„Izraelská armáda vymezila oblast klidu zbraní tam, kde probíhají nejzásadnější trasy kamionové dopravy. Nebude příliš velká, ale mělo by to stačit k posílení zásobování,“ míní Kuchyňová Šmigolová
Boje budou pozastaveny vždy mezi 8.00 a 19.00 místního času (7.00 až 18.00 SELČ) podél cesty, která směřuje od hraničního přechodu Kerem Šalom k jedné z hlavních dopravních tepen oblasti.
Útoky povstalců na lodě v Rudém moři významně narušily světovou lodní přepravu a přinutily řadu společností, aby svá plavidla posílaly raději delší a dražší trasou kolem jižní Afriky.
Libanonský bezpečnostní zdroj agentuře AFP řekl, že tento velitel „je nejdůležitějším členem Hizballáhu, který byl od začátku války dosud zabit“. Hizballáh úder potvrdil.
Benny Ganc byl jediným středovým politikem v současné vládě a před válkou jedním z předních představitelů opozice. Netanjahu se teď zřejmě bude muset více spoléhat na krajní pravici ve vládě.
Sobotní zásah izraelských vojáků je největší svého druhu na záchranu rukojmích od vypuknutí nynější války. Ta se rozhořela právě po útoku teroristů z palestinského hnutí Hamás z loňského října.
Guterres podle The Times of Israel zařadil Izrael a také Hamás na takzvaný seznam hanby, který připojil k výroční zprávě o porušování práv dětí v místech ozbrojených konfliktů.
Ve škole se podle agentury AP ukrývali lidé, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy. Izraelská armáda uvedla, že se tam ukrývali příslušníci elitních jednotek Hamásu.
Češi za poslední rok změnili své postoje ke konfliktu Izraele a Palestinců. Přibyli ti, kdo podporují jako řešení konfliktu rozdělení na dva státy a vznik Palestiny.
Uznání Palestiny za nezávislý stát minulý týden navrhla liberálně-levicová vláda vedená premiérem Roberterm Golobem a parlamentní hlasování bylo v plánu na úterý.
Podle britského listu The Guardian se izraleští zpravodajci snažili zasahovat do vyšetřování válečných zločinů u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu několik let. Izrael to však odmítá.
Biden požádal i palestinské hnutí Hamás, aby nabídku přijalo. To ve svém prohlášení uvedlo, že izraelskou nabídku vnímá pozitivně a je připraveno o ní jednat.
„Toto je skutečně rozhodující okamžik,“ řekl Biden, když hovořil o nové třífázové dohodě, kterou podle jeho slov izraelští představitelé předali Hamásu přes katarské zprostředkovatele.
OSN dlouhodobě tvrdí, že pro pokrytí humanitárních potřeb 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy by na toto území muselo přijíždět nejméně 500 kamionů s humanitární pomocí a obchodním zbožím denně.
Izrael i jeho armáda podle analytičky Kalhousové budou muset nedělní útok prošetřit už proto, aby ochránili sami sebe. Mezinárodní soudy se podobnými případy zabývají, když nedůvěřují místní justici.
Izrael navzdory mezinárodnímu odporu pokračuje v operacích ve městě Rafáh. Podle experta Břetislava Turečka prý ale nehrozí opakování míry destrukce, která potkala město Gaza loni na podzim.
Izrael oblast Rafáhu už dříve během této války, která začala útokem hnutí Hamás na Izrael, ostřeloval. V noci ze 6. na 7. května tam zahájil pozemní operaci, kterou vláda označila za „omezenou“.
Šíitští rebelové tvrdí, že útočí jen na izraelská plavidla či na lodě jeho spojenců, jako jsou USA, terčem jejich raket a dronů se ale opakovaně staly i lodě, které nemají s Izraelem žádnou spojitost.
„Odsuzuji kroky Izraele, které zabily množství nevinných civilistů, kteří jen hledali úkryt před tímto smrtícím konfliktem,“ napsal na sociální síti X šéf OSN Guterres.
S jordánským králem si Pavel telefonoval zhruba před měsícem, hovořili tehdy o možném vývoji situace na Blízkém východě či o možnostech humanitární pomoci civilistům v Gaze.
Armáda tvrdí, že při útoku zabila šéfa velitelství Hamásu na Západním břehu Jordánu a dalšího vysoce postaveného člena tohoto radikálního palestinského hnutí.
Někteří protestující v Tel Avivu drželi fotografie vojaček, jenž se tento týden objevily na videu z doby krátce po jejich únosu během útoku Hamásu na Izrael z loňského 7. října.
„Nedokážu si představit, jak by měla vojenská operace pokračovat, aby Izrael splnil, co je po něm požadováno,“ říká Martin Faix, vedoucí Centra mezinárodního, humanitárního a operačního práva.