Základní školu ve Městě Libavá bude od nového školního roku navštěvovat vůbec nejméně žáků v její víc než stoleté historii. Bude jich 56. Do první třídy nastoupí osm dětí.
Vyřešit problém s nedostatkem pěstounů by měla novela, kterou schválil Senát. Ta zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a zvyšuje státní příspěvek pro organizace, které jim pomáhají.
Jihokorejští rodiče se nechávají zavřít v malých místnostech připomínajících vězeňské cely. Nejsou však zločinci, nýbrž se snaží pochopit, jak se cítí jejich potomci, popisuje server BBC.
„Oběti mlčí, protože mají strach z pomsty. Také nechtějí udělat ostudu vlastní rodině. Je tu i řada dalších důvodů, kvůli kterým se k případům nedostaneme,“ vysvětluje Lorman z organizace Život 90.
Příměstské tábory jsou trendem posledních let. Děti mají přes den program, ale vracejí se domů. Pro rodiče je to levnější a navíc mají děti pod dohledem.
Nová podcastová série Rádia Junior, která startuje v pondělí, popisuje šikanu na základě reálných příběhů z českých škol. Spoluautorkou celého díla je školní psycholožka a terapeutka Renata Vordová.
Karolína má víc než 10 let má v pěstounské péči bratry Dana a Samuela. „Bylo to šílené. Vzít si do péče sourozence je náročnější, já byla sama. Ale nenapadlo mě, že jsem to neměla dělat," zdůrazňuje.
„Jsou rodiny, kde se odložením miminka vyřešil problém. A jsou rodiny, kam přišlo vytoužené miminko,“ shrnuje Miroslav. Jeho adoptivní dcera dodává: „Doufám, že to všichni používají jen v nouzi.“
Sedmiletá Johanna jako jedna z mála odložených dětí ví, proč se o ni biologičtí rodiče nemohli postarat. Johanna ví, jak babybox funguje, téma se jí ale otevírá zatím těžko.
Více než polovina předškolních dětí má problémy s řečí, pětina s grafomotorikou a některé s obojím, vyplývá z dotazníku popularizátorky medicíny Jany Martincové. A někdy děti nemají rozvinou motoriku.
„Telefon je v dnešní době peklo. Ale opravdu to chce udělat — vypnout, jít na procházku, na hřiště, nechat doma mobil a užít si to tam,“ vysvětluje David Škrobánek v pořadu Host Lucie Výborné.
„Když dáme alkohol ochutnat dětem na oslavě, tak jim velmi rychle nastoupí ten pocit radostné nálady. Navíc v bezpečném prostředí rodiny. Tohle pak chtějí děti zažívat pořád,“ vysvětluje expertka.
„Je důležité sdílet pocity a vědět, že v následujících hodinách a dnes můžeme všichni prožívat velmi silné emoce a že je to v pořádku,“ zdůrazňuje Wünschová.
21:31
Sarpsborg||Lukáš Houdek, kac|Zprávy ze světa|podcast Přežít: Utøya a Oslo
„Když se to stalo, potřebovala jsem s tím traumatem a lítostí pracovat v pozitivním duchu. Nechtěla jsem od bolesti utíkat, naopak jsem šla přímo do ní. To byla má cesta,“ říká Unni.
„Když jsem šla po promítání na toaletu, tak se mě lidé jako by stranili, ustupovali do různých rohů a říkali: Paní Simono, my bychom vás doma nechtěli,“ shrnuje Peková reakce na svou matku Valerii.
Ženy a dívky na celém světě podle průzkumů zastanou 76 procent veškeré domácí práce a péče. Oproti mužům tím stráví o tři hodiny denně více. A není to jenom praní, vaření či nákup.
„Jako dítě budu mít spíš pochopení pro to, že máma nevěděla kudy kam, a pak jsme si to vysvětili, než když je fyzický trest nástroj. Fyzické tresty nefungují,“ je přesvědčená Hana Nečina Vaníčková.
Od první třídy byla Drdošová šikanovaná kvůli svým ruským kořenům. „Často mi spolužáci říkali, ať něco uklidím, že jsem uklízečka,“ popisuje. Útočištěm pro ni byl tanec, kterým pak zaujala na sítích.
„Petra se dokáže vyjádřit nádherným úsměvem, nebo pláčem. Pláč znamená bolest, úsměv znamená, jsem spokojená a šťastná,“ říká zjevně unavená matka Miluše, která se právě vrátila z nemocnice.
„Neurologicky synovi nic nebylo. Tudíž jsem neměla jinou možnost, než k němu přistupovat jako k jinému dítěti. Každé potřebuje bezbřehou lásku, čas a kvalitní vzdělávání,“ přiznává Jana Martincová.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už avizoval, že chce dál zlepšit vymahatelnost výživného na rodičích neplatičích. A pak by se náhradní výživné mohlo vyplácet bez časového omezení.
Odborníci po léta bijí na poplach, že vyrůstání v nekvalitním bydlení – od ubytoven po azylové domy nebo jiné formy skrytého bezdomovectví – je pro děti zdrojem traumat a na ně navázaných problémů.
Při rozhodování o nároku se zohledňuje například vliv péče o děti na kariéru rodiče. Hledá se ten, kdo byl na rodičovské dovolené, kdo zůstával doma s nemocným dítětem nebo kdo si zkrátil úvazek.