Dýně jsou v Česku stále oblíbenější. Roste počet jejich pěstitelů i dovezených kusů
Cucurbita pepo nebo třeba Cucurbita maxima - víte, o jaké zelenině je řeč? V domácnosti se využívá k přípravě jídla, ale také jako dekorace. Řeč je o tykvi neboli dýni. Podle statistického úřadu její spotřeba v Česku roste. A zvyšuje se také dovoz. Od začátku letošního roku do konce letních prázdnin firmy dovezly na naše území dýně za více než 25 milionů korun.
Přestože dýně jsou původem z Latinské Ameriky, daří se jim i v Česku. S větší oblibou zákazníků proto řada zemědělců zvětšuje svoje osevní plochy.
Brambory v zimě podraží. Kvůli suchu se jich letos urodilo o čtvrtinu méně
Číst článek
„Dýně jsou takovým hitem posledních let - jak teda z hlediska produkce, tak z hlediska spotřeby. Plochy pěstování dýní se rozšiřují. A co je také důležité - a to je pozitivní - že se rozšiřuje spektrum pěstovaných odrůd. V současné době je těch odrůd kolem dvou desítek. V minulosti to byla tak jedna, dvě odrůdy,“ vysvětlil agrární analytik Petr Havel.
Mezi ty nejpopulárnější patří Hokaido nebo muškátová dýně. Farmáři ale zkouší i další méně známé odrůdy - takzvané žaludové, špagetové nebo třeba trumpetové, které získaly název podle svého vzhledu. Stále víc žádaná je také dýně Goliáš, která je nejčastěji spojována s haloweenským svátkem.
Dekorace, jídlo i kosmetika
Vydlabávání dýní a strašidelné dekorace se ujaly i u nás. Dýně ale spíš než na výzdobu lidé využívají k přípravě jídla, což souvisí s trendy zdravého životního stylu. Dýně má dnes využití rovněž v kosmetice - vyrábí se z ní například mýdla nebo šampony. Právě na dýních si postavila byznys i Jaroslava Pipková. Na Vysočině má svoji farmu s dílnou na výrobu dekorací, prodává ale i dýně přímo ke spotřebě.
V Polsku se bojuje o Dušičky. Katolická církev odmítá Halloween
Číst článek
„Když jsme začínali v roce 2010 nebo 2011, tak lidi dýně tady na vaření skoro neznali. To se určitě posunulo, protože teď už k nám lidi přímo chodí, a už z toho běžně vaří a mají s tím zkušenost. Ten zájem o dýně roste. Každý rok pěstujeme něco kolem 7 hektarů,“ popsala Pipková stoupající zájem o kulatou zeleninu.
Podle statistiků se zvyšuje i dovoz této zeleniny. Jen během letošních osmi měsíců sem firmy dovezly skoro čtyřnásobně větší množství dýní, než tomu bylo například v roce 2014. Nejvíc se k nám zelenina vozí ze Španělska a Portugalska.
Extrémní sucho zasáhlo i pěstitele dýní. Na řadě míst proto zelenina vůbec nevyrostla nebo je výrazně menší. To má samozřejmě vliv i na cenu. Třeba na farmě Pipkových některé odrůdy dýní zdražily o pět korun na kilogram. Kvůli suchu je menší i sklizeň ve Spojených státech. Podle údajů tamního ministerstva zemědělství přesto farmáři v loňském roce vypěstovali skoro jeden milion tun dýní.
