Útoky a demonstrace. Část Romů se bouří proti ukrajinským uprchlíkům a pomoci, kterou dostali od státu i veřejnosti. Co všechno jim vadí a čeho se obávají?
Kritik podpory lidem, kteří uprchli před válkou na Ukrajině do Česka, spočítal, že čtyřčlenná ukrajinská rodina měsíčně získá na dávkách ze státní kasy 102 800 korun. Není to pravda.
Galina se stále vrací do doby, kdy během bombardování spali v charkovském metru. „Trvalo mi půl roku, než jsem se přestala lekat různých nečekaných zvuků,“ vysvětluje Galina.
Pomoci se snaží Mezinárodní organizace pro migraci. Spustila databázi levného bydlení Zite Manager, která nabízí přehled ubytovacích kapacit na lokální úrovni.
Ostravě se nedaří zastavit úbytek obyvatel. Upozorňuje na to mezinárodní agentura Moody's. Loni se vylidňování Ostravy po víc než 20 letech zastavilo kvůli uprchlíkům, stále ale odcházejí mladí lidé.
Někteří z milionů Ukrajinců, kteří utekli před ruskou agresí do zahraničí, začínají přemýšlet, zda se natrvalo usadit v zemích, kde našli útočiště, nebo zda se vracet domů.
V Česku, kde je nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii a kde si zaměstnavatelé notoricky stěžují, že „nejsou lidi“, je spíš problém se práci vyhnout než ji nedostat.
Nárok na ubytování v penzionech a ubytovnách mají nadále všichni uprchlíci, kteří mají status dočasné ochrany méně než 150 dní. Výjimkou jsou zranitelné skupiny.
Podle organizací na pomoc příchozím je nová podpora nízká a její nastavení motivuje k práci načerno. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje nový přístup za transparentní a férový.
Ukrajinští uprchlíci v Česku dál pracují pod svou kvalifikací, upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Česká veřejnost je ale vnímá i podle toho, jak je stát dokáže začlenit do pracovního trhu.
31:08
Praha||Hana Řičicová, Aneta Martínková|Zprávy z domova|PODCAST VLNA
Dospívající Ukrajinci jsou v Česku méně integrovaní než jejich mladší krajané. Ze zhruba 20 tisíc jich navštěvuje českou střední školu jen 3 368. Co za tím stojí?
Zákon dělí uprchlíky na takzvané nezranitelné a zranitelné, mezi které patří děti, senioři, matky s dětmi do šesti let nebo invalidé. Nezranitelní už nebudou mít nárok na nouzové ubytování.
„Situace se zhoršuje především proto, že zde neslyšíme silné odsouzení útoků, které se dějí. Bohužel to souvisí i s nástupem dezinformátorů,“ říká Petra Naskosová
„Já jsem nikdy neplánovala někam odjet. Chtěla jsem praxi získat na Ukrajině,“ říká Oksana. Jestli v Česku zůstane, ještě neví. Uznání vzdělání českými úřady ale není lehké.
„Jen něco málo přes 20 procent dětí se naučí česky pouhou přítomností ve škole česky. A také je nedostatečná znalost češtiny stále bariérou vstupu na pracovní trh," říká Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Role asistentů je nezastupitelná hlavně při prvotní adaptaci. I v této době přicházejí děti z Ukrajiny, které jsou neposkvrněny českým školstvím,“ vysvětluje ředitel základní školy.
Podle resortu školství mohou ukrajinští studenti – stejně jako jiní zahraniční uchazeči – požádat o prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury. Ostatním zkouškám se ale nevyhnou.
Přijímačky na střední jako bod zlomu. České základní školy upřednostnily sociální adapci ukrajinských žáků před tou akademickou, uvádí studie, kterou v rozhovoru přibližuje výzkumník Petr Hlaďo.
Situaci by pomohly jazykové kurzy. Ty ale často Ukrajinci časově nestíhají kvůli práci. Pomoc by mohla motivace zaměstnavatelů, aby svým ukrajinským pracovníkům zprostředkovávali jazykové kurzy.
Prezidenti spolu budou mluvit i o dovozu ukrajinského obilí do Polska, kde si zemědělci stěžují na to, že polský trh zaplavila levnější ukrajinská produkce.
Zápisové dny jsou tradičně rušné, české děti v prvních třídách navíc doplní i děti z Ukrajiny. Těm ale oproti loňskému roku některé školy už nepřipravují zvláštní termíny zápisu.
V březnu končí možnost prodloužit si dočasnou ochranu pro uprchlíky z Ukrajiny. Přehlcení systému ale podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci nehrozí.
