Zadlužování Česka loni pokračovalo rychlým tempem, je to významná hrozba, varují nejvyšší kontroloři
Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun.
24:23
Snížili jsme veřejný dluh, pochvaluje si TOP 09. ‚Jen díky účetním trikům,‘ oponuje opoziční ANO
Číst článek
Nejvyšší kontrolní úřad píše, že i když bylo Česko loni devátou nejméně zadluženou zemí, státní dluh v posledních letech výrazně vzrostl. Tempo jeho růstu se však postupně zpomalilo. Ke konci loňského roku vzrostl státní dluh na 3,365 bilionu korun.
Meziroční nárůst byl o 38 miliard korun vyšší než v předchozím roce. Vláda loni musela proti plánu zvýšit výdaje státního rozpočtu kvůli zářijovým povodním o 30 miliard korun.
Úřad uvádí, že kombinace zpomalující inflace a růstu nominálních mezd vedla loni k obnovení růstu reálných příjmů, což posílilo kupní sílu obyvatelstva. Reálné mzdy ale nedosáhly úrovně z období před vysokou inflací. Za možný problém považují kontroloři nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, která je podle něj brzdou efektivity ekonomiky.
Nejvyšší kontrolní úřad také opakovaně varuje před povinnými, tedy mandatorními a kvazimandatorními výdaji státního rozpočtu. Jejich vysoký podíl omezuje možnosti státu při snižování schodku nebo financování investic do klíčových oblastí, upozorňuje zpráva.
Vláda dodržela plánovaný loňský schodek. Bez vlivu povodní by se jí to nepodařilo, upozorňují analytici
Číst článek
Loni podíl povinných výdajů na celkových příjmech rozpočtu opět vzrostl, a to o 3,5 procentního bodu na 88,2 procenta. Celkem šlo o 1734,2 miliardy korun. Úřad ve zprávě upozorňuje, že jen zbývajících 11,8 procenta může vláda využít na své rozpočtové priority.
Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy korun.
„Očekává se, že tyto výdaje budou v dalších letech dále narůstat,“ upozorňuje úřad a poukazuje na to, že loni představovaly téměř třetinu deficitu státního rozpočtu. Na tento nárůst upozornil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala již loni v létě ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2023.
Úřad upozorňuje, že do budoucna budou nezbytné úpravy, a to jak na straně příjmů rozpočtu, tak na straně jeho výdajů. To umožní dál snižovat schodek a zároveň zajistit dostatek peněz na investice a zvládání mimořádných situací. Již ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2023 doporučil Nejvyšší kontrolní úřad rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy.
