem je růst životní úrovně u nás. Přiblížili jsme se mzdami zbytku EU, zvýšila se kupní síla, můžeme si dovolit jezdit do zahraničí, ale jednotný trh nefunguje pro všechny služby a tam je velký prostor pro zlepšení,“ říká Horská.

Se zvyšující se ekonomickou silou a rovnáním vah v unii se Česko může v budoucnu stát tzv. čistým plátcem. „To bude v praxi znamenat, že jako Nizozemsko či Německo budeme více přispívat do společného rozpočtu než brát. Politické debaty budou více směřovat k tomu, na co se společně utrácí, než dokud jsme převážně čerpali,“ nastiňuje budoucnost ekonom.

Podstatnější je pro Hampla pokus o jednotný trh, o místo, kde je snazší spolu obchodovat. Zároveň chválí Česko jako ekonomicky nejúspěšnější zemi střední a východní Evropy. „Dokázali jsme se nejlépe integrovat do společného trhu, především co se týká zboží. To znamená, my máme nejvíce propojený zahraniční obchod s EU z celé střední a východní Evropy.“ 

Jan Pokorný, tkz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít