Dnešní Slovensko neodpovídá tomu, co jsme v roce 1989 žádali. Není v dobrém stavu, říká novinář Bárdy
17. listopad 1989 znamenal zásadní zlom nejenom v Česku, ale také ve druhé polovině tehdejšího Československa. Zatímco v Česku se revoluce označuje přívlastkem sametová, na Slovensku se ujalo označení něžná revoluce. „Dnešek je také dnem protivládního protestu. Opozice si řekla, že spojí 35. výročí něžné revoluce se vzkazem vládě, že způsob, jakým řídí stát, není v pořádku,“ řekl pro Radiožurnálu šéfredaktor webu aktuality.sk Peter Bárdy.
Jak výrazně si připomíná Slovensko 35. výročí 17. listopadu 1989?
Závisí to samozřejmě na skupině lidí, které se zeptáte. Je skupina lidí, která si každý rok připomíná listopad 89 jako velice důležitý mezník na cestě ke svobodě, k demokracii, k tomu, aby byla naše země otevřenější a žilo se tady lépe.
Rozhovor Radiožurnálu se šéfredaktorem webu aktuality.sk Peterem Bárdym ohledně 17. listopadu
Je skupina lidí, která na to nevzpomíná vůbec nebo to přehlíží a dusí se jakýmsi vzpomínkovým optimismem, kterým říká, že to za socialismu bylo lepší, že si lidé byli bližší. Takže asi to záleží na tom, koho se zeptáte.
Dnes je Slovensko také dějištěm protivládního protestu. Opozice si řekla, že spojí 35. výročí něžné revoluce se vzkazem vládě, že způsob, jakým řídí stát, není v pořádku.
Už včera večer (v sobotu) vystoupil ve Slovenské televizi prezident Peter Pellegrini. Jak jsem četl ve slovenských médiích, tak kritizoval vládu za to, že nepřipravila oficiální oslavy 17. listopadu. Kritizoval také opozici, že chystá své mítinky, kde chce kritizovat vládu. Slovenský prezident mluvil o tom, že před 35 lety společnost na náměstích odmítla násilí. Dodal, že právě agresivní slovní násilí otravuje víc a víc slovenskou společnost. Kde se tohle bere a co by to mohlo zastavit?
Velice dobře jste to popsal. Mě osobně Peter Pellegrini kritikou vlády překvapil, protože jsem to nevnímal pouze jako kritiku toho, že nezorganizovala celostátní vzpomínku na listopad 89. Měl jsem z toho pocit, že Peterovi Pellegrinimu překáží i to, jakým způsobem komunikují své kroky a politiku, kterou dělají.
Česko oslavilo 35 let svobody. Na Národní se sešly desítky tisíc lidí, protestovalo se ale také proti vládě
Číst článek
Do velké míry to neodpovídá tomu, co jsme v listopadu 89 žádali a jakým způsobem se měla společnost a Slovenská republika rozvíjet i po tom rozdělení na konci roku 92. Slovensko dnes není v dobrém stavu.
Je cítit velká nevraživost, polarizace a agresivita, pod kterou se podepisují především všichni politici, kteří nevyužili příležitost, která se jim naskytla po atentátu na Roberta Fica 15. května. Místo toho, aby se poučili a snažili se zmírnit svůj tón komunikace, nadále radikalizují společnost. Především to dělá Robert Fico, na kterého byl atentát spáchán.
Takže jsme ve stavu, kdy se na první pohled – i člověku, který tu žije – může zdát, že to jednoduše nevede k ničemu dobrému. Je obrovská nedůvěra nejen vůči vládě, která má podle aktuálních průzkumů důvěru asi 31 procent, ale i mezi sebou. Jsou průzkumy, podle kterých 70 procent dotázaných lidí nevěří lidem ve svém bezprostředním okolí.
V takto žalostném stavu je dnešní Slovensko a obávám se, že na vaši otázku neumím úplně odpovědět. Avšak neuměl by na ni odpovědět nikdo. Namísto toho, aby se hledala odpověď, která by pomohla zbourat bariéry, které si okolo sebe dnes stavíme, tak se tlačí na to, aby bylo Slovensko izolovanější a vnitřní vztahy radikálnější, aby to víc bolelo, aby byla společnost ještě víc rozbitá.
