EK chce znát zisky a daně velkých nadnárodních koncernů
Evropská komise chce přimět nadnárodní koncerny působící v Evropské unii, aby přehledně zveřejňovaly své zisky z jednotlivých zemí a také to, kde platí daně. Opatření, které dnes ve Štrasburku představil eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill a které má pomoci s bojem proti vyhýbání se placení daní, se týká společností s ročními celosvětovými tržbami přes 750 milionů eur (20,3 miliardy korun).
„Náš návrh na zvýšení transparentnosti pomůže zvýšit odpovědnost firem,“ řekl Hill s tím, že cílem je spravedlivější hospodářská soutěž bez ohledu na velikost společnosti.
„Dnes ovšem může za pomoci složitých daňových režimů docházet k tomu, že některé nadnárodní společnosti platí téměř o třetinu nižší daně než podniky, které působí pouze v jedné zemi,“ upozornil.
Firmy s ročními tržbami přes 750 milionů eur by podle EK měly zveřejňovat zisky v jednotlivých zemích. O návrhu mluvil ekonom Moody's Analytics Martin Janíčko
Odhaduje se, že unijní země ročně v podobě ušlých daňových příjmů přicházejí o 50 až 70 miliard eur, v přepočtu až o 1,9 bilionu korun.
„Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem je klíčovou prioritou komise. Těsná spolupráce mezi daňovými orgány musí jít ruku v ruce s veřejnou transparentností,“ uvedl místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis.
Podle ekonoma společnosti Moody's Analytics Martina Janíčka se ale nedá očekávat, že by státy celou ušlou částku získaly. „Firmy se pravděpodobně budou snažit o další daňovou optimalizaci nějakým jiným způsobem. 50 až 70 miliard eur je patrně maximální výsledek, který by to mohlo přinést. Ale ve skutečnosti to pravděpodobně bude podstatně méně.“
„Ideální by bylo, kdyby takové opatření bylo přijato ve všech státech na světě. To možné není, jelikož státy nejsou schopné se zkoordinovat a některé ani nebudou ochotné takovéto opatření přijmout,“ předpokládá ekonom.
Opatření týká 6000 společností, tvrdí EK
Opatření, aby koncerny zveřejňovaly základní informace o tom, kde v EU vytvářejí zisky a jaké daně platí v jednotlivých zemích EU a mimo evropský blok, se podle komise bude týkat asi 6000 společností. S tímto odhadem ale nesouhlasí socialističtí zákonodárci, podle kterých dolehne jen na méně než 2000 nadnárodních firem.
Korporace podle představ EK budou muset zveřejňovat informace o povaze svých aktivit, o počtu zaměstnanců, o obratu, o zisku před zdaněním či o výši daní podle ročních zisků. „Toto jsou informace, které již sbírají a poskytují státních daňovým úřadům,“ vysvětlil Hill.
„Také jsme rozhodli, že pokud platí daně mimo EU v zemích či jurisdikcích, které nesplňují mezinárodní daňové standardy, budou k tomu nadnárodní společnosti muset zveřejnit podrobné informace, jako by to byla evropská země. Takže pokud velké koncerny aktivní v Evropě platí daně například v zemích jako Panama, budou to muset zveřejnit,“ dodal Hill.
Aby návrh komise začal platit, musí s ním souhlasit členské státy EU a také Evropský parlament.
Minulý týden eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici oznámil, že do půl roku vznikne celoevropský seznam daňových rájů. Unie se k takovému kroku rozhodla i v reakci na nedávná rozsáhlá odhalení v kauze Panamských dokumentů (Panama Papers).
S kauzou jsou spojena také jména některých evropských politiků. Po úniku informací o svých finančních aktivitách podal demisi islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson.
