Scholz kolem problémů mlžil a neříkal voličům tvrdou pravdu, Merz je daleko přímější, soudí novinář
V německých parlamentních volbách zvítězili s 28,5 procenty křesťanští demokraté, zatímco těm sociálním se nepodařil zázrak a skončili až třetí s odstupem dvanáct procent. „S velkou pravděpodobností vznikne velká koalice a rozdíl mezi oběma stranami bude daleko větší, než býval za té předchozí, kterou vedla Angela Merkelová,“ říká pro Český rozhlas Plus novinář Tomáš Lindner, který se německé politice dlouhodobě věnuje.
Volební lídr CDU/CSU Friedrich Merz prosazoval mimo jiné větší podporu Ukrajiny, například ve formě dodání raket Taurus, kterému se dosavadní kancléř Olaf Scholz (SPD) bránil. Sliboval také snížení daní i byrokracie a zpřísnit by chtěl pravidla pro migraci. Otázkou ale je, do jaké míry se mu to nyní podaří splnit.
Poslechněte si rozhovor s Tomášem Lindnerem, redaktorem časopisu Respekt, který se dlouhodobě věnuje německé politice
„Generální sekretář strany Carsten Linnemann nedávno řekl, že pokud strana získá okolo 28 procent, nebude schopná provést velké změny, které si přeje. Ve všech těch tématech razí sociální demokracie jako pravděpodobný budoucí partner trochu jinou politiku,“ poznamenává redaktor týdeníku Respekt.
Podle něj je vyloučeno, že by CDU mohla na vládní úrovni spolupracovat s AfD, která skončila druhá s bezmála 21 procenty hlasů.
„Merz opakovaně říkal, že s Alternativou pro Německo vládnout nebude. V minulých měsících a letech se v mnoha ohledech radikalizovala a svou rétorikou způsobila, že není možné ji vzít do koalice,“ míní.
Tvrdé pravdy
Lindner naopak nevylučuje to, že by AfD mohla do příštích parlamentních voleb jít s ambicí je vyhrát, zejména pokud se vládě nebude dařit a bude svou rozhádanost ventilovat směrem k veřejnosti, což se stávalo té dosavadní.
„Klíčovým problémem Scholzovy vlády nebyly ani tak konkrétní politiky, ale neustálá rozhádanost. Němci ztráceli důvěru ve schopnost zavedených politických stran řešit problémy země, z čehož těžila strana, která je v opozici vůči celému establishmentu,“ vysvětluje.
Vítězové a poražení voleb v Německu: Merz se dočkal, socialisté jsou nejslabší za 150 let a AfD dvojnásobná
Číst článek
Pozastavuje se přitom nad tím, že mnoho mladých lidí a prvovoličů dalo svůj hlas politickým extrémům, vedle AfD také krajně levicové Die Linke. V jejím případě můžou hrát roli sociální sítě i to, že mladým vadily vládní kompromisy Zelených, kteří souhlasili se zpřísňováním migrační politiky a byli hlavními podporovateli vojenské pomoci Ukrajině.
Merz je znám jako silný zastánce transatlantických vazeb, s nástupem administrativy Donalda Trumpa prý ale dospěl k tomu, že je třeba omezit závislost na nevyzpytatelných Spojených státech. Už před volbami například zvedl citlivou otázku jaderného deštníku, kdy by Velká Británie a Francie mohly využít své jaderné zbraně na ochranu celé Evropy.
„To je rozdíl mezi ním a Olafem Scholzem, který ohledně různých problémů mlžil. Nemyslím, že by je nevnímal, ovšem vycházel z toho, že nemůže voličům říct tvrdou pravdu, ale postupně ji dávkovat. Merz je mnohem přímější a říká mnohem jasněji, v jakých problémech jsme,“ konstatuje.
Poslechněte si celý pořad Interview Plus ze záznamu v úvodu článku.
