Prostoupení do Bečvy by podle experta znamenalo kontaminaci povrchové vody, jejíž důsledky se špatně odhadují, protože nejsou známy koncentrace benzenu v kontaminovaném mračnu.
Znečištění studny na užitkovou vodu v chatové oblasti mezi vodní nádrží č. 6 a řekou Bečvou se prokázalo po středečních odběrech. „ČIŽP o rizicích informovala dotčené orgány,“ uvedla inspekce.
Na začátku příštího týdne by měly být v prostoru mezi tratí a jezerem instalovány takzvané larsenové stěny, které by měly zamezit mísení vod z jezera s podzemními vodami kontaminovanými benzenem.
Bude nutná sanace zeminy a odčerpání kontaminovaných vod. Práce je potřeba provést bezodkladně. Podle hustopečských rybářů hrozí kontaminace dvou jezer v kaskádě a posléze i řeky Bečvy.
„Momentálně do tunelu instalujeme technologické záležitosti, což jsou kabely, osvětlení, požární vodovod, čidla a další věci nutné pro bezpečnost provozu,“ popisuje v tunelu Pohůrka stavbyvedoucí.
Průtok podzemní vody z Čech do polského dolu pravidelně měří Česká geologická služba. Ta na základě květnového průzkumu informovala o prvním nárůstu vod po deseti letech.
Některá střediska ve Francii nebo Rakousku byla letos téměř bez sněhu. Ve Spojených státech vlekaři také hlásili významný úbytek sněhu, a to až o polovinu oproti běžné sněhové pokrývce.
Příčin nedostatku vody je víc a změny klimatu to jen umocňují. Mexiko má za sebou léta, kdy bylo málo srážek. Vodovodní síť je někde poničená zemětřesením a trubky jsou zastaralé.
„Ve vrtech se ztrácí voda. Zvláště v těch mělčích, ale i už v těch středních s hloubkou 50 metrů. Tato situace se nelepší a ani vývoj do budoucna nebude příznivý,“ předpokládá Tomáš Hrdinka.
„Některá z těch rizik jsou ztráta stability zásypu, propady na povrchu terénu, plynová rizika – intenzifikace výstupů metanu, projevy výstupu radonu,“ uvedl za Diamo Pavel Malucha.
„V českých vrtech hladiny stále klesají, nacházejí se na historickém minimu, a tak nemůžeme říct, že by se pozitivní efekt stěny projevil i na českém území,“ řekl ředitel České geologické služby.
Během letošního relativně deštivého jara se sice na většině území s výjimkou severozápadních Čech hladina spodních vod doplnila, kvůli vysokým teplotám a nedostatku srážek nyní ale znovu klesá.
Iniciativa Společně vodu upozorňuje, že česká čísla z měření odlišují od výsledků na polské straně. Obává se, že česká vláda bude vycházet právě z polských dat.
Při pohledu na mapu nasycenosti půdy je na tom jižní Morava nejhůře společně s Polabím a Poohřím. Proti průměru však panuje nejhorší situace v severní polovině republiky na východ od Prahy.
Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko dostalo za první rok fungování stěny, dokládají, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje.
Pro hladinu podzemní vody jsou zásadní podzimní a zimní deště. Restrikce užívání vody, které řada francouzských regionů zažila během minulého léta, byly na 4 francouzské regiony uvalené už v únoru.
Francie plánuje omezit využívání vody. Reagují tak na alarmující stavy podzemních vod. Vkládají naděje do dešťů, které by měly přijít v následujících dnech.
„Jako indikátor je to velice užitečné. Naše metoda nám umožňuje odebrat 300 vzorků a vytipovat si místa, kde se potom vyplatí udělat návrty těžkou mechanizací,“ vyzdvihuje vědec Pavel Hrabák.
Právnička Frank Bold Petra Urbanová uvedla, že čeští experti i politici vědí, že data o proudění podzemní vody, z nichž dohoda vychází, jsou zastaralá, ale na prosazení změn rezignovali.
Polsko se zavázalo k dostavění podzemní stěny, která by bránila odtoku podzemních vod z českého území. Ta je ale předmětem sporů. Důvody popisuje právnička Petra Urbanová z organizace Frank Bold.
„Bohužel se jednalo stále o stejný přetrvávající problém průsaků stropní konstrukcí,“ popsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí pražské Technické správy komunikací Barbora Lišková.
Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zemědělství se závěry nesouhlasí.
Polsko pokračuje ve sporné těžbě v pohraničním dole Turów. Důl se má rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a do hloubky 330 metrů. Uhlí se ale podle expertů pro výrobu elektřiny brzy nevyplatí.