Levné byty na Mostecku lákají investory. Jan Zedník z ODS jich s obchodními partnery skoupil 116
Levné byty na Mostecku, které jsou často v sociálně vyloučených lokalitách, lákají soukromé investory. Důvodem je relativně velké nájemné, které lidé mohou platit díky sociálním dávkám. Investice se tak majitelům vrátí v některých případech třeba i do pěti let.
Kolem osmdesáti bytů si tak už v Mostě a přilehlých Obrnicích nakoupil třeba člen jihočeské ODS a zaměstnanec europoslance Jiřího Pospíšila z TOP 09 v Evropském parlamentu Jan Zedník.
V Bruselu se zabývá ochranou spotřebitele a jako vedlejší byznys má právě byty. Spolu s realitkou a obchodním partnerem, který se o byty stará, jich mají v této lokalitě celkem už 116.
Příležitost na trhu
„Ten náš kalkul byl čistě příležitost na trhu. Levné nemovitosti jsou ideální investiční příležitost na tvorbu hodnoty. Je to náš čtvrtý důchodový pilíř a něco zůstane i pro další generace, pokud se nezmění režim,“ vysvětloval Jan Zedník své motivace ke koupi bytů zrovna v této oblasti v rozhovoru pro pořad Zaostřeno Českého rozhlasu Plus.
‚Vezmu těhotnou přítelkyni, dceru a koupíme si stan.‘ Jak bolí byznys s chudobou
Číst článek
Dva byty má europoslanecký asistent například v domě v sociálně vyloučené lokalitě, na sídlišti Obrnicích. Ve vchodu paneláku je vytrhané lino, poničené dveře i schránky.
Žena, která nám přichází otevřít, říká, že za 3+1 platí i se zálohami na teplo a vodu 11 500 korun měsíčně. V dané lokalitě je to standard, existují jak nižší, tak i vyšší ceny.
Náklady na bydlení hradí ze sociálních dávek, především příspěvků na bydlení. Částečně pak i z dávek hmotné nouze a mateřské. „Nechám jim to posílat rovnou na účet,“ říká nájemnice, která si přála zůstat v anonymitě.
Posílat dávky rovnou majitelům lze s úřadem práce, který peníze vyplácí, domluvit na základě plné moci od nájemníka.
Byt za desítky tisíc
Paradoxně jsou tak investice do bytů v lokalitách, kde žijí chudí lidé, vcelku jistý a výhodný byznys.
Ceny bytů jsou totiž - vzhledem k místu - velmi nízké, někdy se pohybují v řádu i desítek tisíc, obvykle ale mezi 100 až 200 tisíci korun.
Nájemníci přitom dostanou od státu na pokrytí nákladů na bydlení stejně velkou podporu jako v jakémkoliv jiném stejně velkém městě, kde jsou však byty mnohem dražší.
Lidé z ústeckých ubytoven hledají nový domov. Kvůli zpřísnění podmínek pro dávky na bydlení
Číst článek
„To znamená, že třeba v Obrnicích mohou být dávky na bydlení stejné jako v Průhonicích u Prahy. A v Mostě třeba jako v Českých Budějovicích,“ upozorňuje Roman Matoušek, expert na bydlení z vládní Agentury pro sociální začleňování.
Nižší tržní nájmy v chudých lokalitách jsou pak - v porovnání s počáteční nízkou kupní cenou bytu - stále dost vysoké na to, aby se investice majitelům podle Matouška vrátily rychleji než v jiných městech.
Výnos 3000 za byt
Jak Jan Zedník Českému rozhlasu Plus ukázal, jeho výnos z nájmů více než stovky bytů je zhruba 320 tisíc měsíčně, tedy necelé 3000 korun na jeden. Při ceně sto tisíc za byt se tak investice může teoreticky vrátit i za tři roky.
Zedník nicméně odmítá, že by jistota příjmů ze státních dávek byla motivací, proč začal byty zrovna v chudých lokalitách Mostecka ve velkém skupovat. Je to podle něj prostě dobrá investice, protože byty jsou levné a jeho navíc byznys s nemovitostmi prý velmi „baví a líbí se mu“.
„Podnikáme podle zákona. Jestli náš zákazník v danou chvíli, kdy mu dáme nájemné, a to my dáváme spíše podtržní a za férových podmínek, využívá nějakého doplatku (na bydlení, pozn. red.) nebo ne, tak to nemohu ani nechci nijak kádrovat.“
Jan Zedník (asistent europoslance Pospíšila)
Bere to prý jako své „zajištění na důchod a vytvoření hodnot pro další generace“. Peníze na investice získává z hypoték na třicet let. „Já mám na sobě hypotéky ve výši 24 milionů korun. Manželka mi za to nadává, jak můžu spát, ale já nemovitostem velmi věřím,“ vysvětluje.
'Nemohu ani nechci kádrovat'
Že nepřímo žije z dávek pro chudé, které mu úřad od některých nájemníků posílá na účet, by v žádném případě tak neviděl.
„Podnikáme podle zákona. Jestli náš zákazník v danou chvíli, kdy mu dáme nájemné, a to my dáváme spíše podtržní a za férových podmínek, využívá nějakého doplatku (na bydlení, pozn. red.), nebo ne, tak to nemohu ani nechci nijak kádrovat,“ vysvětluje jednatřicetiletý politik z Jindřichova Hradce.
Sociální dávky nicméně, jak sám spočítal, pobírají dvě třetiny jeho nájemníků. Zedník ale ujišťuje, že nájmy stanovuje vždy nižší než trh. Někdy prý i o polovinu nebo o třetinu.
Musí být jasné, že pobírají dávky
Podle ředitelky centra sociálních služeb v Obrnicích Lucie Matějovicové musí každý, kdo si v podobných lokalitách jako je obrnické sídliště koupí byty, vědět, o co jde.
„Obecně asi platí, že pokud někdo koupí byt ve vyloučené lokalitě, tak mu musí být jasné, že neobsadí byt někým, kdo bude pracovat a nepotřeboval by stát. Musí být jasné, že lidé pobírají dávky, takže v podstatě je to bydlení hrazené ze sociálních dávek.“
Lucie Matějovicová (ředitelka centra sociálních služeb)
„Obecně asi platí, že pokud někdo koupí byt ve vyloučené lokalitě, tak mu musí být jasné, že neobsadí byt někým, kdo bude pracovat a nepotřeboval by stát. Musí být jasné, že lidé pobírají dávky, takže v podstatě je to bydlení hrazené ze sociálních dávek,“ upozorňuje.
Dodává, že Jana Zedníka nicméně zná jako bezproblémového majitele bytů. „Kdy je nějaký problém, snaží se ho řešit,“ říká.
Zájem o levné byty na chudých sídlištích obecně potvrdila také studie, kterou loni dělala v Mostě Tereza Dvořáková, spolupracovnice již zmíněné Agentury pro sociální začleňování. Mapovala vlastnictví bytů v tzv. lokalitě Stovky, považované za sociálně vyloučenou.
„V době výzkumu mělo 37 procent majitelů bytů bydliště mimo Most. Byli mezi nimi často i lidé ze zahraniční, třeba z Ruska, Ukrajiny či Izraele. Dalších dvacet procent mělo bydliště v Mostě, ale jinde. Celkem tedy bylo 57 procent bytů v této oblasti pronajímaných,“ popsala Dvořáková.
Loni přibylo zhruba 31 tisíc lidí s exekucemi. Obstavený majetek má desetina občanů nad 15 let
Číst článek
Obec zkouší dostat byty zpět
Z výzkumů také vyplynulo, že majitelé do pronajímaných bytů investují jen minimálně a své zisky se snaží zvyšovat leckdy za každou cenu. V některých případech třeba lidem omezují spotřebu energií, anebo byty využívají jako odkladiště chudých či problémových lidí z bohatších regionů, kde se dá byt pronajmout mnohem dráže.
To potvrzuje i Lucie Matějovicová z obrnického sociálního centra: „Máme tady byty, kde se manipuluje s vodou. Tedy správce vypíná vodu v určitou dobu, aby se nečerpala a nevznikaly nedoplatky. Pak jsou tady majitelé, kteří si tu odloží nepřizpůsobivé občany z jiných bytů.“
Město pak nemá možnost ovlivnit, kdo v něm bude bydlet.
Radnice, které dříve byty prodaly, se také v poslední době často snaží některé získat zpět. Stát na výstavbu, ale i nákupy sociálních bytů, také pro města otevřel dotační program. Jsou v něm celkem zhruba dvě miliardy korun a podle Romana Matouška z Agentury pro sociální začleňování je o peníze velký zájem.