Sběratelé mají v Soči žně. Odznaky jsou velmi žádaným zbožím
Olympijské hry jsou i rájem pro sběratele odznaků. Cestují kvůli tomu tisíce kilometrů, ale jejich vášeň jim mnohdy pomůže uhradit cestovní náklady. Všiml si toho i zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Soči Petr Vavrouška.
Na olympijských hrách se vám klidně může stát, že k vám přijde cizí člověk a spustí: Nemáte odznak? Právě odznaky jsou v Soči tím nejžádanějším zbožím.
Tito lidé jsou prostě fanatici. Cestují přes půl zeměkoule jenom proto, aby s někým měnili odznaky.
ZOH v Soči jsou i rájem pro sběratele odznaků, zaznamenal zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška
„Toto už je má sedmá olympiáda. Přiletěla jsem ze Salt Lake City. Sbírám totiž odznáčky," říká mi usměvavá Američanka Julia. Za letenku a hotel v Soči zaplatí několik tisíc dolarů.
Maskot zvyšuje atraktivitu
„Nejraději mám odznáčky s maskoty. Ty vyhledávám. Po návratu do Ameriky je prodám a zaplatí mi částečně náklady na cestu."
Dva mladí Rusové právě směnili jeden odznak a vypadají spokojeně.
„Jsem už na šestnácté olympiádě a měním odznaky s lidmi z celého světa. Někdy stojím před sportovišti, někdy zajdu mezi novináře," dodává vousatý Američan.
Výměna odznáčků tady na olympiádě je nejlepším způsobem, jak se s někým seznámit, dát se do řeči. Jak někoho odměnit za to, že vám pomůže nebo poskytne rozhovor.
„V největší míře se poprvé odznaky asi objevily na olympiádě v Lake Placid v roce 1980. A od té doby je jich víc a víc," říká mi další sběratel Tim Jameson.
„Máme jediné pravidlo. Oba lidé musí být z výměny šťastní a nikdo se nesmí cítit podvedený," připomíná Julia a už se věnuje dalším zájemcům, kteří si prohlíží její sbírku.
„Už plánuji cestu do Ria a do Tokia, kde budou příští hry. Jsem na olympiádách závislý," přiznává Američan.
Švédští hokejisté si do zápasu s Čechy věří. Bez ohledu na Sedinovo zranění
Číst článek
