Zaměstnanci s nízkou výplatou mají tak vysoké daně a odvody, že je to nemotivuje pracovat. Studie navrhuje dvě varianty, jak by se situace zaměstnanců, speciálně těch nízkopříjmových, mohla zlepšit.
Vládní hnutí STAN otevřelo debatu o nastavení daní. Do budoucna podle něj není možné zachovat rozsah a úroveň služeb státu bez navýšení některých daní.
Většina negativních ekonomických jevů se váže na finanční politiky a krize, a ne na konkrétní měnu, vyvracejí dezinformaci pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ekonomové Matesová a Skořepa.
Premiér Petr Fiala i další obhájci výjimky argumentují tím, že Česko nemůže domácí vinaře znevýhodnit, když přece daň není ani v okolních zemích, ani ve většině zemí EU. To je ale jen část pravdy.
Bankovnictví patří v posledních letech mezi nejziskovější sektory celé ekonomiky. Pro zavedení sektorové daně by podle průzkumu společnosti Kantar CZ byla i většina společnosti.
Rodiny čeká opět úhrada poplatků za obnovitelné zdroje energie a vláda s pomocí kvůli vysokým cenám energií letos nepočítá. Pomoci by ale domácnostem naopak mohlo snížení daní na vybrané potraviny.
„Musíte se to ale udělat tak, že zdanění co nejvíc navážete na objem cukru. Tím motivujete lidi, aby pili neslazené nebo méně slazené nápoje. A výrobce, aby je dodávali,“ doporučuje.
„Alkoholici nebo lidé, kteří často konzumují alkohol, přechází ze zdaněného alkoholu k těm nedaněným, například krabicovým vínům za 25 korun litr,“ připomíná Dan Prokop z PAQ Research.
Vláda v konsolidačním balíčku změnila pravidla pro zdanění hazardu. Nově půjde více peněz státu a část daní z heren připadne obcím, které na svém území žádné tzv. bedny nemají.
„Poctivě řeknu, že s přílišnou pozitivní odezvou se to nesetkalo,“ řekl pro iROZHLAS.cz ministr zemědělství Marek Výborný. Chce se ještě poradit, zda by se vyplatilo vznést oficiální dotazy státům EU.
Změny daní by podle šéfa PAQ Research měly více reagovat na zrušení superhrubé mzdy před třemi lety. Systém sociálních dávek by měl být jednodušší a více motivovat k práci, říká.
Česko je sice země s poměrně nízkou nerovností, to ale podle sociologa Tomáše Kosteleckého platí jen tehdy, pokud se srovnávají platy. Rozdíly v majetcích jsou mnohem větší.
Lidovci při příprav ozdravného balíčku prosadili zachování nulové spotřební daně. Po kritice vznikla pracovní skupina zástupců koalice a vinařů, se závěry by podle Výborného měla přijít do konce roku.
„Když dnes živnostníci platí minimální odvody, tak dostanou důchod 10 800. To je poměrně málo, ale pořád je to výrazně víc, než co zaplatili na pojistném,“ upozorňuje Filip Pertold z institutu IDEA.
„Spotřební daň by zdražila levné alkoholy, které jsou zneužívané k tomu hodně notorickému pití. Navíc by to zlepšilo zdravotní situaci populace,“ říká ke zdanění alkoholu sociolog Daniel Prokop.
„Když máte minimální mzdu, tak daně a odvody z ní činí asi 7500 korun. To je na úrovni podnikatele OSVČ, který má tržby třeba milion korun,“ srovnává Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Proč mnozí odborníci na závislosti přesto považují Bendův návrh za rozumný? Zaslouží si loterijní společnosti v době vysokých rozpočtových deficitů nižší daně?
Daň by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.
Velkým bankám působícím na českém území meziročně vzrostly zisky o desítky procent. Někteří poslanci proto zvažují zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku, zatímco jiní mají své pochyby.
V Praze je 70 tisíc volných bytů. Tímto údajem před volbami operuje Česká strana sociálně demokratická, když zdůvodňuje své návrhy na zdanění, či dokonce na pokuty za neobsazené byty.
K omezení nadměrného pití alkoholických nápojů a popíjení mladistvých by podle odborníků na závislosti a zdravotní dopady alkoholismu nejúčinněji vedlo regulování reklamy a zvýšení daní na alkohol.
Skupina nejbohatších lidí ve Spojených státech vyzvala kandidáty pro nadcházející prezidentské volby, aby podpořili daň z bohatství pro velmi bohaté jednotlivce.
Plán ministerstva financí na zdanění finančních rezerv pojišťoven, urychlení výstavby přehrad a větší kontrola zaměstnanců na dohodu. To jsou témata středečního tisku, o nichž informuje Radiožurnál.
ČSSD tvrdí, že by zdaněním bank do rozpočtu přibylo 14 miliard korun. Babiš podle ČT změnil na sektorovou daň názor poté, co Hamáček představil návrh ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO).