Česko nemusí přenést kontrolu nad svými bankami do Bruselu
Česko se nemusí vzdát kontroly nad svými bankami. To je závěr schůzky lídrů zemí Evropské unie v Bruselu. Podle původních plánů měly na činnost bank v unii dohlížet evropské instituce. To Praha zásadně odmítala – podle ní to mohlo ohrozit zdraví celého českého bankovního systému. Nakonec musí pravomoc nad svými bankami předat na evropskou úroveň jen státy eurozóny.
Zahraniční vlastníci prý mohli z českých bank vysávat kapitál. Tedy alespoň podle tvrzení vlády a České národní banky. Obě instituce proto chtěly zachovat dohled nad bankami v Česku.
Brusel původně tvrdil, že celoevropský dozor do budoucna zabrání tomu, aby se banky pouštěly do riskantních operací. Kvůli nim jim pak musely pomáhat jejich mateřské země.
Společný dohled na činnost bank se nakonec bude týkat jen zemí eurozóny. Další státy by se údajně mohly dobrovolně přidat.
Ve Světě o osmé na Rádiu Česko mluvil o dohledu Bruselu nad bankami eurozóny tamní zvláštní zpravodaj ČRo Ondřej Houska. Hostem byla také česká velvyslankyně v Bruselu Milena Vicenová
„Pro Českou republiku to bude znamenat, být velmi opatrní,“ řekla ve Světě o osmé na Rádiu Česko velvyslankyně v Brusela Milena Vicenová. „Naše banky jsou v držení zahraničních majitelů, máme u nás samé dcery a budeme muset pečlivě sledovat, co to pro nás bude znamenat,“ dodala.
Stejný názor zastává i analytik České spořitelny a odborník na evropskou ekonomiku Petr Zahradník. "Jakákoli budoucí investiční politika českých bank je velmi silně ovlivněna zahraničními matkami. Pokud se matka ocitá v problémech, může to nepřímo ovlivnit i fungování bank tady. Ne že by klienti přišli o úspory, ale budoucí progresivní investiční aktivita bude odložena až na horní časy," říká Zahradník.
Hostem Ozvěn dne na Radiožurnálu byl zvláštní zpravodaj v Bruselu Ondřej Houska a analytik České spořitelny a odborník na evropskou ekonomiku Petr Zahradník
Analytik také upozorňuje, že české bankovnictví je v evropském kontextu značně anomální. Zahraničního vlastníka má 96 procent českých bank, ale současně je české bankovnictví velmi uzavřené a jeho aktivity prakticky nepřekračují hranice České republiky. "Přijatá opatření se tedy pro český sektor příliš nehodí," míní Zahradník.
Vlády unijních zemí vedle společného dohledu nad bankami v eurozóně chystají také možnost pomáhat bankám přímo ze záchranného fondu eurozóny, a ne přes státní rozpočty potřebných zemí, jako je například Španělsko. To totiž jen zvyšovalo státní dluh.
Záchranný fond eurozóny by také mohl za určitých podmínek nakupovat dluhopisy ohrožených zemí. To by jejich úroky výrazně snížilo, čímž by se ulevilo jejich státní pokladně.
Německo podobné vstřícné kroky dlouho odmítalo. Kancléřka Angela Merkelová ale nakonec ustoupila.
