Už krátce po operaci Martínkův táta tvrdil, že na synovi vidí malé pokroky. „Já si myslím, že to jako rodič vidím. Ale byl jsem ujištěn, že v nejlepším případě to bude za dva týdny,“ těšil se.
„Nejvíc mě mrzí, že jsme neměli na starší dceru dost času a že jsme většinu času museli věnovat Martínkovi. Doufám, že jí to vynahradíme,“ přiznává Tomáš Zatloukal, který se stal ze dne na den známým.
Za první tři týdny se na genovou terapii pro Martínka vybralo ani ne 10 milionů korun. Pak si ale jeho příběhu všimla influencerka Nikol Leitgeb a stránky sbírky začaly kolabovat.
Martínek se vzácným onemocněním potřeboval sehnat rychle peníze na léčbu, ale sbírce se nejdřív vůbec nedařilo. Stomilionová cílová částka se zdála jako nedosažitelný cíl.
Martínkově rodině se obrátil život vzhůru nohama nejméně třikrát. Když se dozvěděli o jeho nemoci, když zjistili cenu léčby a nakonec když se jim na stomilionovou genovou terapii složilo celé Česko.
„Nedávno se Martínek naučil překulit ze zad na bříško. Tím se teď baví nejvíc,“ napsali rodiče na server Donio, kde se loni na chlapcovu léčbu vzácné nemoci vybralo přes 150 milionů korun.
Ve francouzském Montpellieru pokračuje příběh dvouletého Martina Zatloukala, který trpí vzácnou genetickou poruchou. Jak chlapec zvládl operaci ve Francii? A kdy se vrátí domů do Česka?
Martínek trpí závažnou genetickou chorobou a na jeho léčbu se vybralo přes 150 milionů korun. Po operaci v Montpellieru se s jeho otcem sešel redaktor Martin Balucha.
Uzavírání malých a malotřídních škol v Česku ministerstvo školství neplánuje. Řešením by mohlo být slučování ředitelství. To by nejen zlevnilo provoz, ale ředitelům by také ubyla administrativa.
„Pedagogové by zejména chtěli snížit rozsah obsahu vzdělávání. Vnímají, že rozsah učiva je tak významný, že je omezuje v diferenciaci a individualizaci výuky,“ říká v rozhovoru Tomáš Zatloukal.
„Dosud jsme měli v Česku jenom legislativu, která ale nestačila. Existuje totiž spousta situací, ve kterých se musíme zabývat etikou a řešit, co bude pro žáka nejpřínosnější,“ říká Marková.
Školy rozpoznávají rozumové nadání. Pohybové, umělecké, manuální nebo sociální bývá naopak výrazně opomíjeno. Podle České školní inspekce by učitelé měli dávat žákům větší prostor pro vyjádření.
Školy mají problém sehnat kvalifikované učitele. Někde nejsou platy dost vysoké v porovnání s jinými profesemi, jinde není pedagogická fakulta. Mladí učitelé odchází i proto, že jim chybí podpora.
Stát by podle školního inspektora Tomáše Zatloukala měl být „aktivní v zajištění konektivity“, aby zajistil, že ani děti ze sociálně slabých rodin nezůstanou bez vzdělání.
„V našich školách umíme velmi dobře předávat žákům znalosti, ale v jejich aplikaci v různých situacích významně zaostáváme,“ říká ústřední školní inspektor.
Čeští žáci se v mezinárodním srovnání vzdělání PISA zlepšili. Šetření se zúčastnilo přes 300 škol. Nejhorší výsledek byl z porozumění textu. I přes zlepšení se Češi drží lehce nad průměrem zemí OECD.