Na začátku roku způsobila otázka eura první a dosud jediné dohadovací řízení vládní koalice, nyní se debata o možném přijetí společné měny na jednání kabinetu vrací.
Pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády došla ke třem závěrům, jak by Česko mělo případně vstoupit do předpokoje eura ERM II, tedy evropského mechanismu směnných kurzů.
Většina negativních ekonomických jevů se váže na finanční politiky a krize, a ne na konkrétní měnu, vyvracejí dezinformaci pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ekonomové Matesová a Skořepa.
Podpora eura je v současnosti na 20 procentech, ukazují data Rozděleni Evropou. Skeptický přístup definuje obava z neznámého a v kombinaci s tím sentiment ke koruně jakožto národnímu symbolu.
Na Slovensku, které platí eurem už patnáctý rok, byl oproti Česku rozdíl v tom, že na přijetí eura byla tehdy shoda mezi vládní koalicí, opozicí i centrální bankou Slovenska.
„I kdybyste dnes rozhodli v referendu, že se euro přijme za čtyři roky, tak nevíme, co se mezitím stane. A zase bude eurozóna jiná. Vývoj prostě nezastavíme,“ uvedla pro Peníze a vliv Kohútiková.
Legislativní otázky související s případným vstupem ČR do mechanismu nebo eurozóny vyhodnotí Legislativní rada vlády do října, řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Jisté je, že i přešlapování současné české vládní koalice v otázkách přijetí eura, manželství pro všechny, Istanbulské úmluvy nebo korespondenční volby, v Rusku se zájmem sledují.
„Zejména v současnosti je při ruské agresi integrovaná Evropa jednoznačně zapotřebí. Ať chceme nebo nechceme, tak společná měna k tomu přispívá, protože vytváří větší pocit sounáležitosti,“ usuzuje.
Přechod na euro je nákladnou záležitostí. „V očích i třeba mezinárodního tisku jsme nemocný muž Evropy. A na tom se moc letos měnit nebude,“ řekl pro Český rozhlas Dvojka ekonom Lukáš Kovanda.
„Vždy mě pobaví, když slyším nebo čtu titulky: ,Personální zemětřesení na Hradě‘. Nebo ,Zákulisní mocenské boje‘. Nic takového v tom není,“ říká Pavel o odchodu šéfky své kanceláře Vohralíkové.
„Když zítra řekneme, že začínáme pracovat na vstupu do eurozóny, jde o projekt na přibližně šest let,“ říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Česko debatuje, zda přijmout, nebo nepřijmout euro. Server iROZHLAS.cz proto oslovil přední české ekonomy a ekonomky, aby nasvítili hlavní argumenty pro a proti.
Slovensko přijalo společnou evropskou měnu před 15 lety, šlo o vyvrcholení snah bývalého ministra financí Ivana Mikloše. „Už dávno není euro politickým tématem,“ podotýká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Česká koruna začíná být skoro stejně výhodná, jako to, že má naše ekonomika specifický trh, kvůli kterému většina spoluobčanů zjistila, že je levnější si nakoupit kdekoliv jinde v zahraničí.
Stanjura je často ve schizofrenní situaci, jako ministr financí předsedající země Evropské unie byl u přijímání Chorvatska do eurozóny. Jeho ODS ale v minulosti organizovala petici za českou korunu
„Přístup k euru byl konzultován, musím poctivě říct, že tam rozpor byl,“ popsal v rozhovoru pro Radiožurnal vyjednávání o vládě Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Dnes nemá velký smysl psát ekonomický program bez toho, že bude obsahovat přijetí eura. Alternativa asi neexistuje. To se však žádný politik neodváží říct.
Sněmovní volby se blíží. Radiožurnál a iROZHLAS.cz se vám pokusí přiblížit, jaké kroky by strany a hnutí v případě svého zvolení udělaly. Čtvrtá výzva nese název „Výše daní“.
Pro příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Ministerstvo také uvedlo, že veřejné finance letos skončí ve schodku 8,8 procenta HDP