Soud ministerstvu nařídil, aby ženám za vzniklou škodu a nemajetkovou újmu zaplatilo necelých 60 tisíc korun a úroky z prodlení. Ministerstvo teď posuzuje, zda je za škodu odpovědný konkrétní úředník.
Ročně si diagnózu rakoviny prsu v Česku vyslechne zhruba 7500 žen. V posledních letech ale vidí statistici každoroční nárůst o 100 až 150 případů. Proč to tak je, není jisté. Pacientek ale umírá méně.
„Celkem 159 milionů Kč vynaložených na plnění vybraných strategických cílů elektronizace zdravotnictví k jejich splnění nevedlo,“ konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Ústavní soud se zastal porodní asistentky, která po Ústavu zdravotnických informací neúspěšně požadovala statistiky o lékařských zákrocích prováděných při porodech.
Nemocnice nejvíc překračují zákonné limity čekacích dob u sonografie břicha, kolonoskopie a náhrad kloubů. Naopak se zrychlilo a dostalo pod limit zahájení biologické léčby roztroušené sklerózy.
Zákon říká, že běžní žadatelé mohou získat jen informace o struktuře dat, nikoliv tedy data samotná. Podle soudu by se však informace poskytovat měly, pokud neexistují vážné důvody pro odepření.
„Zatím nevidíme, že by šíření takzvané letní vlny mělo nějaký dramatický zdravotní dopad,“ uklidňuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Respirátory podle Válka dávají smysl v ambulancích, u lékařů a na urgentních příjmech, tedy obecně ve zdravotnických zařízeních a případně na místech, kde je větší počet lidí.
Riziko hospitalizace seniorů nakažených variantou omikron po dvou dávkách očkování kleslo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z února o 87 procent, proti nákaze o polovinu.
Za středu přibylo v Česku téměř 55 tisíc nově nakažených koronavirem, je to nejvíce za celou dobu epidemie. U dalších téměř 5000 případů je navíc podezření na opakovanou nákazu.
Podle šéfa zdravotnických statistiků je důležitější, jak se budou lidé chovat. Mutace omikron, která do Česka přichází, je totiž nakažlivější než delta. Umí totiž obejít očkování i imunitu po nemoci.
Ministerstvo zdravotnictví v tandemu se svým statistickým ústavem vypilovalo důvody, proč se nikdo mimo resort nesmí dostat k informacím o fungování nemocnic.
„Nemocnice jsou poměrně hodně zatíženy. Nestíhají tak dohlašovat hospitalizace v reálném čase,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Celkem mělo za dobu pandemie pozitivní test 24 % dětí od šesti do osmnácti let. Z toho 11 % jen za letošní podzim. Kvůli nákaze musí žáci i učitelé často do karantén a izolací, což komplikuje výuku.
„Až se tenhle parametr zastaví a zůstane nějakou dobu na tom plató, tak nám potom s desetidenním zpožděním začne klesat nápor na jednotky intenzivní péče,“ vysvětlil.
I kdybychom se ale v tuto chvíli nechali naočkovat opravdu úplně všichni, imunizace společnosti naběhne až za několik týdnů, což bychom viděli někdy v lednu, únoru, konstatuje Dušek.
„Při tom daném objemu testů, který teď realizujeme, můžeme překročit hranici devíti i desíti tisíc nových potvrzených případů denně,“ říká v rozhovoru ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Přibývá počet rizikově nakažených starších lidí, i počet úmrtí. Za poslední týden zemřelo více lidí než za celé září. Incidenční číslo přesáhlo hranici 100 na celém území České republiky.
„Pokud by to bylo jako teď, kdy významnou část tvoří velmi mladí ve věku šest až 19 let, nehrozilo by zahlcení nemocnic a omezení ostatní péče,“ řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Horší se to, přiznala hlavní hygienička k vývoji epidemické situace v Česku. Znovu apelovala na dodržování stávajících opatření. A bude řešit, zda je nezpřísnit.
Praha||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Ondřej Franta|Zprávy z domova|Vinohradská 12
Má Česko důvod k obavám ze zrychlující se epidemie covidu? Ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch tvrdí, že ne. Odborníci ale nabádají k obezřetnosti. Jak je Česko na další vlnu připraveno?
Vakcínu dostalo více než 57 procent způsobilých Pražanů i Brňanů, v Ostravě je naočkovaných 52 procent lidí. Nejméně se očkuje v pohraničí, ukazují data Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Z hlediska takzvaného incidenčního čísla, tedy počtu potvrzených případů nákazy v přepočtu na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní, je na tom už několik dní nejhůře Praha.
Mimořádně dobrá čísla ústav hlásí u lidí nad 80 let, kteří jsou nejrizikovější skupinou. Plně naočkovaných jich k 22. březnu bylo 160 tisíc, pozitivní test mělo i po druhé vakcíně jen 605 z nich.
Ubývá lidí, kteří dostali první dávku látky a získali tak částečnou imunitu. Důvodem je nutnost přeočkování. V některých krajích proto ruší plánované rezervace pro doposud neočkované.
„Nelíbí se nám neodborné používání statistiky. Bezprostředním popudem jsou další a další hrůzostrašné predikce budoucího vývoje, o kterých nevíme, na jakých datech jsou dělány.“