„Čerstvý stromek má v sobě asi 60 procent vody. Po deseti dnech vidíme, že u smrku zbývá už jen 30 procent, u jedle 48 procent,“ vysvětluje Radek Pokorný z Mendelovy univerzity v Brně.
Vyrobená lavička je dohladka vybroušená a kopíruje postavu, takže se na ní hezky sedí. A právě část stromu v podobě lavičky se vrátí do míst, kde vánoční smrk vyrostl.
1:56
Palupín (Jindřichohradecko)||Monika Babulicová|Zprávy z domova
Boubínský prales není jediným místem na Šumavě, kde je k vidění člověkem málo ovlivněná krajina. Na osmi hektarech Zámeckého lesa rostou stromy staré až 300 let.
Je to téměř 105 let od konce první světové války. Následky bojů ale nesou do dnešních dnů i stromy v italském Trentinu. Právě tam najdete hluboko pod kůrou smrků zavrtané zbloudilé olověné střely.
Oba stromy by se nakonec musely pokácet. Jeden z nich stojí v ochranném pásmu Českých drah, druhý ohrožuje nedaleký dům. V minulosti již museli smrk zastřihnout, aby kolem něj projely autobusy.
Podle geologa a klimatologa Václava Cílka v Česku postupně mizí smrkové monokultury a pro novou výsadbu se obvykle volí strategie smíšených lesů, které v sobě zahrnují pět základních dřevin.
Těžaři loni v Česku vykáceli rekordní plochy, stát přispěl majitelům lesů na pokrytí ztrát víc než osmi miliardami korun. Vyplývá to z nové zprávy ministerstva zemědělství.
Téměř tříhodinová přeprava dvaadvacetimetrového smrku ztepilého se obešla téměř bez komplikací. Vánoční strom se na Staroměstském náměstí poprvé rozsvítí v sobotu 30. listopadu v 16.30.
Smrkové monokultury nezvládají aktuální suché počasí, oslabené stromy pak snadněji podlehnou kůrovci. Situace je vážná zejména na Moravě, v jihozápadních Čechách nebo na jihu Vysočiny.
Strom, který bude od začátku adventu stát na Staroměstském náměstí v Praze, pokáceli v Pecce na Jičínsku. Podle dendrologů je vybraný smrk ztepilý v dobrém stavu. V centru Prahy se bude tyčit do výšky 20 metrů.
Vědci objevili na Šumavě nejstarší český smrk. Strom, ze kterého zbyl už jen suchý kmen s větvěmi, se dožil 632 let a pamatoval tak ještě vládu Karla IV.
Obyvatele bytovky v Havlíčkově Brodě rozhádal smrk. Jehličnan roste na rohu ulice Strážná a Zrzavého asi 60 let. Zatímco pro staré lidi je nedotknutelným kouskem zeleně, mladí ho chtějí pokácet, protože překáží.
Vánoční strom pro Prahu je i letos ze středních Čech. Šestadvacetimetrový smrk, který je starý přesně sedmdesát dva let, pokáceli dřevorubci dopoledne v Nespekách na Benešovsku. Celý prosinec teď bude ozdobou pražského Staroměstského náměstí.
Stromy, které měly Krušným horám vrátit po kyselých deštích život, pomalu hynou. Tentokrát za to nemůžou zplodiny z uhelných elektráren, ale houba, která smrk pomalu hubí. Kvůli tomu Krušné hory připomínají na některých místech dobu před třiceti lety.
Na Staroměstském náměstí v Praze se bude letos o Vánocích tyčit smrk ztepilý, který vyrostl v lese u Holoubkova na Rokycansku na pozemcích významného šlechtického rodu Colloredo - Mansfeld, který je největším soukromým vlastníkem lesů. Dnes dopoledne ho pokácel mistr České republiky v práci s motorovou pilou Jiří Vorlíček.
Na území národního parku rostl druhý nejstarší smrk na Šumavě. Odborníci jeho věk odhadují na více než 559 let. Strom už ale u Plešného jezera nestojí – zlikvidoval ho totiž kůrovec.