„Jedlička je samozřejmě nejlepší a vydrží až do Velikonoc,“ říká Ivo Březina, vedoucí školního lesního podniku Křtiny Mendelovy univerzity v Brně.

O stěnu lesovny má opřené tři stromky – smrk, borovici a jedli. „Byly uříznuty před deseti dny a měli jsme je tady při konstantní teplotě 25 stupňů. Když se podíváme na smrček, vidíme, že sice sám od sebe neopadává, ale když do něho drbneme, jehličky opadávají,“ ukazuje Březina.

„Borovice je na tom o něco lépe, ale vidíme, že jejich konečky už jsou trochu zažloutlé. A pak tady máme jedli, a ta vypadá pořád fit,“ popisuje.

Důvodů je hned několik – podle odborníků především ten, že každý z těchto stromů vysychá jinou rychlostí. Ta se měří speciálním přístrojem, do kterého se vkládají odstřižené větvičky stromků.

V něm se z větviček vytlačí voda a podle ní se vypočítá, jaký je celkový objem vody ve větvičce. „Čerstvý stromek má v sobě asi 60 procent vody. Po deseti dnech vidíme, že u smrku to je už jen 30 procent, u borovice 42 procent a u jedle 48 procent,“ vedoucí ústavu zakládání a pěstění lesů Mendelovy univerzity Radek Pokorný.

Podle něj vysychají stromy různou rychlostí hlavně kvůli odlišným jehlicím. Mají například jinou listovou plochu, kterou vodu vypařují, nebo různě silné povrchové vosky. Svůj význam má také uchycení jehlice na větvi.

„U jedle je styčná plocha docela široká, zatímco u smrku je velmi malá, takže drží menší plochou. U borovice je to úplně jinak. Z větvičky roste ještě jedna malá a z ní roste svazek dvou jehlic, tomu se říká brachyblast,“ popisuje Pokorný.

Podle Březiny vydrží jedle v bytě až do Velikonoc, borovice asi měsíc a smrček přibližně dva týdny. Pomoct jim teď můžeme už jen na dalších pár dnů snížením teploty v pokoji, dlouhodobě by ale pomohlo od začátku strom ponořit i s kůrou do vodu. Smrk by tak mohl vydržet přibližně o týden déle.

Michal Šafařík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít