Začala platit unijní legislativa o zahraničních investicích. Český zákon je zatím ve druhém čtení

„Už včera bylo pozdě,“ říká náměstkyně ministerstva průmyslu Martina Tauberová o chystaném zákonu na prověřování zahraničních investic. Evropská legislativa začala platit v neděli 11.10. Česko má zákon zatím ve druhém čtení. Současná koronavirová krize podle Tauberové jen nahrává rizikovým investorům ze třetích zemí, kteří se chtějí dostat k českým unikátním technologiím nebo si koupit vliv, říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

peníze

Začala platit evropská legislativa prověřování rizikových investic | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Proč vzniká zákon o screeningu zahraničních investic?
Podstatou návrhu zákona je získat nástroj k prověřování zahraničních investic, a to z pohledu bezpečnosti a potenciálních dopadů na vnitřní pořádek České republiky. Ten důvod, proč zákon předkládáme, je, že Česká republika dosud takovou možnost, jak se bránit proti rizikovým investorům a investicím, nemá.

Takže dodneška jste to neřešili vůbec?
V podstatě ne. Neměli jsme žádnou legislativu, která by nám umožnila ‚posvítit‘ si na potenciálně rizikové zahraniční investice.

Sekyra Group koupila Stýblův dům v Praze za 450 milionů korun. Budou v něm obchody i luxusní byty

Číst článek

Co tedy zákon nově umožní?
Umožní nám to vyžádat si informace od investorů, kteří budou chtít investovat do citlivých oblastí. Jsou definované zákonem jako oblasti typu kritická infrastruktura, telekomunikace, elektrárny, vodárny. Investoři, kteří budou chtít investovat do závodů našich firem vyrábějících vojenský materiál nebo výrobky dvojího užití. To jsou všechno nesmírně citlivé oblasti. Investoři si budou muset po schválení zákona a etablování našeho screeningového mechanismu dopředu vyžádat naše povolení.

Implementace českou legislativou

Kdy bude zákon platit?
Máme ho vypracovaný, schválený vládou, předložený v Parlamentu, projednán ve výborech a máme ho nyní ve druhém čtení.

Takže platit bude kdy?
Řekněme, že včera bylo pozdě. Všechny členské státy mají povinnost být připraveny na systematickou výměnu informací, zřízení kontaktní osoby a implementaci nařízení Evropské komise z loňského roku do 11. října tohoto roku.

Dnes (v pondělí) jsme spustili výměnný komunikační kanál s ostatními členskými zeměmi. Na to, abychom mohli informace, které obdržíme od členských zemí, smysluplně využít, potřebujeme i ten screeningový mechanismus. Takže my bychom si přáli, abychom tento zákon měli schválený co nejdříve.

Máte nějaký odhad?
Velmi si přejeme, aby to mohlo být už k 1.1. 2021. Uvidíme, jak ta jednání v Parlamentu budou probíhat, ale asi si umíte představit, jak přehlcená agenda v Parlamentu v daném momentu je. Jak se všechno protahuje.

Co se tedy stane, když evropská legislativa už platí a Česko zákon stále nemá hotový?
My jsme nahlásili kontaktní osoby pro výměnu informací, je to ministerstvo průmyslu a obchodu, naši sekci (pozn. red.: Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu). Budeme moci dostávat informace od dalších členských států, budeme moct nahlížet v uvozovkách do databáze o případech, které ostatní státy prověřují. Budeme vědět, kteří investoři jsou vyhodnocováni jako rizikoví.

Vystrčil jednal s Babišem o příležitostech po návštěvě Tchaj-wanu. Shodli se na vytvoření pracovních týmů

Číst článek

S těmi informacemi nebudeme moct v praxi úplně nakládat, nebudeme si moct na takové investory v uvozovkách došlápnout. Nebudeme moct po nich požadovat informace a v těch citlivých oblastech dopředu chtít povolení investice.

Jak je na tom Česká republika v porovnání s ostatními státy unie?
Není to jednoduché připravit screeningové mechanismy. Teď evidujeme asi 14 států, které už takové mechanismy mají, zbytek je v nějaké fázi legislativního procesu a připravují je.

Posuzování rizikových investorů

Několikrát jste zmínila screeningový mechanismus, co to přesně je?
Představte si to tak, že v těch nejcitlivějších oblastech zahraniční investor bude vědět, že se bude muset obrátit na kontaktní místo, na naši sekci na ministerstvu průmyslu a obchodu. Bude nám muset poskytnout všechny relevantní informace, které si od něj vyžádáme, a bude si muset zažádat o souhlas s investicí, kterou plánuje.

Pokud se nebude týkat oblasti, která je definovaná zákonem jako nejcitlivější, nicméně bude to investice, kterou shledáme potenciálně rizikovou, tak si budeme moci až pět let zpětně vyžádat informace. On si bude naopak moci u nás dopředu nechat potvrdit, že jeho investice nebude posuzována jako riziková.

To bude posuzovat jen ministerstvo průmyslu a obchodu?
Nebude o tom výlučně rozhodovat ministerstvo. Takové páky my nemáme, a je to natolik seriózní a složitá záležitost, že budeme potřebovat komunikovat s dalšími partnery. Našimi partnery budou ministerstvo zahraničních věcí, vnitra a obrany, Policie České republiky a pak logicky bezpečnostní složky.

Náklady na útlum těžby OKD podle ministerstva průmyslu do roku 2035 dosáhnou 14,5 miliardy

Číst článek

Jak tu rizikovost budete posuzovat? Bude na to jasně daný postup, manuál, aby hodnocení investic bylo transparentní?
Jednak nám zákon definuje práh. Deset procent a více vstupu investora do podnikatelského subjektu v České republice. To je první základní vodítko. Druhé je oblast nebo sektor, kam investor bude chtít vstoupit, tedy charakter podniku. A pokud se bude jednat o ty nejcitlivější, zákonem specifikované oblasti, tak tam investor bude vědět, že se na nás musí obrátit a zažádat si o povolení.

Umíte si představit obrovské množství investorů a investic, které se v Česku každoročně odehrávají, valná většina nebude vyžadovat žádné prověření, protože nebudou ohrožovat bezpečnost a vnitřní pořádek. Pokud se ale například budou týkat celoplošných médií, to je taky citlivá a sledovaná oblast, tak investor se bude muset na nás obrátit a požádat o konzultaci.

Máme 45 dní na to, abychom oslovili naše partnery, abychom společně posoudili, jestli taková investice může být a bude shledána jako riziková.

Blacklist neexistuje

Můžete uvést nějaký příklad cizího státu nebo firmy, které dnes v Česku investují, a poté, co zákon začne platit, nebudou moct?
Je potřeba jednoznačně říct, že zákon není psán proti konkrétnímu státu nebo firmě. Není a priori žádná konkrétní firma nebo země vyloučena. Nemáme v rukách nějaký blacklist, který by nám dával vodítko, že tuto firmu v žádném případě. Budeme každý případ potenciálně rizikového investora nebo investice posuzovat zvlášť.

Jaké investory tedy budete posuzovat?
Bavíme se o investorech, kteří přicházejí ze třetích zemí a budou vstupovat do sektorů, které jsou z našeho pohledu bezpečnostně citlivé. Zároveň se bavíme o investorech z Evropské unie, u kterých je riziko, a my to tak vyhodnotíme, že jsou ovládáni ze třetích zemí.

Co se stane, když vyhodnotíte investora nebo investici jako bezpečnostní riziko pro Česko?
Zkuste si představit firmu, která se bude chtít dostat k unikátní technologii, a u které s pomocí našich partnerů a bezpečnostních složek zjistíme, že je napojená na nekalé subjekty ve třetích zemích a na vládní špičky.

Stát a firma ČEZ podepsaly smlouvy o stavbě nového bloku v Dukovanech. Tendr chtějí vypsat v prosinci

Číst článek

Zjistíme, že její úmysl je nad rámec generování zisku. My máme 45 dní na konzultaci, poté máme 90 dní na prověřování podezřelého investora. Potom předložíme návrh vládě na zamítnutí celé investice nebo na povolení investice s nějakými jasně definovanými podmínkami.

V celém tom procesu ale budeme s investorem komunikovat, bude vědět, že se nám ta investice z bezpečnostního hlediska nelíbí. Očekáváme, praxe v ostatních zemích nám to dokládá, že investor se pak sám stáhne a od investice upustí, protože pro něj je to strašně negativní PR.

Bude se využívat tento zákon při posuzování investora, který bude v Česku chtít dostavit jadernou elektrárnu Dukovany?
Tady se jedná o strategickou investici státu. Pro dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech budou nastaveny jiné separátní mechanismy. Budou nastavena kritéria hodnocení. Jedním z kritérií bude i bezpečnost, ale nepůjde to standardním screeningovým mechanismem, o kterém se dnes bavíme.

Zvyšování apetitu investorů

Změnila se situace ohledně zahraničních investic teď při pandemii koronaviru?
Není náhodou, že Evropská unie začala teď tlačit na státy, které ještě nemají screeningové mechanismy, aby je urychleně schválily. Evropská unie, komise i OECD upozorňují, že současná krize láká a zvyšuje apetit rizikových investorů.

Vyvolává z bezpečnostního rizika mnohem větší rizika pro jednotlivé státy. Například se to týká výroby léků, léčiv a ochranných pomůcek. Zahraniční investoři sledují, které zajímavé firmy i v České republice mají pro ně zajímavé, strategické produkty a zároveň se nacházejí ve finančních obtížích.

Rizikovému investorovi ani nemusí jít o finanční pomoc firmě, generování zisků, ale půjde mu třeba o to dostat se k unikátním technologiím, dostat se k unikátním informacím nebo projektovat svůj politický vliv.

Můžete být konkrétní?
Představte si například firmy, které se realizují v unikátních oblastech, jako jsou nanotechnologie. Česká republika má unikátní know-how v této oblasti. Máme firmy, které se realizují v umělé inteligenci. V Česku je sídlo GSA agentury pro globální navigační systém Evropské unie.

Na to, jaká malá země jsme, máme vyvinutý ekosystém firem, které jsou nabaleny na kosmický průmysl. Jsou to malé i startupové firmy, které vyrábí unikátní technologie v této oblasti. Toto jsou segmenty, které jsou z našeho pohledu vnímány jako klíčové technologie, které můžou být zajímavé pro nesolidního nebo potenciálně rizikového investora.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme