Děti se topí v úzkostech a depresích. Často bez pomoci
Děti jsou naše budoucnost. Pravda, kterou snad nikdo nerozporuje. A jak se tedy mají, jak se vede naší budoucnosti? Je šťastná, spokojená, vyhlíží s nadějí dny příští? Zjišťovali to odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) spolu s Českou školní inspekcí.
Data vědci sbírali u 6000 holek a kluků z devátých tříd ve všech krajích republiky. Vznikl projekt, který sleduje duševní zdraví žáků na českých základních školách a nemá ve střední a východní Evropě obdoby.
Výsledky jsou však alarmující. Až 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich jeví známky úzkosti. Více trpí dívky. Příznaky deprese či úzkosti jich trpí dvakrát víc než chlapců. Experti vymýšlejí cesty, jak jim pomoct.
Souhrnně z průzkumu vyčteme, že víc než 50 procent žáků devátých tříd projevuje známky zhoršeného well-beingu. Well-being odráží kvalitu života jedince. Skrývá v sobě často nevědomé hodnocení toho, jak si vedeme jako jednotlivci, jako komunity, jako národ.
Pokud je váš well-being v pořádku, jste schopni zvládat zátěžové situace, stres, potíže ve škole, rodině, kolektivu, ztrátu blízké osoby. Pokud není v pořádku, máte vážný problém.
Průzkum ukázal, že 4 z 10 oslovených žáků dávají najevo známky středně těžké až těžké deprese.
Dětský psycholog: Odborníků bude stále málo. Dětem ale můžeme pomoci i respektem a milým chováním
Číst článek
„Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně šest jich vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné,“ vysvětluje analytik ústavu duševního zdraví Matěj Kučera. Znamená to, že téměř každý třetí deváťák by potřeboval odbornou pomoc.
K tomu dodejme, že většina duševních onemocnění vzniká v dětství a dospívání, je to období zvýšeného rizika, období, které je enormně důležité pro systematickou prevenci a včasný zásah v případě potíží.
Jak dětem pomoci?
Chybí lidé, lékaři, experti
Národní ústav duševního zdraví pracuje na několika projektech. Jeden se jmenuje Všech pět pohromadě, cílí na zvýšení duševní gramotnosti žáků, ale směřuje i na rodiče dětí, které se potýkají s úzkostmi.
To je důležité. Potíž se však skrývá v tom, že reformovaný systém české psychiatrické péče trpí jedním zásadním nedostatkem: chybí lidé, lékaři, experti, o dětskou psychiatrii je menší zájem, tato oblast je podfinancována, málo lukrativní. Říká to kupříkladu Lucie Vašková, pedopsychiatrička z pražského Centra duševního zdraví pro děti a adolescenty.
„Kvůli kritickému nedostatku psychiatrů se mnohdy dítě s psychickými problémy dočká odborné pomoci po týdnech, někdy až měsících, a to zdaleka není jediný problém,“ říká ředitelka Nadačního fondu Kapka naděje Dita Loudilová.
Ano, děti jsou naše budoucnost, ale upadají do úzkostí a depresí a často nejsme schopni jim pomoct.
Autor je komentátorem serveru Aktuálně.cz
Svět není černobílý. A neměla by být ani politika
Lukáš Jelínek
Je konopí politickou smrtí?
Julie Hrstková
Jak demokraté dláždí cestu k moci autoritářům a extrémistům
Petr Šabata
Bradáčová v čele žalobců? Dobrá volba do temných časů
Jiří Leschtina