Kolik vedlejších rolí může člověk zahrát, aniž by dostal jedinou hlavní? Které dvojice vídáme ve filmech nejčastěji a čí hlas k nám promlouvá z nejvíce úst? Odpovědi najdeme v datech.

Data Brno/Praha 6:00 27. června 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Závěrečné titulky a distribuční materiály českých filmů uvádějí 37 tisíc jednotlivých herců, hereček a dalších vystupujících. Komparsu a náhodných kolemjdoucích se na plátně pochopitelně objevilo ještě víc a další lidé vystupovali v televizních inscenacích.

My se však při 125. výročí české kinematografie omezíme právě na oněch 37 tisíc, které zachycuje databáze Filmový přehled udržovaná Národním filmovým archivem. A odhalíme hned několik dosud skrytých zajímavostí.

Nesmrtelná teta

Rovnou si odbudeme nejsnazší a nejméně nápaditou část pátrání – a s ní i povinnou gratulaci hercům a herečkám nejproduktivnějším a nejdéle aktivním.

Nejaktivnější herci a herečky

Jméno	Počet filmů	První film	Poslední film
Jan W. Speerger	276	1919	1950
Theodor Pištěk	251	1917	1959
Eman Fiala	211	1918	1966
Jaroslav Marvan	208	1926	1973
František Filipovský	181	1932	1987
Alois Dvorský	167	1922	1966
Oldřich Velen	166	1950	2012
Milka Balek-Brodská	163	1922	1961
Josef Kemr	161	1937	1995
Jaroslav Tomsa	152	1960	2006
Václav Trégl	151	1931	1976
Vladimír Hlavatý	146	1921	1988
Josef Hlinomaz	139	1947	1978
Karel Hovorka	135	1949	1989
Vladimír Řepa	134	1925	1957
Jiří Lír	132	1950	1991
Vladimír Menšík	130	1956	1988
F. X. Mlejnek	128	1926	1948
Karel Augusta	128	1956	1995
František Kreuzmann	127	1929	1960

Rekordmanem je s 275 filmy Jan Wenceslaus Speerger, jehož kariéru přitom v roce 1950 náhle uťalo předčasné úmrtí ve věku pouhých 54 let. Jen v roce 1937 stihl účinkovat v taktéž rekordních 21 filmech.

„Vlastní pílí, zvláště skvělým mimickým uměním, se z herce malých rolích vyzdvihl k největším hereckým hvězdám 20. let a českého němého filmu,“ píše v jeho profilu na Česko-Slovenské filmové databázi Jaroslav Lopour. „Velkou kariéru úspěšného herce však náhle zničil příchod zvukového filmu. I když v jednom z prvních, C. a k. polním maršálkovi, vynikajícně zahrál ustrašeného sluhu Sepla, měl Speerger výraz a specifický hlas, který se do zvukového filmu vůbec nehodil.“

Jedinou ženou v první desítce je Milka Balek-Brodská. „Jejími nejčastějšími rolemi byly sousedky, drbny, bytné a zákaznice,“ uvádí Petr Bartoš v jejím medailonu na ČSFD a data jeho pozorování potvrzují: Balek-Brodská je nejčastější herečkou v roli sousedky.

Omezíme-li pátrání po nejaktivnějších hercích a herečkách na ty žijící, rázem jsme na ani ne polovičních číslech, protože se v posledních dekádách točí méně hraných filmů než za první republiky.

Nejaktivnější stále žijící herci a herečky

Jméno	Počet filmů	První film(y)
Jan Kuželka	115	Akce Bororo, Pan Tau v cirkusu, Půlnoční kolona, Klíč pod rohožkou (1972)
Jiří Lábus	100	Rodeo (1972)
Jan Přeučil	93	Hry a sny, Smrt v sedle (1958)
Karel Hábl	92	Osení (1960)
Jan Kraus	84	Káťa a krokodýl (1965)
Jiří Krampol	83	Tři přání (1958)
Oldřich Vlach	78	Bez svatozáře (1963)
Jiřina Bohdalová	76	Pižla a Žižla na cestách (1937)
Ondřej Vetchý	76	Leť, ptáku leť! (1978)
Jitka Zelenohorská	74	Červnové dny (1961)

Vede herec malých rolí Jan Kuželka, často obsazovaný do veseloher Václava Vorlíčka nebo Zdeňka Trošky.

Nejaktivnější žijící herečkou je Jiřina Bohdalová, které zároveň patří absolutní rekord v délce kariéry. Debutovala už v roce 1937 – tedy v roce požáru vzducholodi Hindenburg a úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka – rolí holčičky ve filmu Pižla a Žižla na cestách. Bylo jí šest let. Loni hrála ve snímku Vánoční příběh, takže se její kariéra rozpíná přes 85 let.

Červí díry a magnet na Oscary

Jsou však i lidé, jejichž herecká kariéra nepřímo překlenuje celou 125letou historii české kinematografie – tím, s kým vším hráli. Osobnostem propojujícím vzdálené éry se přezdívá lidské červí díry a český film jich má mezi herci a herečkami minimálně 25.

Tolik lidí někdy účinkovalo jak s vůbec prvním českým filmovým hercem Josefem Švábem-Malostranským, tak s některým z herců či hereček aktivních v posledních dvou letech. Je možné, že červích děr bude více; data o filmech uvedených v posledních měsících se totiž do Filmového přehledu doplňují postupně.

Například Iva Janžurová hrála hned v sedmi filmech s Darjou Hajskou, která se s Josefem Švábem-Malostranským potkala víc než desetkrát. Od Janžurové se ale dá ke Švábu-Malostranskému dostat i dalšími červími dírami: hrála s Jaroslavem Marvanem, Natašou Gollovou nebo Františkem Kováříkem, profesorem češtiny Hrbolkem z Marečku, podejte mi pero!

Data odhalují ještě jednu lehce bizarní pozoruhodnost. Milada Ježková, nenápadná žena známá především otázkou „Máte sklep?“ položenou v Kulovém blesku, má jako jediná česká herečka čtyři kanadské body za účast v jednom filmu oceněném Oscarem za nejlepší cizojazyčný film plus ve třech snímcích nominovaných.

V oscarových Ostře sledovaných vlacích si zahrála Zdeniččinu matku; v nominovaných Láskách jedné plavovlásky Mildovu matku, v Hoří, má panenko Josefovu ženu a ve filmu Vesničko má středisková drůbežářku Ludmilu Hrabětovou.

Tři kanadské body mají Libuše Šafránková a Zdeněk Svěrák (oba 1 Oscar + 2 nominace). Žádný člověk nehrál ve dvou snímcích oceněných Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. Jediným člověkem na dvou oscarových placech byl Jiří Stach, který fotografoval natáčení Obchodu na korze a Ostře sledovaných vlaků.

Chcete mě?

Data nás mohou navést i k dalším velkým osobnostem v malých rolích. Objektivní definice hlavní a vedlejší role neexistuje, napovědět nám však můžou statistiky Českých lvů. Nejlepší herec či herečka v hlavní roli se obvykle vyskytuje na prvních třech místech titulků, lidé ocenění a nominovaní za vedlejší role se naopak nacházejí spíše za touto hranicí. Té se proto přidržíme.

Abychom vyfiltrovali šum, pátrání teď omezíme na dvě procenta nejobsazovanějších herců a hereček, tedy na ty, kteří hráli v alespoň 24 filmech. „Nejhvězdnějším“ z nich je Vlasta Burian – v 97 procentech svých filmů byl uveden mezi prvními třemi představiteli.

„Plynulo to z propojení filmu s divadelním světem. Nejvíc filmů natočil Burian ve zvukovém období, kdy měl svoje vlastní úspěšné divadlo a v něm uváděl hry, ve kterých se objevoval v hlavních rolích. Hodně filmů jsou předělávky jeho divadelních her,“ zmiňuje Michal Večeřa z Ústavu filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Jedinou výjimkou je snímek Zaostřit, prosím! z roku 1956, kde měl Burian vedlejší roli účetního. Byl to jeho vůbec poslední film a na jeho formě bylo patrné, že měl zdraví poničené vykonstruovaným odsouzením za kolaboraci s německými okupanty a několikaletým vynuceným distancem.

Celkem 165 herců a hereček naopak překonalo metu 24 filmů, aniž by kdy dosáhli na hlavní roli. Nejčilejším z nich byl Karel Hovorka s malými úlohami ve 135 filmech, několik příček pod ním je známý kaskadér Zdeněk Srstka. Především kaskadérem byl i častý představitel policistů Jaroslav Tomsa, který drží rekord v počtu nejvíce vedlejších rolí na jedinou hlavní, a to v poměru 151:1 – tu jednu výjimku představuje film Koncert z roku 1980.

Komedianti a univerzál Roden

Jak jsou jednotliví herci spjatí s konkrétními žánry? Nebylo by fér ukázat na krále komiků podle toho, kdo hrál v nejvíce komediích: byl by to totiž Jan W. Speerger, který zkrátka vystupoval v kde čem.

Podíváme-li se na to, jak často daný herec či herečka účinkovali v konkrétním žánru ve srovnání s jinými žánry, odhalíme pravého krále: je jím Vlasta Burian s 85procentním komediálním nasazením. Následují Hugo Haas, Zdeněk Svěrák, Luděk Sobota, Jára Kohout a královna komiček Věra Ferbasová, která si v komediích odbyla tři čtvrtiny svých rolí.

Dramatům vládne Marie Vášová, v historických filmech se nalezl Boris Rösner a v dětských Otto Šimánek. Nejparodičtějším hercem je Milan Šteindler, nejpohádkovějším Jiří Krytinář. Za univerzála naopak můžeme označit Karla Rodena nejml., který si střihl hlavní roli ve filmech 23 žánrů. V tomto srovnání jej těsně následují Miloš Kopecký a Vlastimil Brodský.

Filmový přehled bohužel neobsahuje informace o tom, které postavy ve snímku tvořily pár. Vzhledem k množství milostných trojúhelníků a víceúhelníků by to ostatně bylo metodologicky ošemetné. Můžeme si však opět pomoci daty o hlavních rolích, které budeme filtrovat podle pohlaví.

Dva páry stejného muže a stejné ženy se vedle sebe objevují v hlavní roli dvanáctkrát: Karel Lamač s Anny Ondrákovou a Theodor Pištěk s Antonií Nedošínskou. V poválečné kinematografii vede se sedmi filmy neromantická dvojice Otty Šimánka coby pana Tau s Veronikou Renčovou coby malou Claudií. V porevolučním českém filmu se jako hlavní hvězdy čtyřikrát potkali pouze Boleslav Polívka s Evou Holubovou – ve filmech Pupendo, Manžel na hodinu, Skřítek a Gump.

Nechte mluvit Palúcha

Nakonec si připomeňme role neviditelné. Více než desítku filmů doprovodili svým hlasem coby vypravěči Karel Höger (24), Otakar Brousek st., Václav Voska, Jan Werich, Antonín Zíb a Eduard Cupák. V pouhých 14 procentech filmů s komentářem mimo obraz je ten komentář ženský: se třemi filmy vedou Zuzana Stivínová ml. a Antonie Hegerlíková.

Dabování se netýká jen ryze cizojazyčných filmů – jde o běžnou praxi i u koprodukcí s mezinárodním herectvem či o případy, kdy se produkci zamlouvá něčí tvář, ne však hlas. Nejaktivnější dabérkou filmů domácí výroby byla Alena Kreuzmannová, který svůj hlas propůjčila 21 lidem ve 20 filmech. Mimo jiné Květě Fialové coby „intelektuálce Dáši“ v komedii Ženu ani květinou neuhodíš (1966).

Na opačné straně stojí slovenský herec Ivan Palúch, předabovaný šestkrát, a Karla Chadimová, která promluvila jiným než vlastním hlasem v pěti filmech. Například když v Obecné škole (1991) coby poštovní úřednice poslouchá telefonát s milostným vyznáním „čmelák Igor opakuje svou výzvu“, zkoprnělé „ano“ za ni říká Zlata Adamovská.

Bývá zvykem – byť daty Filmového přehledu nijak nepodchyceným – hrát k závěrečným titulkům hudbu. Písní tedy skončí i tato exkurze do rekordních tváří a hlasů českého filmu. Nejfrekventovanějším zpěvákem české kinematografie je nepřekvapivě Karel Gott, který v 81 filmech pěje 131 různých songů. Nejčastěji, šestkrát, Kávu si osladím – anebo sedmkrát, když počítáme německou verzi Ein stückchen Zucker mehr ve filmu Katapult.

Gottův hlas ve svých filmech využilo 67 režisérů a režisérek, a právě na tvůrce a tvůrkyně českých filmů se podíváme v zítřejším díle seriálu. Ten mimo jiné ukáže, že hned čtyři historicky největší herecké ansámbly dostal k dispozici Otakar Vávra.

Michal Kašpárek, pek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít