Jít na náměstí v menším městě je větší odvaha než v Praze. To chce kuráž, říká Zdeněk Svěrák. V rozhovoru pro Radiožurnál popsal, jak při revoluci v Litoměřicích burcoval dělníky.
Žena, která umí stárnout, a herečka, která dokáže zahrát naivku i složitou charakterní postavu. Daniela Kolářová převzala v pondělí na Pražském hradě od prezidenta Petra Pavla Medaili Za zásluhy.
Hospoda Na mýtince byla první hrou, kterou napsali Svěrák se Smoljakem dohromady. „Cestou z Vídně přišel Láďa s nápadem představit Cimrmana jako autora operet,“ vzpomíná Svěrák.
Záskok si nese dvě prvenství. Jako jediná hra Divadla Járy Cimrmana dostal cenu Alfréda Radoka, stal se hrou roku 1994, a jako jedinou hru největšího Čecha ji soubor uvedl v Národním divadle.
Vtipy a historkami si herci Divadla Járy Cimrmana zkracují čas před představením. Divadelní šatnu už léta berou podobně jako jiní hospodu. Idyla tam ale nepanovala vždycky.
Představení, ve kterém se velikáni českých dějin potkávají v nebeské komisi, mělo premiéru před patnácti lety, symbolicky v den 90. výročí vzniku republiky – 28. října 2008.
Normalizace byla náročným obdobím pro řadu kulturních institucí. Zdeněk Svěrák, jeden z autorů her v divadle Járy Cimrmana, se s tlakem ze strany KSČ vyrovnával ve svém deníku.
„Mě to až udivilo, jak jsem ty formulace zachytil asi tak, jak je řekl. Ten hlas jsem měl pořád v uších,“ vybavuje si Zdeněk Svěrák, jak zaznamenával Werichovy myšlenky.
Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak se na čas kvůli rozepři rozhádali s Jiřím Šebánkem, se kterým dříve působili v cimrmanovském souboru. Následně ale byli rádi, když se k nim Šebánek znovu vrátil.
V úvodním z celkem pěti dílů podcastové série Zdeněk Svěrák popisuje první divadelní sezonu. Už ta ukázala vážné rozpory uvnitř kolektivu. Ladislava Smoljaka nesnesl zakladatel divadla Jiří Šebánek.
Jak se stalo tradicí, ani letos Český rozhlas nechyběl u zahájení nové sezony Divadla Járy Cimrmana. Legendární soubor v neděli sehrál první představní sezony s číslem 57 v Pardubicích.
Besedu s herci Zdeňkem Svěrákem, Miloněm Čepelkou a Petrem Bruknerem vysílá Český rozhlas živě od 17.00 z pardubického divadla. I v nadcházející sezoně bude soubor uvádět všech patnáct her.
Představením „Hospoda Na mýtince“ zahájí v neděli 3. září sezonu Divadlo Járy Cimrmana. Tentokrát to bude v Pardubicích. Jaká by mohla být 57. sezona tohoto legendárního souboru?
Kolik vedlejších rolí může člověk zahrát, aniž by dostal jedinou hlavní? Které dvojice vídáme ve filmech nejčastěji a čí hlas k nám promlouvá z nejvíce úst? Odpovědi najdeme v datech.
Na koncertu se představili Marek Ztracený, Chinaski, Mirai, Aneta Langerová, Lenka Filipová, Zdeněk Svěrák, Petr Malásek, Michael Kocáb, Dagmar Pecková nebo Kateřina Marie Tichá & Bandjeez.
Akademici v hlasování o cenách Anděl rozhodovali o nejlepších nahrávkách vydaných v roce 2022 ve 14 hlavních i žánrových kategoriích a o novém laureátovi Síně slávy.
Stopy Járy Cimrmana jsou sice dokumentem, ale částečně hraným. V každém díle se objeví minimálně jeden člen Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Zdeněk Svěrák se objeví v prvním a posledním dílu.
Podle režiséra Petra Ulricha název dokumentu vystihuje Mládkovu osobnost. „Jak je perspektivní – jako malíř, bavič, spisovatel, textař, hudební skladatel, skvělý bandžista, ale hlavně člověk.“
Co rozhlasový král, to herecká legenda. Radiožurnál připravil nový seriál o hercích, kteří před mikrofonem ztvárnili role králů. Slabost pro rádio měli Josef Kemr, Rudolf Hrušínský i Jaroslav Marvan.
Existuje jeden unikátní zvukový záznam se Zdeňkem Svěrákem, který byl pořízen 17. listopadu 1989 večer. Zatímco se na Národní třídě lámaly dějiny, Svěrák v Gongu vyprávěl o Obecné škole či politice.
„Zkoušek jsme měli hodně, záleželo nám na tom,“ vzpomíná na uvedení hry Akt Zdeněk Svěrák. „Měl jsem menší trému než všichni moji přátelé, kteří směřovali na jeviště,“ dodává Miloň Čepelka.
12 let staré zápisky Zdeňka Svěráka už jsou psány jiným perem než ty z roku 1966. A všechny jsou věnovány Ladislavu Smoljakovi. Poslechněte si exkluzivní nahrávky přímo od autora.
„Čtvrtstoletí kočování po nejrůznějších sálech se nám vrylo pod kůži a mohli jsme při psaní tohoto kusu čerpat z vlastní zkušenosti. Tím si vysvětluji, proč je v Záskoku tolik legrace,“ říká Svěrák.
„Pražské kulturní středisko, pod které teď patříme, si přeje, abychom napsali novou hru, a to hned,“ píše Zdeněk Svěrák. „Napsali jsme ji přes prázdniny na chalupě a nazvali Herberk.“