Jak přežít v době sociálních sítí? Smiřme se s nejistotou a vytvořme novou vizi, navrhuje Horáček
Žijeme v době, kdy nám algoritmus během vteřiny servíruje přesně to, co chceme slyšet. A možná právě proto už neslyšíme vůbec nic jiného. „V okamžiku, kdy se zavedou algoritmy sociálních sítí, běží polarizace a extremizace názorů velmi rychle,“ popisuje neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček v pořadu Osobnost Plus.
„Bavíme se o několika pár týdnech,“ přibližuje časovou osu proměny myšlení šéf Centra pokročilých studií mozku a vědomí Národního ústavu duševního zdraví. „Místo normálního rozložení názorů, kdy většina lidí je okolo průměru, vznikne rozložení bimodální, kdy se lidé přesunou buď na pravý, nebo levý pól spektra.“
Dokáží se podle profesora psychiatrie Jiřího Horáčka lidé na nové podmínky adaptovat? A liší se míra propadání extremismu v různých sociálních skupinách? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí
K takovému posunu podle něj přispívá více faktorů, za klíčový považuje společenskou nejistotu. V takových momentech se lidé těžko kotví do reality a hledají vysvětlení. Ta extrémní člověka dokáží upevnit a dát mu cestu, jak se s nejistotou vypořádat.
„Musíme si uvědomit, že to, jak se nám realita jeví, není fotografováním toho, jak věci jsou. Je to aktivní proces našeho mozku. Máme nějaké předpoklady o tom, jak svět je, a ty tlačíme a testujeme pohledem do něj,“ upozorňuje Horáček.
Když jsme v nejistotě, tak tento testovací mechanismus přestane fungovat. „Člověk pak hledá nějaké silné vysvětlení, které to překryje,“ vyvozuje, proč se stále větší část populace uchyluje k extrémním myšlenkám.
„Jakmile dospějete k takovému názoru, třeba konspirační teorii, tak se člověk uklidní a obnoví se proces učení. Dokud jsem v nejistotě, mozek se neučí. Jakmile se zklidním, klesne hladina kortikoidů, obnoví se učení a člověk se rychle naučí to názorové schéma, ke kterému dospěl, nebo kterému někdo poskytnul. To běží na úrovni mikroskopické, předpokládáme. Vzniká hmotná forma reprezentace myšlenky světa.“
Smiřme se s tím
Dobrou zprávou je, že podle psychiatra a neurobiologa existuje mnoho způsobů, jak s dopadem médií a nejistoty na lidskou psychiku bojovat. Se skupinou kolegů nedávno obdržel 140 milionový grant s cílem rozšířit vědění v této oblasti.
Dopamin je systém odměny. U sociálních sítí je odměna rychlá a nepředvídatelná, říká psycholožka
Číst článek
Nejspolehlivější řešení však může praktikovat každý z nás: „Smířit se s tím, že svět je nejisté místo a nejistota je jeho samotná podstata. Cesty našeho života mají mnoho okamžiků větvení a my nikdy nevíme, jak to dopadne.“
Pomoci s tím může i změna narativu. „S tím pracují dezinformátoři nebo konspirační teorie, ale ono to funguje i na druhé straně,“ nastiňuje Horáček, jak lidi odradit od extrémního myšlení.
„V našich individuálních životech potřebujeme představu smyslu, vize, kam moje snažení a pinožení ve světě směřuje. Úplně totéž potřebuje společnost,“ rozvádí myšlenku. Klasickým politikům podle jeho soudu chybí schopnost vytvořit přínosný příběh.
3:29
Vydírání, digitální závislost a málo spánku mladých. To jsou témata nízkoprahového centra Podané ruce
Číst článek
„Všichni politici, které dnes slyšíme, jsou de facto defenzivní. Slibují ‚obráníme něco před Babišem,‘ ale neposkytují tu pozitivní stránku, co následovat. My prostě potřebujeme smysl. Společnost potřebuje smysl a my taky.“
„Připadá mi, že současní politici mají něco, co bych sám pro sebe označil jako narativní ostych. Bojí se formulovat vize,“ hodnotí neurobiolog. Nejlepší čas, kdy začít s formováním ucelující společenské myšlenky, tak vidí na právě nyní.
Dokáží se podle Jiřího Horáčka lidé na nové podmínky adaptovat? A liší se míra propadání extremismu v různých sociálních skupinách? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.
