Nekula: Česko se nemůže spoléhat na pitnou vodu ze zásob podzemních vod. Problém je změna klimatu
Česko se nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody kvůli změnám klimatu. Novinářům to ve středu řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL. Na zásobování pitnou vodou se podzemní voda podílí zhruba z 50 procent, druhou polovinu zajišťují vodní nádrže. Na středu připadá Světový den vody.
Nekula uvedl, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností už kolem roku 2030. Dříve měl podle něj takový růst teploty nastat až v roce 2040. „To způsobí ztrátu v rozsahu 160 až 200 milimetrů vody ze srážkového úhrnu,“ upozornil.
A varoval, že nárůst teploty vzduchu vede ke ztrátě velkého objemu vody výparem do atmosféry. „Již deset milimetrů srážek méně na našem území představuje přibližně 780 milionů kubíků vody. To je objem větší, než je obsah naší největší přehrady Orlík,“ porovnal Nekula.
2:42
Nová aplikace nabídne detailní předpověď počasí. Má pomoci hlavně zemědělcům
Číst článek
Uvedl, že globálně se nejspíše nepodaří omezit emise skleníkových plynů, které vedou k růstu teploty i přes snahu států EU.
Ministr řekl, že pro zásobování pitnou vodou i výrobu elektrické energie mají zásadní úlohu přehradní nádrže. Upřesnil, že 50 procent zásob pitné vody zajišťuje 47 vodárenských nádrží. Za celou dobu své existence nikdy neomezily odběry vodáren, i když několikrát jejich zásobní objem výrazně klesl, doplnil.
Nekula upozornil na to, že z disponibilního objemu podzemních vod se odebírá až 80 procent pro zajištění dostatku pitné vody. Její dostupnost ohrožuje například chybějící sněhová pokrývka nebo rychlý odtok vody z přívalových srážek. „Orientace na zdroje podzemních vod není do budoucna udržitelnou cestou při výhledu růstu teplot vzduchu,“ řekl.
‚Česko žije v době vodního blahobytu‘
Ministerstvo proto nabízí podporu pro propojení veřejných vodovodů a napojení na vodárenské nádrže. „Za posledních šest let ministerstvo poskytlo na omezení následků sucha dotace ročně ve výši téměř 15 miliard korun, 60 procent tvořily peníze z fondů EU,“ uvedl Nekula.
Míň vody, víc eroze i záplav. Světové přehrady se zanáší, do roku 2050 přijdou o čtvrtinu kapacity
Číst článek
Za toto období se postavilo 686 kilometrů vodovodních sítí, 43 úpraven pitné vody a financovalo se 63 projektů propojení vodárenských soustav. Vzniklo také přes 2300 malých vodních nádrží a rybníků. Ministr doplnil, že 100 milionů korun ročně jde na obnovu a modernizaci závlahových soustav a podpora směřuje i na protipovodňová opatření, loni to bylo 900 milionů korun.
Ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Vilém Žák řekl, že dotace na propojování vodárenských soustav je cestou, jak se Česko může nejrychleji a nejefektivněji adaptovat na klimatickou změnu.
Předseda představenstva Svazu vodního hospodářství Petr Kubala poznamenal, že Česko nyní žije v době vodního blahobytu, který ale nevydrží věčně právě kvůli změnám klimatu.
