Inflace opět vzrostla. ‚Měsíční data není třeba přeceňovat,‘ klidní vášně bývalý guvernér Rusnok
Inflace se v dubnu přiblížila třem procentům a předčila tak odhady České národní banky. Z nárůstu cen jsou překvapení i mnozí ekonomové. „Zastavil se pokles inflace, který jsme sledovali od Nového roku. Není třeba měsíční data zásadně přeceňovat. Důležitý je trend, který by měl inflaci ve zbytku roku udržet v rámci tolerančního pásma mezi 2,5 až 3 procenty,“ míní bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
U potravin se podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka mohly se zpožděním projevit změny DPH z počátku roku, nebo jen obchodníci zkoušejí, zda zákazníci neunesou navýšení cen.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Jiří Rusnok, bývalý guvernér České národní banky
Rusnok to dává do souvislosti se zhoršením kurzu a zvýšením cen v Polsku, kam řada Čechů jezdila nakupovat levné potraviny.
Meziměsíčně zdražily také služby, zejména v oblasti stravování a ubytování. Souvisí to s návratem zahraničních turistů a exguvernér očekává, že dál porostou, protože poptávka trvá a lidé jsou zvýšené ceny ochotni platit.
Předpovídat inflaci je podle Rusnoka obtížné, zvláště po období velmi kolísavého inflačního vývoje, přičemž trefovat se na desetiny procenta pak přímo nemožné. Navzdory aktuálnímu nárůstu se ale již není třeba obávat opakování inflační vlny posledních dvou let.
„Byl to mimořádný souběh okolností, navíc česká ekonomika je podobně jako víceméně celá Evropa ve fázi stagnace. Pravděpodobnost silné poptávkové inflace je tak velmi nízká, a pokud nedojde ke zdražení nějaké klíčové suroviny – ropy nebo energií – není důvod se obávat jejího návratu,“ ubezpečuje Rusnok.
Pro zaručení minimálního důchodu bude muset dojít k solidárnímu přenastavení systému, míní Rusnok
Číst článek
Zároveň podle něj nelze očekávat návrat k velmi nízkým úrovním inflace, na které jsme byli zvyklí před krizí. Domnívá se také, že centrální banka kvůli nejnovějšímu vývoji zpomalí snižování úrokových sazeb.
„Tipnul bych si, že už to tempo nebude o půl procentního bodu po každém zasedání, ale vrátíme se na klasickou čtvrtbodovou hodnotu. A dokonce je možné, že po některých zasedáních ke snížení nedojde vůbec. Záležet bude i na vývoji kurzu koruny,“ shrnuje Rusnok.
V nouzi najdeš řešení
Pokud se budou úrokové sazby dál pohybovat okolo 5 procent, budou podle Rusnoka nanejvýš jen velmi pomalu zlevňovat hypotéky. Ty se už sice nevrátí na předcovidovou úroveň, pořízení vlastního bydlení s cílem, aby člověk ve stáří bydlel ve vlastním, ale přesto považuje za rozumné.
Zároveň Rusnok kritizuje debatu o vládních změnách penzijního systému, které současná opozice slibuje zrušit, pokud se dostane k moci.
Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly na 2,9 procenta. Podražily hlavně potraviny nebo alkohol
Číst článek
„Bez těchto parametrických úprav bude systém méně udržitelný a budoucí generace dostanou relativně nižší důchody, než dostávají dnešní důchodci. To je mezigeneračně nesolidní, nesolidární a nespravedlivé. Zneužívá se mezigenerační rozdělení společnosti, je to velice špatně a je mi z toho smutno,“ přiznává Rusnok.
Dodatečné zdroje, o nichž hovoří opozice, lze podle exguvernéra Rusnoka získat jen vyšším zdaněním, přičemž jde řádově o desítky až stovky miliard korun ročně. Dále navíc porostou výdaje na obranu a stárnutí populace zvýší i tlak na zdravotnictví.
K tomu, že se vládě a opozici podaří najít shodu, je Rusnok skeptický.
„Většinou nás až nouze naučila housti. Tak možná, až bude nejhůř... Ale to je vždycky to nejdražší řešení. Kapku naděje si zachovávám, že až opozice případně zasedne do vlády a zjistí, jak vypadá výhled veřejných financí, tak dostane rozum a řeči o rušení něčeho, co vůbec neškodí jejím spíše starším voličům, ji přejdou,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
