‚Svobodu slova máme. Zatím.‘ Americká média zjišťují, jak fungovat s Trumpem v Bílém domě
V lednu se změnila nálada v amerických redakcích. Z hrozby strategických žalob, které mohou média zruinovat, se stala realita, rostou i obavy o respondenty, se kterými novináři mluví. Důvodem jsou kroky administrativy Donalda Trumpa, která na média útočí. Kromě osobních důvodů za tím Seth Stern, který se zabývá svobodou tisku v USA, vidí i obchod. „Donald Trump je svým způsobem obchodním soupeřem médií,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Americký prezident Donald Trump dal už před svou inaugurací najevo, že se k moci vrátí s odlišným vztahem k médiím, než jaký měl jeho předchůdce Joe Biden nebo i dřívější republikánští prezidenti.
Začal žalobami, v Bílém domě poté pokračoval i strukturálními změnami. Změnil například vedení regulační Federální komise pro komunikaci nebo začal vybírat média, která mají přístup na tiskové konference do Bílého domu nebo na palubu prezidentského letounu Air Force One. O to stejné se dříve pokusil i prezident demokratů Barack Obama, který chtěl vyloučit stanici Fox News ze svých tiskových konferencí. Další novináři se ale postavili na odpor, tak k tomu nedošlo.
Zaměstnanci Hlasu Ameriky žalují Trumpovu administrativu. Omezení médií je protizákonné, tvrdí
Číst článek
Prezident Trump své rozhodnutí ale dotáhl. Do Bílého domu nesmí tiskové agentury AP a Reuters, americké noviny HuffPost a německý list Der Tagesspiegel.
„Není to založeno na logistice, protože místo v Air Force One i v Bílém domě je,“ líčí pro iROZHLAS.cz Seth Stern, ředitel organizace Freedom of the Press Foundation, která hlídá svobodu médií v USA a také poskytuje redakcím nástroje, jak udržet bezpečí a své zdroje v utajení.
Důvod vidí jinde. „Podle mě je zřejmé, že Donald Trump brojí proti médiím, které nemá osobně rád a o kterých si myslí, že mu přitížily,“ domnívá se.
Dokládá to podanými žalobami. Prezident Trump zažaloval stanici CBS News za to, že v rozhovoru s jeho soupeřkou o Bílý dům Kamalou Harrisovou nepoužila celou její odpověď týkající se Izraele, ale vybrala jen část jejího prohlášení. ABC News zase žaloval kvůli článku, kde o něm novináři napsali, že byl obviněn ze znásilnění, právnický termín je ale sexuální napadení.
Lokální deník Des Moines Register se dostal do Trumpova hledáčku poté, co zveřejnil předvolební průzkum veřejného mínění, který přisuzoval výhru v tradičně republikánském státě Iowa demokratce Harrisové, a ne právě Trumpovi.
„Žaloby nemají žádné zastání v právu,“ vysvětluje Stern, a proto je označuje za „slapps“ žaloby, tedy takové, jejichž cílem není vyhrát nebo dojít spravedlnosti. Jde ale o strategický krok, který má pomocí zdlouhavých soudů a poplatků za ně potlačit kritiku.
„Novináři si uvědomují, že když naštvou někoho dostatečně bohatého, může je žalovat a udržovat soud do té doby, kdy už si to média nebudou moci finančně dovolit.“
americký novinář, který si nepřál být jmenován (iROZHLAS.cz jeho identitu zná)
„Aby Trump vyhrál soud s ABC News, musel by doložit, že záměnou slov znásilnění a sexuální napadení došlo k jeho poškození. Jednoduše by musel najít někoho, kdo by obchodoval se sexuálním násilníkem, ale u někoho, kdo se dopustil znásilnění, by udělal tlustou čáru,“ líčí Stern.
Stern nevnímá žaloby ani jako snahu Trumpovy administrativy o to, aby média informovala objektivněji. „Svoboda médií není v americké ústavě podmíněna jejich objektivitou, vláda proto nemůže trestat média, pokud objektivní nejsou. Nemyslím si, že Donald Trump je šampionem neutrálního a objektivního reportování. On chce jenom vidět zprávy, které jsou zkreslené v jeho prospěch,“ domnívá se.
Pokus o zrušení precedentu
Dosud Trump vždy dosáhl svého a média se s ním dohodla. Novinářka Nikol Mudrová, která působí v americkém deníku USA Today, který má stejného vlastníka jako žalovaný Des Moines Register, se však domnívá, že je za tím víc než jen obava z vysokých soudních nákladů.
„Hrozí, že pokud některá z žalob dojde až na nejvyšší soud, mohli by toho konzervativní soudci využít a zvrátit precedent New York Times vs. Sullivan. Ten slouží jako základní kámen pro svobodnou investigativní novinařinu a umožňuje tisku reportovat o veřejných činitelích bez obav, že budou žalováni za pomluvu,“ líčí pro iROZHLAS.cz. Před soud se tak mohou dostat jen případy, kdy novináři úmyslně někoho očerní. „V důsledku by to byl ještě větší problém,“ obává se Mudrová.
‚Musíme narovnat tisk.‘ Trump se chce soudit kvůli průzkumu, který předpovídal jeho prohru v Iowě
Číst článek
Právě toto rozhodnutí už kritizoval Donald Trump a dva členové nejvyššího soudu. V pondělí se ho pokusil zvrátit realitní a kasinový magnát Steve Wynn, který se domnívá, že ho agentura AP svým textem záměrně poškodila. Soud případ ale odmítl projednávat, píše agentura Reuters.
Autocenzura? Jak kde
Mudrová se přesto nedomnívá, že se tím média nechávají zastrašit natolik, aby to vedlo k autocenzuře, tedy aby si rozmýšlela, o jakých tématech psát a jaká by se již mohla prezidentovi znelíbit. „Když Donald Trump žaloval Des Moines Register, byli jsme ujištěni, že se nic nemění a že vedení je připraveno čelit žalobám, kdyby na to přišlo,“ uvádí.
Stern je v tomto ohledu méně optimistický. „Není možné, aby to nedělali,“ myslí si. Konkrétně si je vědom takového chování u deníku Washington Post, kde jeho majitel a miliardář Jeff Bezos rozhodl o omezení sekce komentářů jen na některá témata. Mnoho novinářů poté list opustilo a o omezování obsahu promluvilo. Roli v tom podle nich hrají Bezosovy byznysové zájmy a stále vřelejší vztahy s americkým prezidentem.
Jak ale Stern dodává, určit rozsah, v jakém k autocenzuře v zemi dochází, je složité. Usuzovat může jen z výstupů, které vyšly. O těch, které byly zastavené, vědí jen samotní editoři.
V hodnocení svobody médií, který každoročně sestavují Reportéři bez hranic, se Spojené státy americké loni umístili v roce 2024 na 55. místě. Oproti předchozímu roku se propadly o deset příček. Česko ve stejném roce pro porovnání obsadilo 17. příčku. Důvodem umístění USA je vlastnictví médií, kdy majitelé dávají prioritu na profit místo novinařiny ve veřejném zájmu a rostoucí vliv médií stranících rozdílným politickým subjektům. I z toho důvodu důvěra v média „nebezpečně klesá“, píše se v hodnocení země. Existují i případy napadení novinářů při demonstracích nebo zatýkání.
Přesto věří, že se ve Spojených státech stále dá mluvit o svobodě slova. „Mluvím s vámi ze svého domu v USA a říkám přesně to, co si myslím o Donaldu Trumpovi a jeho politice. Takže se nedá říct, že bychom ji neměli, protože se neobávám, že se někdo objeví u mých dveří a zatkne mě,“ říká Stern.
Čeká ale, že situace se pro novináře zhorší postupně, protože ani v případě autoritativních států neproběhla změna přes noc. „Možná za pět let nebudu moct vést tuhle konverzaci, aniž bych se bál, že se někdo u mých dveří objeví,“ přemítá.
Obchodní zájmy Trumpa a Muska
Stern upozorňuje ještě na jeden aspekt, který by vysvětloval útoky Donalda Trumpa na média – obchodní zájmy amerického prezidenta. „Donald Trump je svým způsobem obchodním soupeřem médií, na která útočí,“ uvádí.
„Má vlastní sociální síť Truth Social a jeho kolega Elon Musk vlastní sociální síť X, kde neustále říká svým followerům: ‚Vy jste teď média‘. Takže když oba útočí na média, tak za tím jsou politické i obchodní zájmy, kdy se snaží odvést pozornost od existujícího zpravodajství ke svým sociálním sítím,“ vysvětluje.
Média proto podle Mudrové stojí před velkým úkolem, kdy si musí znovu získat důvěru veřejnosti. Jako editorka, která má na starosti propojování redaktorů se čtenáři napříč platformami, to bude z velké části i její náplň práce v následujících letech. „Naše šéfredaktorka teď klade velký důraz nejen na naši přítomnost na různých sociálních sítích, v newsletterech a podobně, ale zejména ve využívání těchto platforem k interakci se čtenáři,“ popisuje svou roli.
