Prokop: Stát v řadě věcí tlačí lidi do šedé ekonomiky, přispělo k tomu i zrušení EET
Zrušení EET nebo malé nezabavitelné minimum v exekucích můžou lidi podpořit, aby se pohybovali v šedé ekonomice. Zároveň mají v Česku oproti zaměstnancům výhodnější podmínky osoby samostatně výdělečné činně nebo lidé, kteří pracují na dohodu. „Stát dělá najednou několik kroků, které demotivují lidi pracovat v klasickém zaměstnaneckém poměru,“ říká Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop.
Sněmovna minulý týden rozhodla o zrušení EET, tedy elektronické evidence tržeb. Opozice v této souvislosti varovala, že to posílí šedou ekonomiku. Nakolik se v Národní ekonomické radě vlády (NERV) zabýváte šedou ekonomikou a řešili jste třeba i to, jestli zrušení EET může mít v tomto směru zásadní efekt?
Zrušení EET jsme nijak zvlášť neřešili, přestože si někteří z nás, včetně mě, myslí, že to je chyba. Odhady toho, kolik to přineslo, se pohybuji mezi 4,5 a 12 miliardami. Vedlo to ale k legalizaci zaměstnávání ve stravovacích službách a podobně. Zrušit to bez analýz dopadů jenom kvůli tomu, že to udělal Babiš, mi připadá jako škoda. Bojím se, že se to sbíhá s tím, že se tlačí na lidi, aby si zvyšovali čisté příjmy.
Zároveň vláda chystá návrh, podle kterého se nebude zvyšovat nezabavitelné minimum v exekucích, což také tlačí lidi, aby si minimalizovali příjmy. Zvyšují se ale také hranice, kdy můžete být jako OSVČ v paušálním režimu a podobně. Zároveň se bavíme o tom, že se třeba u klasického zaměstnaneckého poměru můžou zvyšovat daně a že se má zavádět karenční doba. To by znamenalo, že by si první dny nemocenské platil člověk sám.
Stát dělá několik kroků zároveň, které lidi demotivují pracovat v klasickém zaměstnaneckém poměrů. Zrušilo se EET, diskutuje se, jestli nemají být dostupnější dohody o provedení práce nebo se zvýhodňují OSVČ. To podporuje šedou ekonomiku a souběh těchto věcí mi přijde nebezpečný.
To znamená, že máte pocit, že tímto souběhem věcí bude šedá ekonomika v Česku růst?
Bojím se, že kombinace zrušení EET, snížení zdanění osob, nízké nezabavitelné minimum v exekuci nebo případné snížení některých výhod zaměstnanecké práce k tomu povede.
Rok unikátních dat. Češi chudnou, bydlení i jídlo stojí více, přibývá těch, co měsíčně nic neušetří
Číst článek
Dlouhodobě kritizujete takzvaný švarcsystém, tedy situaci, kdy zaměstnanec vystupuje formálně jako podnikatel, jeho faktický zaměstnavatel vystupuje formálně jako objednavatel, který si tedy od něj jako od podnikatele objednává služby. Tím obě strany ušetří na odvodech na sociální a zdravotní pojištění a kvazizaměstnanec i na daních. Máte v NERV nějaké odhady, jak je v Česku tato praxe? Kolik takových lidí v Česku pracuje?
To nikdo neví, protože chybí výzkumy, které by se těchto lidí anonymně ptaly na to, jestli a jak reálně je jejich činnost závislá a podobně. Takže máme pouze odhady. Liší se to podle různých profesí. U některých to je pravděpodobně i většina, u jiných je to procento minimální. Nechci to paušalizovat.
Oproti zaměstnancům máme ale hodně vysoký počet OSVČ, jeden z nejvyšších v Evropě, přitom máme průmyslovou ekonomiku. Hodně OSVČ by mělo být v zemích, kde je více služeb.
Bohužel i mezi OSVČ jsou velké rozdíly, zatížení těch nízkopříjmových je také hodně vysoké. Náš systém málo zatěžuje spíše ty nízkonákladové osoby, které mají vysoké příjmy, to jsou například lidé z IT sektoru. Tam je obrovská motivace k švarcsystému, protože rozdíl oproti zaměstnanecké práci je obrovský.
Omezení šedé ekonomiky
To znamená, že by to mohlo změnit přenastavení paušálů?
Třeba přenastavení paušálu a možná i toho, že OSVČ platí důchodové nebo sociální pojištění z 50 % vyměřovacího základu oproti zaměstnanci. To vede k tomu, že mají velmi malé důchody a předpokládá se, že to akceptují. Když ale budeme mít stovky tisíc lidí, kteří mají malé důchody, vyvolá to tlak na politické řešení ve smyslu zavedení například minimálního důchodu.
Jít do důchodu předčasně a mít ho kvůli tomu vyšší, je nespravedlivé, říká Prokop
Číst článek
Když se vrátíme k šedé ekonomice, máte určité návrhy pro vládu, co by měla udělat, aby ji omezila a tím pádem měla i větší příjmy z daní?
V návrhu NERV, který dělá skupina veřejných financí, jsou dvě věci. První je, že v reformě daní by se měl zohlednit velký rozdíl mezi zdaněním zaměstnanců a dalších jakoby typů práce, jako jsou například OSVČ nebo práce na dohodu. Tento rozdíl je u nás jeden z největších v Evropě.
Druhá věc je omezení šedé ekonomiky, která je daná exekucemi. Máme asi půl milionů lidí v takřka neřešitelných exekucích. Ti jsou dotlačeni do šedé ekonomiky, protože nezabavitelná minima jsou tak nízká, že člověk nepřežije. Zároveň když například člověk čerpá příspěvek na bydlení, počítá se z příjmu před exekucí, před tou srážkou. Takže se člověku vyplatí si minimalizovat příjem na minimální mzdu a zbytek brát načerno. Je možné tedy získat příspěvek na bydlení tím, že člověk podvádí. V řadě věcí tak systém motivuje lidi k nelegitimní činnosti.