OVĚŘOVNA: E-mail straší zdaněním úspor kvůli přijetí eura. Podle ekonomů ale spojuje nesouvisející jevy
Řetězový e-mail tvrdí, že česká vláda chce vstoupit do Evropského mechanismu směnných kursů, což prý automaticky povede k přijetí eura a způsobí to záporný růst vkladů a zdanění úspor všech lidí. Jak ale pro Ověřovnu vysvětlují ekonomové, e-mail spojuje nesouvisející věci. Většina negativních ekonomických jevů se váže na finanční politiky a krize a ne na konkrétní měnu, popisují Jana Matesová a Michal Skořepa pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Varování před zdanění úspor autor e-mailu podporuje vysvětlením, že pokud by Česká republika vstoupila do eurozóny, tak by Evropská centrální banka začala ve velkém vykupovat státní dluh a způsobilo by to záporný úrok na bankovních vkladech občanů. Na základě toho by tedy vláda musela zdanit úspory.
Zdanění úspor a výkup dluhopisů
Ekonom České spořitelny Michal Skořepa ale považuje velký růst danění úspor za nepravděpodobný. „Jedním řešením vysokého zadlužení je vyšší úroveň zdanění, přičemž toto vyšší zdanění se může týkat příjmů, nákupů v obchodech, nebo i majetku včetně úspor. Každá vláda ale v této oblasti postupuje velmi opatrně. Dramatický nárůst danění úspor je z mého pohledu velmi nepravděpodobný,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
23:52
Výplaty v eurech? Ekonomický nesmysl, říká Kovanda. Nelegálně se to děje už dnes, oponuje Stroukal
Číst článek
Podle ekonomky Jany Matesové, která působila u Světové banky, e-mail chaoticky spojuje nesouvisející informace a snaží se tak vystrašit občany. Například záporné úroky na vkladových účtech podle ní nejsou způsobené eurem jako měnou, ale abnormální typem měnové politiky Evropské centrální banky po finanční krizi spojené s inflací.
Tato politika souvisela právě s odkupem dluhopisů, ale původně byla nastavená tak, aby pomohla státům nakopnout ekonomiku.
„Cílem programu bylo povzbudit ekonomickou aktivitu zasypáváním ekonomik hotovostí, velkým množstvím peněz, aby se z recese vrátily k růstu. Byla to forma emise peněz, cílem bylo dodat bankám v jednotlivých zemích více hotovosti výměnou za dluhopisy, které držely ve svých aktivech, aby mohly zlevnit úvěry, které poskytovaly podnikům a domácnostem, a navyšovat je,“ vysvětluje ekonomka.
Euro, nebo koruna? Češi mají jasno, pokud by záleželo jen na veřejném mínění, společnou měnu nepřijmou
Číst článek
Každopádně Česka se toto až do úplného přijetí eura týkat nebude. „Program odkupu dluhopisů jednotlivých členských zemí eurozóny Evropskou centrální bankou se týká jen zemí, které už eurem platí. České republiky se tedy přinejmenším několik dalších let jistě týkat nebude,“ říká Matesová.
Systém ERM II
Řetězový e-mail především straší vstupem do ERM II, o kterém tvrdí, že de facto znamená vstup do eurozóny. Samotný ERM II se ale nerovná přijetí eura – podle Matesové se jedná o tzv. předpokoj vstupu do eurozóny, kde má stát povinnost udržet pevný kurz domácí měny vůči euru a také udržet politickou a cenovou stability srovnatelnou se zeměmi eurozóny s nejnižší inflací.
Ekonomka Matesová varuje, že je velmi nevýhodné vstoupit do ERM II, pokud si politická reprezentace není stoprocentně jistá přijetím eura. „Pobyt v předpokoji s sebou totiž nese povinnost plnit závazky spojené s eurem bez možnosti spolurozhodovat o eurozóně. Česko navíc nyní ani nesplňuje kritéria pro vstup do ERM II,“ upozorňuje.
Ekonom Michal Skořepa souhlasí s tím, že je nutné zůstat v ERM II co nejkratší dobu. „Vyloučena ovšem není ani varianta, že by Česko po jisté době pobytu v ERM II z tohoto mechanismu zase vystoupilo. Rozhodně není pravda, že vstupem do ERM II by se Česko neodvratně odsoudilo ke vstupu do eurozóny,“ vyvrací jednu z dezinformací v e-mailu.
25:51
Banky sehrály důležitou roli, všechno vysvětlovaly klientům, říká o přijetí eura slovenská bankéřka
Číst článek
„Cesta z ERM II ven možná je – Británie s ní má svou zkušenost, když v raných 90. letech libra pod náporem spekulací finančních investorů opustila povinný koridor kurzu. Británie následně snahu o vstup do eurozóny vzdala,“ potvrzuje Matesová, ale dodává, že se tak stalo ještě před zavedením eurozóny a od té doby to žádná jiná země neudělala.
Ani dlouhodobý pobyt v ERM II ale nemusí znamenat nutnost přijímat euro. Dánsko, které má v rámci Evropské unie vyjednanou výjimku na přijetí eura, je již přes čtyřicet let součástí ERM II a drží svou dánskou korunu pevně svázanou fixním kurzem s eurem.
Přijetí eura v Česku?
Současná česká vláda rozhodnutí o termínu přijetí eura zatím odložila. A jak už zaznělo od ekonomky Jany Matesové, Česká republika navíc ani nyní nesplňuje kritéria pro vstup do eurozóny, ze čtyř hlavních plnila v březnu pouze jedno – konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb. Naopak zaostává v cenové stabilitě, zdravých veřejných financích a stabilitě směnného kurzu.
Vstup do ERM II a následné přijetí eura podporovaly na konci loňského roku čtyři z pěti koaličních vládních stran, proti byla pouze ODS, jak jsme shrnuli ve velké anketě na webu iROZHLAS.cz. Vláda ale i tak rozhodla, že o přijetí eura v tomto volebním období rozhodovat nebude.
Podle průzkumu analytického ústavu STEM pro Český rozhlas podporuje přijetí eura pouze dvacet procent české společnosti. A na jeho (ne)přijetí se neshodnou ani ekonomové, jak vyplynulo z další rozsáhlé ankety.
