Nejen v životě zažíváme paradoxy, najdete je i v historii. Takovým paradoxem byl i dopis, respektive radiogram, který 30. dubna 1945 odeslal německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank.

Praha 20:05 2. května 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Adresátem byl říšský ministr vnitra a velitel SS Heinrich Himmler. Jeho sdělení bylo prosté – Frank se snažil o vyjednání poskytnutí ochrany ze strany západních Spojenců pro území Čech. Tím by snad měl šanci zachránit pět milionů Němců před Rudou armádou.

Součástí bylo varování před „bolševickým chaosem“ a konstatování, že už sama říše nemůže protektorát „ochránit“. Záměrem souvisejícím bylo vytvořit a posílit rozpory mezi spojenci, aby území protektorátu neosvobodila Rudá armáda.

Depeši zachytila britská tajná služba, která ji postoupila svým nadřízeným. Tím se s velkou pravděpodobností dostala až ke generálovi Dwightu Eisenhowerovi, který se na její obsah odvolal v jednom z rozhovoru v Remeši (5. května 1945).

Tehdy svým spolupracovníkům popsal, že se Němci snaží využít situace v Čechách a potvrdil, že záměrem je vyvolání roztržky mezi západními a východními spojenci a tím si vynutit postup amerických vojsk do nitra Čech.

Poslední útočiště nacistů

O situaci na jaře 1945, kdy se celá záležitost odehrála, host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Tomáš Jakl říká: „Tehdy spojenecké armády z Východu i ze Západu ohrožovaly Berlín, Mnichov i Vídeň. České země spolu s Dánskem a Norskem byly posledními velkými územími, která byla okupována nacistickými vojsky.“

3:22

Zatýkání studentů, popravy i Heydrichiáda. Před 75 lety našli Američané u Štěchovic Frankův archiv

Číst článek

Možností co s Prahou, co s protektorátem bylo několik, ale jedno měly společné: kdo území získá, „ten bude mít navrch“. Sám představitel Sovětského svazu J. V. Stalin tehdy řekl: „Tato válka je jiná než války v minulosti. Ten, kdo obsadí území, mu dá také svůj vlastní společenský řád. Každý zavede svůj systém tak daleko, jak pronikne jeho armáda. Nemůže tomu být jinak.“

Šlo tak opravdu o hodně, získání území ke svému vlivu nebylo tím jediným, dalším ve hře bylo získání velkého počtu zajatců, takže i levné pracovní síly do SSSR, pak vojenská výzbroj, vlastně kořist.

4:06

‚Bez milosti likvidoval české obyvatelstvo.‘ K. H. Frank byl nejmocnějším mužem v protektorátu

Číst článek

Frank psal nejen dopisy, ale organizoval i konkrétní akce. Promluvil prostřednictvím rozhlasového vysílání i k občanům protektorátu: „Německé zbraně jsou nabity na ostro a ničivě zasáhnou ty, kdož podněcují k neklidu. (…) Čechy a Moravu chrání před bolševickým nebezpečím naprosto intaktní armády.“

Bylo zřejmé, že sám Frank počátkem května věděl, že se už dlouho neudrží, a to ani politicky, ani vojensky. Je pravdou, že ani nová nacistická vláda v čele s velkoadmirálem Karlem Doenitzem – nastoupil do vedení státu po Hitlerově sebevraždě – příliš nedůvěřovala tomu, že by se Frankův plán mohl podařit.

Pak přišlo povstání

Naděje ale umírá poslední, a do celé situace vstoupilo Pražské povstání. Dohoda mezi spojenci byla dodržena, americká vojska se zastavila na dohodnuté linii, a na další území protektorátu americká vojska nevstoupila.

I přesto, že v jedné depeší zachycené londýnskou rezidenturou „Churchill prohlašuje, že jestli právě anglo-americká vojska, nikoliv Rudá armáda, osvobodí Prahu, tak celá politická orientace Československa a československé vlády bude v poválečném období dost jiná“.

Těžko se ohlížet do historie, byť nedávné, s otázkami co by bylo, kdyby. Přesto se tomu často neubráníme. Právě tak je tomu i v událostech, které se odehrály na konci druhé světové války.

Na otázku, jestli K. H. Frank svým dopisem nepomohl československým komunistům, host pořadu Tomáš Jakl odpovídá: „Pomohl, Frankova snaha přimět americkou armádu obsadit území protektorátu silně posílila, pokud přímo nezpůsobila, neochotu generála Eisenhowera v hloubi protektorátu vojensky zasahovat. Ale ještě více pomohla samotnému Stalinovi v mocenském ovládnutí středu Evropy.“

Ivana Chmel Denčevová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít