Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence, které ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil v řádu jednotek miliard korun. Odmítl zachování evidence jako dobrovolné.

„Nemělo by to efekt ani pro stát, ani pro poplatníky,“ uvedl. Stát podle ministra nemá žádnou výhodu, kterou by za získaná data podnikatelům nabídl.

Proti zrušení EET byli zástupci opozičního hnutí ANO, za jehož vládního působení byla evidence zavedena, ale také senátor KDU-ČSL Jiří Čunek. Podle Ladislava Václavce (ANO) znamenala EET přínos pro stát ve výši minimálně 4,2 miliardy korun ročně a její zrušení je ideologické.

Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš v minulosti uvedl, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun. Podle odpůrců EET exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců evidence její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Podle předsedy senátního hospodářského výboru Miroslava Plevného (za STAN) je EET nadbytečná vzhledem k rozvoji bezhotovostních plateb. Stanjura už ve Sněmovně uvedl, že podíl bezhotovostních plateb se loni zvýšil na 60 procent.

Osudy EET

Evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 jí začali podléhat podnikatelé ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty.

Od jara 2020 byla kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zrušení schválit nepodařilo, začala by EET od příštího roku opět fungovat, a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.

Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 000 podnikatelů. Zákon počítal ale s některými výjimkami. Neměla se vztahovat například na předvánoční prodej sladkovodních ryb.

Odpor vůči EET se pojil i s některými případy kontroly, na což poukázal předseda ústavně právního výboru Tomáš Goláň (ODS). Připomenul pokuty 15 000 korun za to, že prodejce nevystavil účtenku za koláček v ceně pěti korun.

Finanční správa měla například podezření, že některé restaurace neevidují tržby za svatební hostiny a případné ubytování hostů. Případ upoutal pozornost veřejností tím, že finanční úřad tehdy oslovil novomanžele a žádal od nich informace o svatebních hostinách.

Kritiku posílil i případ, kdy podnikatel dostal pokutu 5000 korun za to, že vystavil hostům souhrnnou účtenku za útratu celého stolu.

Dobrovolná EET by podle Goláně znamenala půlmiliardové náklady státu na správu něčeho, co vyhovuje jen podnikatelům, kteří si evidenci tržeb pořídili sami předem ještě před jejím povinným zavedením.