Premiér Petr Fiala (ODS) považuje výsledky voleb za vzkaz voličů, ze kterého si kabinet vezme ponaučení. Jde jen o očekávatelnou rétorickou figuru, nebo o skutečný příslib do budoucna?
Unijní sedmadvacítka zná složení nového Evropského parlamentu. Jaké kroky budou nyní následovat? Server iROZHLAS.cz výběr událostí přibližuje v přehledné časové ose.
Kromě vnitřního pnutí bude strana muset řešit i odliv podpory ke Starostům, koalici Spolu i Filipu Turkovi. V sobotu si širší stranické vedení eurovolby zanalyzuje.
„Řada českých europoslanců totiž skončí ve frakcích, které budou mít minoritní až nulový vliv,“ odhaduje Kateřina Šafaříková. V minulosti přitom čeští zástupci dokázali fungování Unie ovlivňovat.
Změny v oblasti životního prostředí musí být technologicky realizovatelné a finančně únosné. Pokud se podaří debatu o snižování emisí v automobilovém průmyslu racionalizovat, budeme rádi, říká Špicar.
V oblastech mimo tradiční centra mobilizovaly voliče populistické subjekty Přísaha a Motoristé a koalice Stačilo! Hlavně jejich povedené kampaně zapříčinily nárůst volební účasti.
Nejsilnější středopravé uskupení zůstává, současně ale posiluje krajní pravice. Je to zdvižený prst,“ říká bývalý europoslanec Pavel Telička v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
„Díky tomu, že nesklouzáváme k populismu, jsme měli tak úžasné debaty, že jsme si povídali několik hodin v sále plném občanů,“ říká o kontaktní kampani Filip Turek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
„Pocity jsou obojaké. Rádi bychom byli jako STAN silnější. Dopadlo to sice posílením... Ale možná tím, že se zvedla volební účast, tak je výsledek jiný, než jsme si představovali,“ hodnotí Farský.
Naposledy dolní komoru francouzského parlamentu rozpustil Jacques Chirac v roce 1997. Emmanuel Macron tento krok vysvětlil tím, že nemůže předstírat jako by se nic nedělo.
„Řeší se jiná témata než při posledních volbách v roce 2019. Zejména to jsou dopady energetické krize a války na Ukrajině, spojené s problematikou obrany a bezpečnosti,“ hodnotí Lubomír Kopeček.
„Máme tady objektivní realitu. Což je oportunní hnutí ANO, se kterým těžko můžeme soutěži. A potom nová populistická uskupení," vysvětluje si David výsledek voleb, v nichž SPD získalo jen jeho mandát.
Představování výsledků pojal Evropský parlament v americkém stylu nebo jako velký koncert. „Ukazuje to, jak důležitý je tento moment,“ poznamenává francouzský zpravodaj Thibault Maillet.
Díky preferenčním hlasům přeskočili jedničky kandidátek v eurovolbách. Ivan David (SPD) a Markéta Gregorová (Piráti) byli v závětří, ale na rozdíl od lídrů je voliči do poslaneckých lavic vyslali.
„Samozřejmě mám znalost evropského práva, které jsem vystudoval, ale praxe je nesmírně důležitá pro dosažení výsledků, které naši voliči očekávají,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu.
Koalice Přísaha a Motoristé v eurovolbách získala 10,26 procenta a vysloužila si tak dva mandáty – ty obsadí Nikola Bartůšek a Filip Turek, který sám dostal téměř polovinu hlasů.
Víkendové eurovolby přinesly tři nezpochybnitelné vítěze a celou řádku větších či menších poražených. Zatímco u ANO, Turka a Konečné se může bujaře slavit, u Okamury nebo Pirátů si lížou rány.
Vzestup pravicových stran byl podle Vondry očekávatelný. „Je to určitá reakce na to, že EU vypálila ve věcech jako přístup k migraci a Green Dealu tak, že dostala nějakou odpověď,“ míní.
Výsledek těchto dvou subjektů je bolehlavem hlavě pro SPD. „Tomio Okamura by měl přemýšlet, co má dělat jinak. Roste mu konkurence,“ popisuje Vít Hloušek z Masarykovy univerzity.
„Nemůžeme zastírat to, že výsledek je pro nás zklamání. Domnívám se, že je momentálně v Evropě poptávka spíše po konzervativnějším směru,“ řekla ve speciálním vysílání Radiožurnálu Gregorová.
Posílení krajní pravice může podle expertů znamenat, že Evropský parlament nebude příliš nakloněný přijímání norem souvisejících s bojem proti změnám klimatu.
Eurovolby v Německu podle propočtů veřejnoprávních televizí ARD a ZDF se zhruba 30 procenty vyhrála unie CDU/CSU následovaná pravicově populistickou Alternativou pro Německo s 15,9 procentu hlasů.
Orbán maďarské politice dominuje od roku 2010. Podle kritiků se mu za posledních 14 let podařilo vybudovat systém, ve kterém jsou parlament, justice i většina médií pod kontrolou jeho strany Fidesz.