Vládní dokument podle agentur mluví o „cíli (růstu) o zhruba pět procent“. O pět procent vzrostlo HDP podle čínských úřadů i loni. O pravdivosti údaje o loňském růstu však měli někteří analytici pochybnosti. V nedemokratické zemi totiž neexistuje statistický úřad, který by byl plně nezávislý na vládě.

Letošní cíl se tak jeví podle agentur ještě ambicióznější vzhledem k novým clům, která na čínské zboží zavedl americký prezident Donald Trump, a přetrvávajícím problémům čínského hospodářství. Čína zaznamenává stagnující domácí spotřebu, problémy v realitním sektoru i vysokou nezaměstnanost mladých lidí.

To částečně přiznal i čínský premiér Li Čchiang ve svém projevu k zákonodárnému sněmu. „Stále složitější a vážnější vnější prostředí by mohlo vyvolat silnější dopad na Čínu v oblastech, jako jsou obchod, věda a technologie,“ uvedl.

Dodal, že domácí hospodářské základy kvůli slabé čínské poptávce nejsou dostatečně silné pro setrvalý ekonomický růst, uvedla agentura AP.

Růst vojenských výdajů

Podle agentury Reuters vládní dokument tvrdí, že výdaje na obranu a armádu letos v Číně porostou o 7,2 procenta, což je stejný růst jako v roce 2024. Čínské vojenské výdaje by měly letos stoupnout na 1,78 bilionu jüanů (5,79 bilionu korun). Od roku 2013 se čínské výdaje na armádu zdvojnásobily a jsou po Spojených státech druhé nejvyšší na světě.

„Budeme pevně postupovat v záležitosti čínského sjednocení,“ uvedl ve své zprávě zákonodárnému sněmu čínský premiér Li Čchiang. Sjednocením Peking míní prosazení své vlády nad Tchaj-wanem, který je fakticky nezávislým státem, ačkoliv ho Čína považuje za vzbouřeneckou provincii.

Čínské vojenské výdaje v poměru k HDP jsou však relativně nízké, píše agentura AFP. V roce 2023 podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) představovaly 1,67 procenta HDP, což bylo výrazně méně než v případě Spojených států i Ruska. Kritici však mají pochybnosti, zda Čína přiznává všechny své výdaje na armádu.

V dokumentu čínská vláda tvrdí, že chce posílit investice a podporu novým technologickým odvětvím, například umělé inteligenci. Dokument také uvádí, že úřady chtějí svěřit větší odpovědnost mladším vědcům a vytvořit trh s rizikovým kapitálem, který by investoval do technologicky slibných firem. „Čína se bude snažit vytvořit prostředí nakloněné inovacím,“ uvádí podle agentury Reuters dokument.

Čínské vládní plány také počítají s vytvořením 12 milionů nových pracovních míst ve městech. Vláda rovněž slibuje reformy v klíčových oblastech, které by pomohly vyřešit některé palčivé politické a ekonomické problémy. Chce například zavést opatření na podporu porodnosti, která by mohla pomoci zvrátit nepříznivý trend stárnutí čínské populace.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít