Trump vpustil do země skupinu uprchlíků, ale jen bílých z Jihoafrické republiky. Postavila se mu církev
Americká episkopální církev, která je součástí protestantské církve, pomáhala posledních 40 let vládě se začleňováním uprchlíků přicházejících do Spojených států. Nyní ale dohodu ukončuje a obviňuje vládu Donalda Trumpa z rasové nespravedlnosti. Prezident totiž začátkem roku ukončil uprchlický program, jedinou výjimku udělal pro 59 Jihoafričanů bílé pleti.
V pondělí přistálo na letišti v americkém Washingtonu letadlo, které přivezlo do země 59 uprchlíků. Situace, která byla za minulé administrativy běžná, se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nestala, protože krátce po své inauguraci prezident proces přijímání uprchlíků zastavil. Do Spojených států se tak nedostalo ani 12 tisíc již prověřených a schválených lidí prchajících před těžkými životními osudy.
V nejaktuálnějším případě ale udělala administrativa výjimku a poslala pro téměř šest desítek osob z Jihoafrické republiky soukromé letadlo. Otevřela jim také možnost ke snadnějšímu získání statusu uprchlíků, kdy nemuseli projít povinným kurzem kulturní orientace a zároveň s jejich ověřováním nepomáhal ani úřad pro uprchlíky pod OSN.
Trumpovy deportace: matku poslali do Venezuely, otce do Salvadoru, malá dcera je v USA u čtvrtých pěstounů
Číst článek
Výjimku jim Trump udělil poté, co vláda v Pretorii na začátku roku rozhodla, že může dojít k přerozdělení území a to i bez kompenzace. Přestože se tak ještě nestalo, americký prezident naznačil, že to povede k diskriminaci lidí s bílou barvou pleti. Obvinil proto jihoafrickou vládu z diskriminace bělochů a zastavil veškerou zahraniční pomoc mířící do země.
Aktuálně přijatí Jihoafričané údajně „zažili nebo byli svědky extrémního násilí spojeného s jejich rasou,“ cituje z interního vládního dokumentu americký deník The Washington Post. Spadá do toho vloupání, vraždy nebo krádeže aut, a to v době až 25 let do minulosti. Jihoafričtí uprchlíci si podle dokumentu stěžovali, že nevěří policii a že se kvůli rasovému násilí bojí zůstávat ve své rodné zemi.
Jihoafrický ministr zahraničí Chrispin Phiri obvinění odmítl a označil ho za politicky motivované rozhodnutí „vytvořené ke zpochybňování jihoafrické ústavní demokracie“.
Rozpor s církví
Uprchlíkům měla ve Spojených státech pomoc episkopální církev, která má dlouholeté zkušenosti a na pomoc nově příchozím získává od vlády i granty. Od 80. let minulého století už pomohla 110 tisícům lidí prchajícím z Ukrajiny, Myanmaru nebo Konga. Tentokrát ale žádost o asistenci vládě odmítla a její biskup Sean Rowe v pondělí uvedl, že koncem fiskálního roku skončí i jejich dohoda s vládou.
Amerikanistka: V USA sílí katoličtí tradicionalisté a stále progresivnější Vatikán s tím má problém
Číst článek
„Bolí mě sledovat, jak jedna skupina uprchlíků, vybraná značně neobvykle, dostává oproti mnoha dalším speciální zacházení,“ cituje Rowea britský deník The Guardian. Mezi opomíjené skupiny zahrnul lidi vystavené náboženské perzekuci, ale například i ty, kteří se do problémů dostali kvůli práci pro Spojené státy.
„Mrzí mě a stydím se, že mnoho uprchlíkům nebyl povolen vstup do Spojených států. Například statečným lidem, kteří spolupracovali s naší armádou v Iráku a Afghánistánu a nyní čelí nebezpečí, protože sloužili naší zemi,“ říká Rowe. „Ve světle našeho vytrvalého odhodlání k rasové spravedlnosti a usmiřování a našim historickým vazbám na anglikánskou církev Jihoafrické republiky, nejsme schopný tento krok udělat,“ dodal biskup k asistenci příchozím z Jihoafrické republiky.
Podobně kroky Trumpovy administrativy hodnotí i Bill Frelick z organizace Human Rights Watch, kde se zabývá právy migrantů a uprchlíků. „Máme tu skupinu, která neprchá ze své země, která si historicky užívala neuvěřitelná privilegia a která je bílá, takže tento případ nabízí krutý rasový zvrat,“ zhodnotil pro The Washington Post.