Evropská komise reaguje na nedostatek léků. Nová reforma má podpořit jejich dovoz do všech zemí Unie
Rodiče nemocných dětí shánějící léky proti chřipce odcházeli koncem loňského roku z lékáren často s prázdnou. Podobným výpadkům v dodávkách léčiv má do budoucna zabránit velká reforma farmaceutického trhu, kterou ve středu představila Evropská komise. Cílem je přimět firmy, aby dodávaly léky do všech členských států Evropské unie a ne jen na velké trhy.
Evropská komise navrhuje zavést pružnou dobu tržní ochrany nových léků v závislosti na jejich přínosu pro celou Unii. Minimální doba ochrany nového léčiva, kdy preparát nebude moct kopírovat jiná firma, by měla být podle návrhu nově osm let. Dosud to bylo deset.
Pokud ale firma nabídne tento lék na trhy všech členských států, může být doba ochrany prodloužena až na 12 let.
Bezplatné emisní povolenky v průmyslu skončí, schválili europoslanci. Podpořili i uhlíkové clo
Číst článek
„Samotnou mě zarazilo, že jsou velké rozdíly mezi státy, že nový lék, který má patent a je uveden na trh, je uváděn na trhy větších států, a na trhy těch menších, zejména na východě Evropy, se nedostává. Takže ta reforma přichází s pobídkami pro firmy, aby léky distribuovaly do všech zemí,“ říká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová z hnutí ANO.
Reforma má také výrazně zkrátit dobu pro schválení nových preparátů. Díky efektivnější koordinaci má podle komise místo současných 400 dní trvat schválení Evropskou lékovou agenturou nejvýše 180 dní.
Další opatření míří k zamezením výpadků léčiv. Reforma má posílit právě roli Evropské lékové agentury. Návrh má stanovit seznam kritických léčiv, a jejich zásoby pak bude agentura podrobně monitorovat.
Případné nedostatky budou muset farmaceutické firmy včas hlásit. V krajních případech by Komise mohla i nařídit urychlení výroby některého z léků, pokud bude hrozit jeho nedostatek.
Odolnost vůči antibiotikům
Reforma také přichází s plánem boje proti rezistenci vůči antibiotikům v populaci. Kvůli odolnosti vůči antibiotikům podle Jourové zemře v Evropské unii 35 000 lidí. Komise tak navrhuje pobídky pro firmy, které budou investovat do nových antimikrobiálních látek, které dokážou léčit i rezistentní patogeny.
Europoslanci podezřelí v kauze ‚Katargate‘ byli po čtyřech měsících propuštěni, míří do domácího vězení
Číst článek
Místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas na tiskové konferenci řekl, že legislativa upravující farmaceutický trh v Unii je jedna z nejstarších. Vznikla před 20 lety a bylo nutné přijít s moderní reformou.
Brusel začal chystat plán na vytvoření společného trhu s léky v době pandemie nemoci covid-19, kdy státy překotně řešily společné nákupy vakcín a vyrovnávaly se s nedostatkem některých léků. Reforma ale vznikala za intenzivního lobbingu velkých farmaceutických firem a její zveřejnění Komise několikrát odložila.
Současný pokus o reformu nyní posoudí jednotlivé členské státy, konkrétně jejich zástupci v Radě ministrů zdravotnictví, a Evropský parlament. Rada a Parlament se pak společně dohodnou na finální podobě reformy a určí, od kdy by změny mohly začít platit.
Podle Jourové se unijní představitelé a europoslanci poučili z doby pandemie. Uvedla, že doufá, že díky tomu nebudou přijetí reformy dlouho zdržovat.