Je otázkou času, než benzen dorazí do Bečvy, říká expert. Může se podle něj šířit i v půdě
Toxický benzen, který unikl na konci února při havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, dorazí až do řeky Bečvy. Je jen otázkou času, kdy to bude, řekl geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Ondřej Bábek. S ohledem na to, že je však relativně dobře odbouratelný mikrobiální aktivitou, může se v dobře prokysličené říční vodě odbourávat rychleji než v méně prokysličené podzemní vodě.
„Rychlost šíření benzenu závisí na rychlosti proudění podzemní vody, které v dobře propustných štěrkopíscích může dosahovat několika decimetrů za den. V běžných povodích řek, jako je Bečva, proudění podzemní vody zpravidla směřuje do řeky. Vzhledem k místu kontaminace a dobré propustnosti štěrkopískové vrstvy je v podstatě jen otázkou času, kdy benzen dorazí do Bečvy,“ míní Bábek, který je zároveň proděkanem fakulty.
Policie prověřuje nehodu v Hustopečích nad Bečvou kvůli dvěma trestným činům
Číst článek
Prostoupení do Bečvy by podle něj znamenalo kontaminaci povrchové vody, jejíž důsledky se špatně odhadují, protože nejsou známy koncentrace benzenu v kontaminovaném mračnu. „Benzen je ale relativně dobře odbouratelný mikrobiální aktivitou (biodegradovatelný). V dobře prokysličené říční vodě se proto benzen může rychleji odbourávat než v méně prokysličené podzemní vodě,“ míní geolog.
Poločasy rozkladu benzenu se pohybují podle něj přibližně v řádu dvou až 14 dnů v podmínkách dobrého prokysličení a přibližně jeden měsíc až dva roky v podmínkách bez kyslíku. „Lze tedy očekávat, že v Bečvě se benzen odbourá rychleji než ve studnách chatařů. Celková doba odbourání je závislá na koncentracích a mnoha dalších faktorech a špatně se odhaduje,“ doplnil Bábek.
Cesta k likvidaci
U Hustopečí by pomohlo odtěžení zeminy s benzenem a provětrávání půdy, míní expert
Číst článek
Podotkl přitom, že benzen se ale může šířit i v půdě nad hladinou podzemní vody a je téměř jisté, že patrně menší část úniku se při infiltraci v půdě zachytila. Odtěžování benzenu ze zeminy je podle něj podstatně složitější.
„Kapalný benzen prostupuje půdou vertikálně a v půdě se drží kapilárními silami. Půda z místa kontaminace se dá samozřejmě odtěžit, ale po odtěžení se musí deponovat na skládku nebo spálit, což je náročné ekologicky i ekonomicky. Protože benzen je ale těkavá kapalina, jeho páry se mohou šířit ve vodou nezaplavených pórech půdy i do okolí kontaminace a tudíž patrně uniknou těžbě,“ podotkl geolog.
Doplnil, že těkavost benzenu je závislá především na teplotě, takže čím blíže povrchu půdy, tím více bude benzen unikat do atmosféry.
Zeminu s benzenem u Hustopečí měli těžit už před týdny, dosud to nikdo neudělal, kritizuje expert
Číst článek
Benzen je jednoduchý uhlovodík, který je běžně obsažen v benzinu (zhruba dvě procenta), je toxický a karcinogenní. Jako nepolární sloučenina se benzen špatně rozpouští ve vodě (jeho maximální rozpustnost dosahuje zhruba 1780 miligramů na litr), zvláště pokud je obsažen ve směsi s jinými uhlovodíky.
V podzemí se proto benzen šíří především na hladině podzemní vody, protože je lehčí (méně hustý) než voda, případně jako mračno rozpuštěné ve vodě plynoucí při hladině podzemní vody.
„Díky rozdílům v hustotě vody a benzenu je skutečně nejsnazší cestou odčerpání benzenu přímo ve vrtech z hladiny podzemní vody. Ovšem díky jeho nízké, ale přesto nikoli nulové rozpustnosti ve vodě, část kontaminace zcela jistě unikne čerpání,“ dodal Bábek.