Studie se zúčastnilo 30 žen. Vědci jim pustili jejich oblíbené skladby a sledovali aktivitu tzv. opioidních receptorů, tedy struktur v mozku, které reagují na látky podobné opiátům – ať už přirozeně vzniklé v těle, nebo podané jako léky proti bolesti. Tyto receptory jsou součástí mozkového centra odměn, které se aktivuje při základních činnostech důležitých pro přežití druhu, například při jídle nebo sexu.

Hudba mezi tyto základní instinkty nepatří. Přesto mozek na její poslech reaguje podobně. Při poslechu oblíbené hudby se uvolňují látky tlumící bolest a navozující pocity radosti.

U některých lidí je účinek silnější, například častěji zažívají husí kůži nebo dojetí. Vědci to spojují s vyšším množstvím opioidních receptorů v mozku. Reakce na hudbu se tak může lišit, ale podle autorů studie má pozitivní účinek téměř na každého.

Hudba ovšem nepřináší jen potěšení. Některé písně mají tendenci „zaseknout se“ v hlavě a opakovat se i poté, co už nehrají. Tento fenomén studie z Turku nezkoumala, ale vědci se jím zabývají dlouhodobě.

Už v roce 1995 psycholožka Diane Deutschová popsala, že opakovaní slov má tendenci zůstat v mysli a znít hudebně. Výzkum australské technologické univerzity v Queenslandu z roku 2023 pak ukázal, že roli hraje nejen opakovaný poslech, ale i veselá nálada a snadno zapamatovatelný text.

Typickým příkladem je refrén písně Never Gonna Give You Up od Ricka Astleyho z roku 1987, kde se všechny tyto faktory spojují.

Ještě častěji se však takzvaní „ušní červi“ objevují v dětských písních. Nejznámějším příkladem je Baby Shark, která na YouTube s více než 15 miliardami zhlédnutí patří k nejsledovanějším videím.

Píseň se objevila i v kontroverzních kontextech. Deník Washington Post připomněl, že úřady na Floridě ji před několika lety používaly pro vyhánění bezdomovců z okolí West Palm Beach a před pěti lety vyšlo najevo, že ji k týrání vězňů používali dozorci v Oklahomě.

Podle australských vědců se dá nechtěné melodie v hlavě zbavit několika způsoby. Pomáhá například vybavit si jinou, méně chytlavou skladbu – třeba státní hymnu. Funguje také písničku „dozpívat“ v hlavě až do konce.

Výzkum z Queenslandu navíc ukázal, že při opakovaném vybavování známé melodie se aktivují i svaly v hrtanu a rtech, i když člověk nezpívá nahlas. Tento reflex lze potlačit třeba žvýkačkou, která pohybu těchto svalů brání.

Bára Vránová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít