Poslíčci a řidiči Uberu jako zaměstnanci? ‚Je to hra nervů,‘ zní ke zpožděné evropské legislativě z Bruselu
Z pracovníků rozvážkových služeb nebo řidičů Uberu či Boltu by se v budoucnu mohli stát zaměstnanci – takový je plán, který před rokem a půl představila Evropská komise. Unijní státy se ale o podobě navrhované legislativy dosud přou. Část států v čele se Španělskem totiž požaduje nejtvrdší možnou regulaci platforem, zatímco ostatní země chtějí mírnější přístup. Spor by měli ministři práce rozseknout na červnovém jednání v Bruselu.
Hlavním smyslem navrhované směrnice je zlepšit pracovní podmínky pro lidi, kteří pracují pro takzvané platformy. V současné době jsou totiž skoro vždy klasifikováni jako osoby samostatně výdělečně činné, což znamená, že nemají žádný nebo jen omezený přístup k ochraně při práci. Přitom jejich práce a příjmy jsou často nepředvídatelné.
Evropská komise reaguje na nedostatek léků. Nová reforma má podpořit jejich dovoz do všech zemí Unie
Číst článek
Evropská komise odhaduje, že by díky směrnici mohlo být 1,7 až 4,1 milionu osob nově klasifikovaných jako zaměstnanci. Konkrétní čísla samozřejmě závisí na tom, v jaké podobě směrnice projde.
Zařazení mezi zaměstnance by pak pro tyto lidi znamenalo, že budou mít nárok na zaručenou dobu odpočinku, placenou dovolenou, minimální mzdu, dávky v nezaměstnanosti či nemoci a příspěvky na zdravotní péči nebo rodičovskou dovolenou.
Rozpory o přísnosti regulace
Schvalování návrhu se ale zpomalilo. Poté, co Komise návrhy předložila, začal ji projednávat Evropský parlament se členskými státy.
Parlament už svoji pozici přijal a je připravený na vyjednávání o konečné podobě, ale členské státy se zatím mezi sebou na svém postoji k legislativě nedohodly.
Existuje totiž skupina zemí, která prosazuje co nejpřísnější možnou regulaci platforem. Do ní patří Španělsko, Portugalsko, Belgie, Nizozemsko, Slovinsko a Rumunsko. Převážně jde o země s levicovými vládami. Ostatní členové ale prosazují mírnější regulaci.
Ani jedna skupina ale v současnosti nemá kvalifikovanou většinu tak, aby Rada EU mohla svůj přístup schválit.
Evropská komise reaguje na nedostatek léků. Nová reforma má podpořit jejich dovoz do všech zemí Unie
Číst článek
Přísnost regulace spočívá v kritériích, za jakých podmínek konkrétní pracovník spadne, nebo nespadne do zaměstnanecké kategorie.
Například zda platforma stanovuje horní limit pro odměny, zda mu určuje pracovní dobu, nebo i způsob oblékání nebo zda ho kontroluje při práci. Jinými slovy jsou to určité znaky zaměstnaneckého poměru.
Jde o to, že státy volající po co nejpřísnější regulaci žádají, aby k zařazení pracovníka do zaměstnaneckého poměru stačilo splnění maximálně dvou takovýchto kritérií ze sedmi. V úplně ideálním případě žádné kritérium a všichni pracovníci platforem by se stali zaměstnanci.
Ostatní umírněnější státy ale chtějí, aby pro převedení do zaměstnaneckého poměru musela být splněna kritéria alespoň tři.
‚Hra nervů‘
Podle jednoho z diplomatů, se kterým Český rozhlas mluvil, teď probíhá jakási hra nervů.
Španělé, kteří žádají co nejpřísnější regulaci, budou mít ve druhé polovině roku předsednictví Rady Evropské unie. Velmi jim záleží na tom, aby legislativa na ochranu pracovníků platforem prošla alespoň v nějaké podobě.
Pokud by totiž Rada teď neschválila svůj přístup, hrozilo by, že se celý legislativní proces nestihne do jara příštího roku, kdy budou nové volby. Směrnice by tak spadla pod stůl.
Vše záleží na tom, zda se za měsíc na jednání ministrů práce podaří najít shodu.
