Ceny energií můžou opět prudce narůst. Přispívá tomu i oligopolizace trhu, varuje ekonomka Švihlíková
Za první čtvrtletí letošního roku se u nás spotřebovalo nejméně plynu za posledních 20 let. Díky snaze domácností, ale i firem a poměrně teplé zimě se od začátku energetické krize podařilo snížit spotřebu plynu téměř o 30 procent. Je energetická krize už definitivně za námi? A udrží se tentokrát ceny na normální úrovni, nebo bude docházet k dalšímu zdražování?
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové, která je prorektorkou Vysoké školy obchodní v Praze, je potřeba si uvědomit, že i v současnosti existují vlivy, které destabilizují trh, přestože velkou roli na komoditních trzích v minulém roce hrála spekulace.
Jsou výhledy v energetice opravdu tak růžové, jak to naznačuje současný pokles cen, nebo se může opakovat loňský scénář a prudký podzimní růst cen?
„První věc je samozřejmě otázka emisních povolenek a jejich ceny, což je téma, které se prolíná celým energetickým trhem a souvisí s plány na zelenou tranzici. Čím větší bude tlak na to, aby ta změna probíhala rychle, tím větší tlak bude na růst cen. Komoditní trh naprosto jednoznačně funguje pomalu a potřebuje dlouhodobé plánování na dekády. Nemá rád ostré změny,“ říká Švihlíková.
Stabilita trhu
Důležitá je podle ní i otázka stability energetického mixu. „Uvědomme si třeba právě situaci v Německu, kde jsou velké spory i uvnitř německé koalice ohledně toho, jaké zdroje by měly být preferovány. O odstavování jádra řada odborníků říkala, že to není vhodný krok minimálně z hlediska načasování,“ tvrdí ekonomka.
Také dodává, že stabilita energetické soustavy je stále obrovské téma. „Obnovitelné zdroje ze své podstaty stabilní nejsou, a pokud soustava nebude dostatečně stabilizovaná a bude větší poptávka po elektřině související s ekonomickým oživením, skutečně se obávám, že ceny mohou znovu prudce narůst,“ míní Švihlíková.
Malina Group připravila klienty v průměru o 300 tisíc, do insolvenčního řízení se přihlásila už tisícovka lidí
Číst článek
Podle ní ceny nebudou pravděpodobně dosahovat úrovní, které jsme viděli ve druhém pololetí minulého roku. Nárůsty přesto mohou být významné. S koncem fixovaných cen energií také vidí ještě jedno nebezpečí.
„Mnoho domácností teď dostává nové nabídky, kde jsou naprosto obří zálohy, protože vlastně reflektují minulé období. A vím, že řada domácností je nyní v obrovském finančním stresu, protože ze záloh tři až pět tisíc se jim najednou stalo patnáct až dvacet tisíc. To znamená, že na ně zpětně doléhá cenový šok,“ připomíná prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze.
To je podle Švihlíkové závažné téma, kterým by se měla zaobírat vláda. Přesto podle ní není vhodné období, kdy by se ceny měly znovu zafixovat.
„V energetické politice jak v Česku, tak v Evropské unii je stále velká řada nejasností a já se obávám, že rizika nástupu ceny vzhůru jsou stále poměrně velká,“ dodává.
Oligopolně deformovaný trh
Českým domácnostem zbývá měsíčně míň peněz než před rokem a půl. Místo osmi tisíc uspoří jen pět
Číst článek
Podle ní je jedním ze zásadních problémů i to, že konkurence v současnosti není dostatečně silná na to, aby dodavatele nutila ke zlevňování.
„Mám dokonce obavy, jestli náš trh není určitým způsobem oligopolně deformován. A to zejména s ohledem na to, když vidím, kolika domácnostem chodí zálohy, které jsou pětkrát až šestkrát vyšší než to, co platili doposavad.“
Podle Švihlíkové je potřeba vážně se zamyslet nad tím, jaká je struktura trhu a také jaká má být role Energetického regulačního úřadu.
„Ten podle mě v minulosti nefungoval dobře. A teď se vracím samozřejmě k případu Bohemia Energy. To znamená, do jaké míry je vhodné, aby na trhu působily subjekty, které skutečně pouze přeprodávají, ale nevlastní danou komoditu. Myslím, že je potřeba v tomto udělat elementárně pořádek,“ míní.
Poslechněte si celé Řečí peněz, audio najdete nahoře ve článku.